Vatikán už začátkem března zpřístupní archivy z doby papeže Pia XII., který bývá kritizován za to, že nedokázal důrazně vystoupit proti vyhlazování Židů. Zprávu uvítala izraelská diplomacie i nejrůznější židovské organizace. Archivy čítají miliony dokumentů. Registraci ke studiu zatím dostalo přes 150 historiků a badatelů. Pročíst spisy bude zřejmě trvat roky.
Po otevření archivů z doby pontifikátu Pia XII. volaly dlouhá léta zejména židovské organizace s tím, že je potřeba, aby se role katolických hodnostářů během druhé světové války vyjasnila. Podle mnohých z nich tehdejší papež Pius XII. jako morální autorita zklamal, protože před holocaustem zavíral oči. Otevřeně ho za to kritizoval například židovský nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel.
Zákulisní snahy o záchranu
Vatikán kritiku odmítá a poukazuje na to, že papež se v zákulisí snažil vyvíjet diplomatickou aktivitu zaměřenou na záchranu lidských životů. Například historik Pierre Blet ve své knize o papeži Piu XII. napsal, že pomohl k útěku do Jižní Ameriky čtyřem až šesti tisícům Židů.
Podle prefekta pro vatikánské archivy Sergia Pagana dostal Pius XII. po druhé světové válce řadu děkovných dopisů od židovských i nežidovských studentů kvůli záchraně životů za války.
„V roce 1943, v okamžiku, kdy byl Řím obsazen nacisty, dokonce (Pius XII.) nařídil, že budou otevřeny i kláštery, které od té doby byly pod klauzurou, aby se tam mohli skrýt odpůrci fašistů, tak i prchající Židé. V té době totiž začaly rozsáhlé deportace Židů z Říma,“ uvedl Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.
„Problém je v tom, že Pius XII. zastával hlavně metody tajné diplomacie. Na rozdíl od svého předchůdce nebyl zastáncem otevřených vystoupení, protože se obával, že by to mohlo zhoršit situaci Židů i dalších lidí v okupované Evropě,“ doplnil historik.
Připomněl ostré vystoupení nizozemských biskupů proti nacismu v roce 1942. „To mělo za následek, že se do transportů dostali i pokřtění Židé, kteří jinak měli šanci na lepší zacházení,“ upozornil Šebek.
Hledání objektivní pravdy
Prozkoumat spisy budou moci od 2. března nejrůznější badatelé. „Církev nemá žádný důvod bát se historie,“ prohlásil kardinál José Tolentino, který spravuje vatikánský archiv a knihovnu. Studium archivů podle něj zabere roky. I samotná příprava těchto svazků pro jejich zpřístupnění totiž trvala čtrnáct let a pracovala na ní dvacítka archivářů s asi šedesáti dalšími pomocníky.
Dokumenty z více vatikánských institucí bylo třeba shromáždit, setřídit a vytvořit inventář. Ten budou zaregistrovaní zájemci o studium prohlížet v intranetové síti v prostorách vatikánského archivu. „Teď je třeba odložit ideologie a předsudky a věnovat se čistě faktům. A je na historicích, aby učinili závěry,“ řekl agentuře EFE Španěl Alejandro Cifres, který se na přípravě zpřístupnění archivů podílel.
Podle webu vatikánských archivů je studium zdarma. K žádosti o přístup do nich, adresované prefektovi, musí být ale přiložena mimo jiné i kopie osvědčení o kvalifikaci (vysokoškolský titul) a doporučení od historicko-vědeckého ústavu či od osoby kvalifikované v historickém výzkumu.
„Nejde jen o záležitosti druhé světové války, obrovský fond se výrazně dotýká i československých dějin, například po roce 1945 a po roce 1948. Z tohoto hlediska je to určitě zajímavý krok i pro nás,“ podotkl historik Šebek.
Zpřístupnění archivu oznámil papež František loni v březnu a krok vysvětlil mimo jiné tím, že církev se historie nebojí. Uvedl také, že doufá, že tím přispěje k objektivnímu historickému posouzení „skvělých momentů tohoto papeže i okamžiků velkých těžkostí i těžkých rozhodování“.
Odklad blahořečení Pia XII.
Vatikán obvykle otevírá archivy až sedmdesát let po konci pontifikátu daného papeže, Pius XII. přitom zemřel až v roce 1958. V jeho případě ovšem byl činěn velký společenský tlak, aby byly dokumenty zpřístupněny dříve, dokud jsou někteří lidé, kteří přežili holocaust, ještě naživu.
„Je to tak trochu vynuceno situací, protože současný papež chce dát najevo zájem o objasnění všech sporných záležitostí kolem Pia XII. Úvahy o jeho blahořečení zamrzly, v tomto směru se už několik let nic neděje a čeká se na otevření archivů. Je to snaha současného papeže jeho jméno očistit, pokud to bude možné a najdou se dokumenty,“ poznamenal Šebek.
