Narukovat nechtějí statisíce Ukrajinců

Nahrávám video

Ukrajina by podle odhadů svého vedení potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Parlament v dubnu zavedl nový zákon o mobilizaci, podle kterého musí k odvodu muži už od 25 let věku. Zákonodárci ale přiznávají, že bojům se navzdory přísnějším trestům dál snaží vyhnout až 800 tisíc možných vojáků. Řada z nich prchá za hranice, a to i nebezpečnou trasou přes řeku Tisu, kde od začátku roku utonuly desítky lidí. Další se ve vlasti skrývají, případně se snaží podplatit úřady.

„Bránit Ukrajinu a naši svobodu je velmi důležité. Kdybych na to měl odvahu a sílu, nejspíš bych to udělal,“ říká devětadvacetiletý muž, který se nechává oslovovat Artěm a skrývá se v nejmenovaném ukrajinském městě.

Pracuje z domova v oddělení zákaznické podpory pro jednu zahraniční společnost. Jídlo si nechává přivézt. Občas vyrazí taxíkem na soukromou oslavu. Sám sice hraje válečné počítačové hry, z bojů a případného ruského zajetí má ale strach. „Nikdy jsem s nikým neměl žádný konflikt. Bojím se být vojákem. Mohli by mě zabít nebo bych musel já zabíjet. Opravdu nevím, jak bych s tím mohl žít,“ prohlásil Ukrajinec.

Únava z vleklé války

Armáda přitom čerstvé síly nutně potřebuje. „Je to velký a dlouhodobý problém. My jsme mluvili s několika ukrajinskými vojáky během posledního roku a oni říkají, že pokud jim něco chybí, tak je to samozřejmě munice, ale pak především motivovaní lidé. Potřebovali by co nejvíce mužů. Rusko má v Doněcké oblasti početní převahu. Ale potřebují motivované muže, ne někoho, kdo by jim, v uvozovkách, překážel. Nalákat vojáky, kteří se budou ochotni bít za Ukrajinu,“ poznamenal zpravodaj ČT Jan Řápek.

Od začátku velké ruské invaze narukoval už milion Ukrajinců. Statisíce z nich se k obraně vlasti přihlásily dobrovolně. Kyjev sice většinou přesná čísla nezveřejňuje, podle odhadů amerických úřadů ale od února 2022 zemřelo nebo utrpělo zranění na 200 tisíc z nich.

Ostatní jsou vyčerpaní, protože se z fronty za rodinou téměř nedostanou. Žádají o několik měsíců volna. „(Na začátku) lidé čekali týdny, než dostali možnost sloužit v armádě. Teď, pokud vím, se většina lidí ve frontě u komise snaží dostat výjimku, aby nebyli odvedeni,“ konstatoval náborový důstojník přezdívaný Fantomas.

Nedostatek sil mají částečně zaplnit vězni. Zbytek trestu prominou úřady všem odsouzeným za nenásilné zločiny, kteří budou až do konce války sloužit v armádě bez nároku na dovolenou. Zatím o takovou dohodu požádala pětina z dvaceti tisíc způsobilých trestanců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně zloděje aut Bohdana Filoněnka. „Nejdu tam, abych zemřel, ale abych sloužil a změnil svůj život,“ vysvětluje Ukrajinec.

Výhody pro dobrovolníky

Vláda současně na jaře spustila intenzivní náborovou kampaň. Na největších internetových portálech se objevují nevšední inzeráty na pozice, které armáda potřebuje obsadit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od automechanika přes odstřelovače až po kuchaře nebo ekonoma.

Dobrovolníkům navíc umožňuje, aby se přihlásili k jednotkám podle vlastního výběru. Artěm by rád pilotoval drony. Jenže ti, kdo k odvodu musí, možnost volby nemají. „Snažím se to zatím ignorovat. Čekám, až se ta situace vyřeší bez mého přispění,“ říká.

Podle Artěma se povinnosti stejným způsobem vyhýbá skoro polovina jeho přátel. Další navzdory stále přísnějším kontrolám kvůli rozšířené mobilizaci utekli za hranice.

Nebezpečná cesta za hranice

Pašeráci cigaret se tak přeorientovali na převaděče. Za zprostředkování útěku teď zájemci zaplatí v přepočtu nejméně 180 tisíc korun. „Převaděči využívají všechny možné cesty. Horské oblasti, nížiny a samozřejmě řeky,“ popsala mluvčí ukrajinské pohraniční stráže v Mukačevu Lesja Fjodorovová.

