Navalnyj dostal ultimátum, v úterý ráno se musí přihlásit v Moskvě. Jinak mu hrozí vězení místo podmínky

Ruská vězeňská služba dala v pondělí přednímu opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému ultimátum. Buď se vrátí z Německa do vlasti a přihlásí se na moskevské správě vězeňské služby do úterního rána, anebo jej prohlásí za odsouzence, který se v podmínce úmyslně vyhýbá povinné kontrole. Kvůli tomu se může podmíněný trest změnit v reálný, uvedla agentura Reuters. Podmínka má Navalnému skončit 30. prosince. Navalnyj se v Německu zotavuje z otravy látkou ze skupiny novičok.

Na základě článku o léčbě čtyřiačtyřicetiletého pacienta na berlínské klinice Charité, který před Vánocemi otiskl lékařský časopis The Lancet, vězeňská správa uvádí, že opozičník byl 20. září propuštěn z kliniky, kde se zotavoval. K 12. říjnu podle ní „pominuly všechny příznaky nemoci“.

V článku se nezmiňuje Navalného jméno, nicméně vězeňská správa tvrdí, že „podmíněně odsouzený neplní povinnosti, které mu uložil soud, a vyhýbá se dohledu kriminální inspekce“.

Navalnyj si ještě odpykává tříapůlletý trest, který mu uložil ruský soud za údajnou krádež. Vinu popírá a tvrdí, že byl odsouzen na pokyn z Kremlu, aby nemohl kandidovat v posledních prezidentských volbách proti Vladimiru Putinovi. Podmínka vyprší 30. prosince.

Vězeňská služba FSIN ve svém prohlášení neuvedla termín, dokdy se má Navalnyj dostavit, ale opozičník zveřejnil snímek z obrazovky počítače se zprávou od svého právníka, že čas k návratu a dostavení se do moskevské kanceláře má do úterních devíti hodin ráno.

Navalného mluvčí Kira Jarmyšová na Twitteru uvedla, že není možné, aby se Navalnyj dokázal vrátit včas. „Neexistuje způsob, jak by se mohl zítra dostavit na moskevskou správu. Ale cožpak opravdu FSIN zajímá zdravý rozum? Dostali rozkaz (z Kremlu), tak ho plní,“ napsala. Kreml prohlásil, že Navalnyj se může do Ruska kdykoli vrátit jako kterýkoli jiný ruský občan.

Navalnyj je pokládán za hlavního odpůrce prezidenta Vladimira Putina na ruské scéně a je známý také jako bojovník proti korupci. Letos 20. srpna zkolaboval během letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Stroj nouzově přistál v Omsku, kde byl hospitalizován, než úřady povolily příbuzným přepravit jej do Berlína. Téměř tři týdny byl v kómatu. Nicméně v Berlíně se z otravy vyléčil.

Podle německé armádní laboratoře byl Navalnyj otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Výsledek analýzy potvrdily i laboratoře ve Francii a ve Švédsku, ke stejnému závěru dospěla také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Rusko ale tvrdí, že jeho testy stopy jedu v Navalného těle neodhalily.

Evropská unie kvůli otravě uvalila sankce na Putinovy spolupracovníky, Moskva odpověděla vlastními sankcemi. Navalnyj z otravy viní přímo Putina, Kreml obvinění odmítá.

Sám Navalnyj na výhružky FSIN odpověděl, že pokud ruské úřady pokládají článek The Lancet za důvěryhodný, pak by měly zahájit trestní stíhání kvůli jeho otrávení zakázanou látkou ze skupiny novičok. Poznamenal také, že FSIN jej pokládá za podmíněně odsouzeného v „kompletně vykonstruovaném“ případu, který vyhrál u Evropského soudu pro lidská práva a za který mu ruské ministerstvo spravedlnosti již vyplatilo odškodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...