Severoatlantická aliance měla ve svých počátcích jasného soupeře – Sovětský svaz a jeho spojence z bývalého východního bloku. Některé z těchto zemí se však později samy staly členy NATO a ruského vlivu se dnes obávají. Vztahy Aliance a Ruska jsou aktuálně opět na bodu mrazu. Z poslední doby se na nich podepsalo například odstoupení od raketové smlouvy nebo incident v Kerčském průlivu.
Když končila studená válka, zdálo se, že vztahy mezi Ruskem a NATO se konečně posunuly od nepřátelství k vzájemné spolupráci. Rusko se zapojilo i do programu Partnerství pro mír. „Jenže počáteční nadšení je po dvaceti letech pryč. Z Ruska se místo toho podle Aliance stal opět nevypočitatelný protivník,“ připomíná zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
„Ano, existuje více nevypočitatelnosti, ano, existuje více nejistoty, ale přesně tohle je ten důvod, proč má smysl zlepšit naše vztahy s Ruskem,“ míní generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Důkazem zlepšujících se vztahů mocností měl být summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina loni ve finských Helsinkách. Pak ale přišlo opět ochlazení. Po incidentu v Kerčském průlivu šéf Bílého domu zrušil další setkání s ruským protějškem.
Trump pohrozil, že se s Putinem nesejde, dokud se zadržovaní ukrajinští námořníci nedostanou na svobodu. Muži jsou už čtvrtý měsíc v ruské vazbě a podle Bílého domu se proto žádná schůzka na nejvyšší úrovni nepřipravuje, upozornil zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský.
Washington navíc prvního února oznámil odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987. Moskva ji údajně dlouhodobě porušuje. Severoatlantická aliance tento Trumpův krok podpořila. Putin v reakci na to 4. března podepsal dekret, jímž platnost smlouvy z období studené války pozastavil.
„Situace je velmi špatná a zhoršuje se. Řekl bych, že s výjimkou období karibské krize je to horší než během studené války,“ říká analytik Ariel Cohen.
Moskva vnímá Severoatlantickou alianci a její ozbrojené síly podle zpravodaje ČT Miroslava Karase jako nepřítele. „Bylo tomu tak před rokem 1989, a po rozpadu komunistického bloku je kritika intenzivnější,“ podotýká Karas.
„Sledujeme aktivitu NATO u ruských hranic, roste počet vojenských cvičení a jejich charakter svědčí o přípravě na různé bojové varianty proti Ruské federaci,“ uvedl šéfredaktor časopisu Národní obrana Igor Korotčenko.
Kreml odmítá rozšiřování Aliance stejně jako rozmisťování protiraketového deštníku v Evropě. Putin už dříve varoval, že na „podobné agresivní kroky“ bude adekvátně reagovat. Rusko mezitím modernizuje armádu. Už na jaře například uvede do provozu další ponorku s jaderným pohonem a rakety s neomezeným dosahem a nepředvídatelnou letovou dráhou.
