Náš tah na branku je ještě větší. Dlužíme to Jánovi, říká Kuciakův šéf rok po vraždě

Nahrávám video
Události: Před rokem byl zavražděn Ján Kuciak
Zdroj: ČT24

Přesně před rokem byl zavražděn slovenský investigativní novinář Ján Kuciak. Tato událost ovlivnila nejen postoj slovenské veřejnosti k médiím a politice, ale i fungování jednotlivých redakcí a práci novinářů. Nezastírají, že vražda jejich kolegy vnesla do branže strach, v práci ale většina z nich pokračuje. Marek Vagovič, který vede investigativní tým serveru Aktuality.sk, pro nějž Kuciak pracoval, ujišťuje, že smrt kolegy všechny jen utvrdila v úsilí rozkrýt veškeré kauzy, na nichž Kuciak pracoval.

 „Jako šéfredaktorka jsem musela přehodnocovat některá rozhodnutí, která jsem dělala předtím,“ popisuje Beata Balogová z deníku SME. „Měla jsem pocit, že to nejhorší, co se může novináři na Slovensku stát, je, že na něj Robert Fico na tiskovce začne křičet a vynadá mu, že je slizký had. Že to nejhorší jsou verbální útoky, které dostáváme. Ale najednou jsme zjistili, že ne. Že jde o život.“

Nahrávám video
Vagovič: Ohledně úplného vyšetření Kuciakovy vraždy jsem skeptický
Zdroj: ČT24
Za ten rok se veřejnost i díky práci novinářů dozvěděla věci, které jsou někdy až těžko snesitelné. Na povrch vyplavalo tolik špíny o politice a propojení mafie na politiku, o selhání policie, prokuratur, ministrů i samotného bývalého premiéra… Novináři pracují ještě víc a intenzivněji než před tím.
Matúš Kostolný
šéfredaktor, Denník N

Změnily se i vzájemné vztahy konkurenčních médií. „Více nás to spojilo. Pochopili jsme, že musíme spolupracovat. Vidím na kolezích, že kladou nepříjemnější otázky, jsou mnohem víc nekompromisní než dřív,“ všímá si Monika Tódová z Denníku N.

Podle Beaty Balogové mnoho novinářů Kuciakova smrt posílila ve víře, že jejich práce je pro život společnosti naprosto klíčová: „Pochopili jsme, že práce, kterou děláme, obsahuje kontrolu mocných, investigativu. Není to jen psaní lifestylu.“

Politici se vrátili do starých kolejí

Po Kuciakově smrti se na Slovensku vzedmula podpora veřejnosti novinářské profesi. Ustaly útoky i nadávky, které do redakcí dřív směřovaly. „Novináři se stali centrem dění, po vraždě se o nich začalo mluvit ještě víc než předtím. Na demonstracích jsme cítili velkou podporu a uznání, že naše práce je důležitá,“ podotýká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.

Současně ale uznává, že rok od tragédie se situace částečně vrátila do starých kolejí: „Facebook a internet je plný nesnášenlivostí a hnusu, pomalu by nás chtěli vraždit. Ale nikdy jsem si nemyslel, že by nám všichni lidé měli tleskat a mít nás rádi.“

A zatímco změna nálad ve společnosti se vracela k „normálu“ postupně, politici se ke své nesnášenlivé rétorice vrátili poměrně rychle. „Po vraždě to chvíli vypadalo, že vládní politici jsou v útlumu a dávají si pozor na to, co říkají. Ale po několika týdnech se to vrátilo do starých kolejí. Mám na mysli hlavně Roberta Fica a Roberta Kaliňáka, politiky vládní koalice i extrémních stran,“ komentuje Marek Vagovič.

„Robert Fico je samostatná kapitola. Jen pár dní po vraždě Kuciaka se dokázal tvářit, že si uvědomuje, co se stalo a že je z toho zničený a v šoku. Tvrdil, že nemůžeme dovolit, aby to zůstalo nevyšetřené. Ale uteklo pár dní a už byl zpátky, kde předtím. Momentálně je v takové formě, že říká, že novináři jsou největší zločinci v zemi. Vypovídá to o něm a není třeba to dál komentovat. Je to trapas a hanba, jak se chová,“ míní Matúš Kostolný.

„Jestli měla být vražda příležitostí pro nový začátek a okamžikem k pochopení, že to není v pořádku, jemu se to ani náhodou nepodařilo,“ dodává. Bývalý premiér podle něj cítí vůči novinářům osobní nenávist a viní je z toho, že musel odejít z úřadu vlády.

Práce policie se i díky veřejnosti zlepšila

Rok po smrti Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové jsou v případu čtyři obvinění, slovenská prokuratura ale slibuje, že přibudou další. Na tom, že vyšetřovatelé odvádějí v případu dobrou práci, se shodují i novináři. „Přispěl k tomu i veřejný tlak a pocit, že jsou pod drobnohledem. Už nestačí argument ,pracujeme na tom‘,“ říká šéfredaktorka SME Balogová.

„Od té doby, co se změnilo policejní vedení, z funkce odešel Tibor Gašpar (bývalý policejní prezident, pozn. red.), jsem si nevšimla, že by se nějaký důležitý případ nevyšetřoval. Nové policejní vedení je ale ve funkcích příliš krátce na to, aby se dala jejich činnost posuzovat,“ dodává Monika Tódová.

Zda se podaří celá kauza rozplést a viníky potrestat, však zatím nechtějí novináři odhadovat. „Víme, že byly administrativní zásahy do (vyšetřovacího) týmu. Mám obavu, že bude tendence některé nepříjemné věci pro politické struktury uklidit. Nedělal bych předčasné závěry, ale jsem trošku skeptický,“ uzavírá Marek Vagovič. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...