Po holdingu Agrofert chtějí na Slovensku zaplatit více než půl miliardy eur (přes 14 miliard korun) na sanaci půdy a vody pod bratislavskou chemičkou Istrochem. Ta Agrofertu, který český premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěrenských fondů, patří. S odkazem na slovenského ministra životního prostředí Jána Budaje (OĽaNO) informaci přinesly Hospodářské noviny (HN). Podle Agrofertu slovenský požadavek není opodstatněný.
Podle HN Budaj kritizuje Agrofert i českého premiéra, že dosud Istrochem od ekologické zátěže nevyčistil, přestože to údajně byla podmínka privatizace.
Komu „patří“ zátěž?
„Máme zákon, podle kterého každý vlastník pozemku, na němž je environmentální zátěž, za ni zodpovídá. Vlastníkem zátěže je Agrofert, za kterým stojí český premiér Andrej Babiš,“ cituje list aktuální rozhovor s Budajem na slovenském zpravodajském portále WebNoviny.sk.
Podle vyjádření mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky pro HN Agrofert nepřevzal závazek zbavit areál starých ekologických zátěží. „Nezpůsobili jsme je, ani žádné nové nezpůsobujeme a odmítáme, že bychom měli nést odpovědnost za něco, co jsme nezavinili. Jedinou podmínkou bylo, že investujeme do rozvoje, především do ekologie, částku jedné miliardy slovenských korun. Závazek jsme splnili, což písemně potvrdil i tehdejší Fond národního majetku Slovenské republiky,“ vysvětlil mluvčí.
Deset let stará studie
Rozsáhlé znečištění půdy a podzemní vody pod Bratislavou způsobené Istrochemem i dalšími podniky odhalila podle HN deset let stará studie. „Výsledky potvrdily masivní kontaminaci vody a půdy. Je to chemický koktejl mnoha látek, mezi nimi je například atrazin, arzen, PCB látky, olovo či benzen,“ uvedla letos v červnu pro web Startitup.sk expertka strany Spolu na životní prostředí Tamara Stohlová, napsaly HN.
Limity pro některé látky byly podle ní překročené až tisícinásobně. Škodliviny představují na břehu Dunaje nebezpečí i pro blízké zdroje podzemní vody. Celý Žitný ostrov je jejich největší zásobárnou ve střední Evropě.
