Na Puigdemonta je vydán evropský zatykač. Osm katalánských exministrů je ve vazbě

Nahrávám video

Španělsko rozhodlo o vydání zatykače na sazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři jeho ministry, kteří zůstávají v Belgii. Devět zbývajících katalánských exministrů přišlo v Madridu k výslechu a na osm z nich včetně vicepremiéra Oriola Junquerase uvalil soud vazbu. Kvůli uvěznění členů sesazené vlády se demonstrovalo v několika městech regionu. Odbory vyhlásily na příští týden generální stávku.

Všichni členové regionálního kabinetu, který Madrid minulý týden odvolal kvůli jeho snaze o prosazení nezávislosti Katalánska, jsou obviněni ze vzpoury, za což jim teoreticky hrozí až 30 let (25 let v případě neozbrojené vzpoury).

Vydání evropského zatykače na Carlese Puigdemonta potvrdil belgické televizi VRT jeho právník Paul Bekaert. Sesazený katalánský premiér a čtyři jeho ministři zůstávají právě v Belgii a odmítají se do Španělska vrátit s odůvodnění, že soud nebude o jejich osudu rozhodovat nestranně, nýbrž pod vlivem vlády v Madridu. Jejich zatčení je po vydání zatykače na belgické policii. 

Vazbu pro Junquerase a sedm exministrů zdůvodnila soudkyně obavami z jejich útěku, ničení důkazů a z toho, že obvinění budou pokračovat v trestné činnosti. Možnost složit kauci jim nedala. Devátý člen bývalé vlády, exministr Santi Vila, se může vazbě vyhnout zaplacením kauce 50 000 eur (asi 1,27 milionu korun). Vila podal sám demisi minulý čtvrtek na protest proti chystané rezoluci o nezávislosti Katalánska.

Mezi členy sesazeného kabinetu, kteří byli umístěni do dvou vazebních věznic v Madridu, jsou vedle Junquerase například bývalý ministr vnitra Joaquim Forn či šéf diplomacie Raül Romeva.

Žádný z politiků neodpověděl na otázky soudkyně ani prokurátora týkající se katalánského referenda a vyhlášení nezávislosti. Odpovídali pouze na dotazy svých obhájců, přičemž zdůrazňovali, že celý proces od referenda po vyhlášení nezávislosti proběhl ze strany katalánského vedení zcela nenásilně.

„Dělejte každý den to, co bude ve vašich silách, aby dobro zvítězilo nad zlem ve volbách 21. prosince,“ vzkázal po rozhodnutí soudkyně na Twitteru Junqueras svým příznivcům s odkazem na předčasné volby vypsané španělskou vládou.

Protesty v Barceloně proti uvalení vazby na katalánské politiky
Zdroj: ALBERT GEA/Reuters

Demonstrace napříč celým Katalánskem

V ulicích Barcelony a dalších velkých katalánských měst demonstrovaly proti uvalení vazby na bývalé ministry a vicepremiéra desetitisíce lidí. Náměstí před parlamentem, který je od víkendového převzetí moci španělskou vládou uzavřen a který střeží policie, zaplnili demonstranti s katalánskými vlajkami a transparenty vyzývajícími k propuštění „politických vězňů“.

Katalánci žádají propuštění politických vězňů
Zdroj: Reuters

„Puigdemont je náš premiér,“ provolával dav. Podle odhadů médií se na poklidné demonstraci sešlo až 50 000 lidí. Přítomni byli i zástupci separatistických politických stran, kteří vyzvali k pokračování protestů a ke generální stávce. Tu přislíbila jedna z katalánských odborových organizací na příští týden s tím, že podrobnosti sdělí v pátek.

Tisícovky lidí vyrazily k demonstracím v Tarragoně, Gironě a dalších velkých městech regionu.

„Je to černý den pro Katalánsko. Vláda vybraná demokraticky ve volbách jde do vězení,“ napsala na Twitteru starostka Barcelony Ada Colauová.

Uvalení vazby kritizoval poslanec levicové koalice Xavier Domenech. „Pokud na někoho uvalí vazbu, všechno se tím jen zhorší,“ varoval. „Tohle se nikdy nemělo stát, soudy se ten konflikt nevyřeší. Je tu pocit nespravedlnosti,“ uvedl Artur Mas, který byl katalánským premiérem před Puigdemontem a který přijel sesazenou vládu k soudu podpořit. 

Španělská prokuratura vznesla obvinění vůči sesazené katalánské vládě a bývalému vedení regionálního parlamentu v pondělí, jen dva dny poté, co Madrid poprvé v demokratické historii země převzal přímou správu nad autonomním regionem.

Obvinění se týká mimo jiné toho, že tito katalánští politici přispěli k přijetí několika dokumentů regionálním parlamentem, které odporují španělské ústavě. 

Již v listopadu 2015 schválil katalánský parlament, ovládaný separatisty, rezoluci o odtržení od Španělska. Letos v září přijal zákony o referendu a o přechodu k samostatnosti a minulý pátek rezoluci o nezávislosti. Všechny tyto dokumenty už zneplatnil či zablokoval ústavní soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...