NATO chce Rusku předložit písemné návrhy ke zbrojení. Blinken se sejde s Lavrovem

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Co nejdřívější odpověď na své návrhy požaduje Moskva i od Spojených států, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ten zdůraznil význam pokračování v diplomatické cestě ke zmírnění napětí kolem Ukrajiny. Oba ministři se dohodli na společné schůzce v pátek 21. ledna v Ženevě.

„Chceme připravit písemné návrhy. Rusům jsme řekli, že jim tyto písemné návrhy předložíme,“ řekl Stoltenberg v rozhovoru, který magazínu Der Spiegel poskytl v úterý odpoledne. „Tyto návrhy jasně ukážou, že jsme připraveni sednout si ke stolu a o všem jednat. O kontrole zbrojení, o opatřeních k větší transparentnosti ve vojenských otázkách, budeme mluvit i o raketách. Nejsme ale připraveni vzdát se vlastních principů.“

Stoltenberg se sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem, tématem jejich setkání bylo právě Rusko a pokračující napětí kolem ruského stahování vojenských jednotek k Ukrajině i na okupovaný Krym. Po jednání Stoltenberg řekl, že NATO chce s Ruskem o snížení napětí jednat. „Dnes (v úterý) jsem poslal pozvánku všem členům Rady NATO–Rusko k sérii schůzek , které se týkají vztahů s Ruskem,“ řekl.

Přislíbil, že NATO si vyslechne ruské obavy a bude o nich s Moskvou diskutovat. Zároveň ale zdůraznil, že NATO si vyhrazuje právo jít vlastní cestou a také chránit své členy.

Kancléř Scholz řekl, že každá země má právo rozhodnout o svém členství v mezinárodních aliancích a organizacích. Odmítl tak ruský požadavek na veto ohledně ukrajinského vstupu do NATO. Prohlásil rovněž, že Rusko by mohlo ke zmírnění napětí přispět tím, že stáhne vojáky od ukrajinských hranic. Kyjev se obává, že Rusko připravuje invazi, což Moskva odmítá.

Blinken vyzve Lavrova k okamžité deeskalaci

Ministři zahraničí USA a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov se ve vzájemném telefonátu dohodli, že se sejdou tento pátek v Ženevě. Potvrdil to představitel amerického ministerstva zahraničí, podle něhož se Blinken chystá na schůzce s Lavrovem vyzvat Moskvu k tomu, aby podnikla okamžité kroky k deeskalaci situace na hranicích s Ukrajinou.

Rusko by mohlo zahájit útok na Ukrajinu kdykoliv, možná někdy na přelomu ledna a února, sdělil představitel americké diplomacie pod podmínkou anonymity. Podobně v úterý hovořila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, která označila krizi kolem Ukrajiny za extrémně nebezpečnou a také ona varovala, že Rusko by mohlo zaútočit kdykoliv.

Zástupce americké diplomacie dále řekl, že novou hrozbu pro Ukrajinu by mohl představovat také pohyb ruských vojsk v Bělorusku. Moskva a Minsk chystají v únoru společné vojenské manévry, při kterých podle svých vyjádření hodlají nacvičovat odražení útoku zvenčí.

Ministři probrali jednání Ruska se Západem

Blinken a Lavrov mluvili v úterý po telefonu o sérii rozhovorů z minulého týdne mezi zástupci Moskvy a představiteli Západu. Nejprve vedly bezpečnostní hovory USA a Rusko, poté jednala Rada NATO–Rusko, další rozhovory se ve Vídni uskutečnily pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Ministr (Blinken) zopakoval neochvějný závazek USA vůči svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a zdůraznil, že jakákoli diskuse o evropské bezpečnosti musí zahrnovat spojence NATO a evropské partnery včetně Ukrajiny,“ sdělilo americké ministerstvo zahraničí.

Ruská diplomacie vzápětí uvedla, že rozhovor iniciovala americká strana. Lavrov podle prohlášení zveřejněného na webu ruského ministerstva Blinkena požádal o to, aby Washington co nejdříve předložil „na papíře“ své připomínky k požadavkům, které dříve vznesla Moskva. „V souvislosti se situací na jihovýchodě Ukrajiny ministr (Lavrov) vyzval ministra (Blinkena), aby nešířil spekulace o údajně hrozící 'ruské agresi', ale aby přiměl úřady v Kyjevě k naplňování minských dohod,“ uvedla ruská diplomacie. Podle ní diplomaté rovněž probrali „možnosti pokračování kontaktů v blízké budoucnosti“. 

Lavrov při jiné příležitosti podle agentury Reuters prohlásil, že Moskva uvítá diplomatické úsilí USA a zopakoval ruská obvinění, že Ukrajina „sabotuje“ dohody, jejichž cílem je ukončit konflikt. Vládní síly země tam bojují s Moskvou koordinovanými ozbrojenci, byť Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Blinken bude jednat v Kyjevě i v Berlíně

Blinken hovořil s Lavrovem v den, kdy zahajuje návštěvu Evropy, která je součástí diplomatických snah snížit napětí způsobené hromaděním ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou i na okupovaném Krymu. Šéf americké diplomacie se ve středu sejde v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a s prezidentem Volodymyrem Zelenským. O den později bude následovat Blinkenovo jednání v Berlíně s evropskými partnery.

Agentura AP píše o „narychlo dohodnuté cestě“, jejímž cílem je ukázat americkou podporu po bezvýsledných jednáních mezi Západem a Moskvou z minulého týdne. Obavy z možného ruského útoku na Ukrajinu v posledních dnech neslábnou. Kyjev a Washington varovaly, že Rusko připravuje půdu pro falešnou záminku k invazi.

Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, tato obvinění odmítá. Moskva zároveň požaduje závazné záruky, mezi něž patří mimo jiné požadavek, aby se NATO zavázalo nerozšiřovat směrem na východ. Washington a jeho spojenci to odmítli.

Lavrov v úterý v Moskvě jednal s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou, která do Ruska přicestovala v pondělí večer po návštěvě Kyjeva. Šéfka německé diplomacie se mimo jiné vyslovila pro co nejrychlejší obnovení rozhovorů o situaci na východní Ukrajině.

Lavrov při jejich prvním osobním setkání vyjádřil přání, aby vztahy mezi Moskvou a Berlínem byly konstruktivnější a překonaly nahromaděné problémy. Podle agentury AP zároveň znovu uvedl, že Moskva může na svém území rozmisťovat vojenské síly, jak považuje na nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 52 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...