V deseti oblastech Ukrajiny ve středu ve dvě hodiny odpoledne místního času (13:00 našeho času) skončil válečný stav vyhlášený před měsícem kvůli incidentu v Kerčském průlivu. Později jeho ukončení oficiálně oznámil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem ale zůstávají i nadále napjaté.
Porošenko varoval, že „ruská hrozba nezmizela“. Uvedl, že by požádal parlament o prodloužení válečného stavu nebýt toho, že se blíží prezidentské a parlamentní volby. Dodal, že si tak musel vybrat mezi „nebezpečím vojenské agrese“ a „hrozbou útoku na demokratická práva a svobody občanů“. Každopádně válečný stav umožnil upevnit obranyschopnost Ukrajiny, uvedl prezident podle listu Ukrajinska pravda.
„To, že platnost válečného stavu končí, je už patrné. Dnes na lince mezi Moskvou, Minskem a Kyjevem poprvé nebylo ani jednoho deportovaného Rusa, kterého ukrajinští pohraničníci nevpustili do země,“ zaznamenal ruský list Kommersant na svém webu.
Připomněl současně, že Rusové k návštěvě Ukrajiny potřebují mít biometrický pas, na hraničním přechodu se musí podrobit snímání otisků a vysvětlit důvody své cesty.
Po vyhlášení válečného stavu se ukrajinské úřady rozhodly zakázat vstup do země Rusům ve věku od 16 do 60 let, s výjimkou humanitárních návštěv, například účasti na pohřbech příbuzných. Ukrajinští činitelé vysvětlovali tento zákaz snahou předejít vytváření záškodnických oddílů.
Ukrajinští pohraničníci během 30 dnů válečného stavu nevpustili do země asi 1500 Rusů, dodal Kommersant. Problémy na hranicích mívaly podle médií i Rusky, včetně dvou novinářek, které pohraničníci nepustili, protože neměly akreditaci ani nedokázaly přesvědčivě vyložit cíle své cesty.
Ukrajinská redakce zpravodajské stanice BBC připomněla, že s vyhlášením válečného stavu přešly ozbrojené síly do plné bojové pohotovosti, což znamenalo i konec dovolených vojáků anebo odchodů do civilu.
Vojenské jednotky také změnily svou dislokaci, například 95. výsadková brigáda se přesunula z Žytomyrské oblasti na pobřeží Azovského a Černého moře, aby je chránila před případným ruským výsadkem. V sousedství hranic s Ruskem se také posilovala protivzdušná obrana. Tři tisícovky rezervistů byly povolány na dvou až třítýdenní cvičení; všichni se podle ministerstva obrany už vrátili domů.
Úřady také prověřovaly stav úkrytů a dalších objektů civilní obrany, propracovávaly evakuační plány a vytvářely zásoby léků. „Vynořilo se hodně otázek, o kterých jsme netušili,“ připustil tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Policie v deseti oblastech posílila své hlídky. Objevila se i dodatečná omezení, například úřady v Chersonské oblasti po dobu válečného stavu zakázaly ohňostroje a zábavní pyrotechniku, jakož i hony. V některých místech však takové zákazy platí už od roku 2014.
Válečný stav platil kvůli incidentu v Azovském moři
Incident, kvůli němuž Ukrajinci vyhlásili válečný stav, se odehrál 25. listopadu, kdy se skupina tří ukrajinských lodí pokusila proplout do Azovského moře, ale zastavila je ruská plavidla. Ruské loďstvo následně zadrželo za použití zbraní všechny tři lodě i s 24 námořníky, někteří z nich utrpěli zranění.
Jen několik desítek minut poté se sešla v Kyjevě bezpečnostní rada a navrhla pro celou zemi vyhlásit na tři měsíce válečný stav.
„Je to kvůli posílení ukrajinských obranných kapacit tváří v tvář vzrůstající agresi. Neznamená to ale, že bychom rezignovali na osvobození ukrajinského území politickými a diplomatickými prostředky, hodláme nadále dodržovat naše mezinárodní povinnosti, včetně minských dohod,“ uvedl tehdy Porošenko.
Návrh ale musel ještě potvrdit parlament, kde se proti stavělo několik opozičních stran. Nelíbilo se jim, že by tříměsíční válečný stav ovlivnil konání prezidentských voleb koncem března. Porošenko ustoupil a vyhlásil ho jen na měsíc a v deseti oblastech země.
V polovině prosince ujistil, že prodloužení se nechystá. „Trvám na tom, že válečný stav nesmí zasáhnout do voleb. Proto – pokud nebudeme čelit agresi ruských ozbrojených sil – prodlužován nebude,“ uvedl dříve Porošenko.
Napětí ale trvá. Porošenko upozornil, že Rusko udržuje poblíž hranice s Ukrajinou početné vojenské síly a na Krym přemístilo další výkonný protiletadlový systém i stíhačky, a varoval před válkou. Obě země proti sobě navzájem vyhlásily sankce.
„Dokud Ukrajinu vedou rusofobové, kteří nevědí nic o zájmech svého vlastního národa, bude tato nenormální situace pokračovat, nehledě na to, kdo je v Kremlu u moci,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin ve svém prosincovém bilančním projevu.
Rusko nadále zadržuje ukrajinské námořníky a hodlá je postavit před soud. O jejich výměně chce jednat až poté, co padne rozsudek.