Nejvíc jich volí cestu do Rumunska. Tisíce lidí prchajících před odvodem se pokusily přeplavat řeku Tisu, kde od začátku roku utonulo skoro čtyřicet lidí.

Ani to ale odpírače služby v armádě neodradí, stejně jako přísnější tresty v případě, že je úřady chytí. „Lidem dostatečně nevysvětlují, že se nemají čeho bát. Že existuje jen malá šance, že skončí u pěchoty v první linii,“ podotkl humanitární pracovník Ivan.

Podle odhadu úřadů se nejrůznějšími způsoby snaží mobilizaci vyhnout až 800 tisíc Ukrajinců. Sem spadají i pokusy o uplácení odvodových komisařů, za které už padly desítky trestů i pro důstojníky.

Někteří poslanci proto navrhují, aby se odpírači vojenské služby mohli ze svých povinností oficiálně vykoupit prostřednictvím firem, které je zaměstnávají. Podobné opatření zvažuje i prezident Volodymyr Zelenskyj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zasáhli největší nákupní centrum v Kryvém Rihu, šestnáct lidí zabili a 130 zranili

Rusové zasáhli v pátek odpoledne největší nákupní centrum v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Útok zabil nejméně šestnáct lidí a dalších sto třicet zranil. V kritickém stavu je i několik dětí. Další lidé včetně několika dětí zemřeli po ruském útoku v Mykolajivské oblasti. Mrtví či zranění civilisté jsou po ruských náletech také v Chersonské, Záporožské a Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byl i hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského Permu.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla z Česka dva lidé. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena ve večerních hodinách. S odkazem na místní úřady o tom informuje agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 46 mminutami

Trump může zatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu, rozhodl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud Spojených států rozhodl, že vláda prezidenta Donalda Trumpa může prozatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu v Bílém domě. Soud tím pozastavil rozhodnutí nižší instance, které další výstavbu zablokovalo. Informuje o tom agentura Reuters. Trump páteční rozhodnutí soudu uvítal.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu, jeden člověk zemřel

Při útoku na školu ve švédském městě Fagersta v pátek odpoledne zahynul jeden člověk. Večer to podle agentur oznámila policie na tiskové konferenci. Další tři lidé utrpěli zranění, dva z nich jsou ve vážném stavu. Policie potvrdila, že podezřelým je osmnáctiletý muž, kterého zadržela. K útoku podle médií použil meč.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Polská policie zatkla muže, který prý plánoval atentát na čelné politiky

Polská policie zatkla třiadvacetiletého muže, kterého podezírá z toho, že plánoval atentát na čelné polské politiky a také k tomuto činu vyzýval. Informovala o tom v pátek polská média. Pokud mu policie trestné činy prokáže, bude mu hrozit až dvacet let vězení, uvedla stanice RMF24. Polské zpravodajské služby podle serveru Onet vyjádřily pochybnosti o reálnosti hrozby a kritizovaly média za senzacechtivé vykreslení celého případu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoIzraelští osadníci se vrátili do vyklizených vesnic na Západním břehu

Izraelští osadníci se po dvaceti letech vrátili do vesnic na Západním břehu, které nechala vyklidit tehdejší izraelská vláda. Obnovování a rozšiřování osad vyvolává kontroverze na mezinárodní úrovni. Naposledy tyto plány odsoudili lídři desítky západních zemí. Radikální osadníci nicméně mají zastání u některých členů současné izraelské vlády.
před 5 hhodinami

V Indii vzniká muzeum připomínající polské uprchlíky za druhé světové války

V indickém městě Valivade vzniká muzeum věnované tisícům polských uprchlíků, kteří během druhé světové války nalezli útočiště v Indii. Jeho otevření je plánováno na letošní podzim, uvedl polský deník Dziennik Gazeta Prawna.
před 9 hhodinami

Rakousko a Finsko vyzvaly Itálii, aby přijímala zpět žadatele o azyl

Po Německu a Švýcarsku také Rakousko a Finsko požádaly Itálii, aby přijímala zpět žadatele o azyl v souladu s ustanoveními nového Paktu o migraci a azylu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.