Na megakrádeži v Drážďanech se podíleli čtyři zloději. Odnesli si méně šperků, než se čekalo

Nahrávám video

Pondělní krádež šperků v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba) uskutečnila čtveřice zlodějů, ukázaly záběry z bezpečnostních kamer. Dosud policie mluvila o nejméně dvou pachatelích. Vyšetřovatelé stále nemají konkrétní stopu, za informace o pachatelích úřady nabízejí odměnu v přepočtu 12,8 milionu korun. Dobrou zprávou je, že zloději si zřejmě odnesli méně klenotů, než se původně předpokládalo.

Na základě videozáběrů policisté zjistili, že krádeže se zúčastnili čtyři lidé. Dva z nich pronikli přes zamřížované okno do Rezidenčního zámku, kde jsou sbírky vystaveny, a sekyrou rozbili vitrínu, odkud si odnesli šperky. V autě na ně čekali další dva komplicové.

Policistům se už podařilo potvrdit, že auto, které krátce po loupeži shořelo v podzemní garáži, skutečně patřilo zločincům. Ti se požárem snažili zamést stopy. V jeho vraku technici našli stopy přeřezaných mříží.

Sbírání stop v samotné klenotnici je ale obtížné. Na místě se pohybovalo velké množství návštěvníků. Lupiči tam navíc rozprášili látku, která rozkládá prach, sdělila drážďanská policie. Vyšetřovatelé už dostali od občanů přes dvě stě tipů, žádnou žhavou stopu ale zatím nemají.

Muzeum uvedlo, že ukradené předměty mají díky jedinečnosti a historickému odkazu pro německou spolkovou zemi Sasko nevyčíslitelnou cenu. Z asi stovky předmětů, které ve vitríně byly, chybí jedenáct hlavních kusů a také části dvou dalších objektů. Neúplný je rovněž soubor knoflíků.

Za největší ztráty muzeum označilo kord, polský Řád bílé orlice, ozdobu klobouku a přezky bot z diamantové série z 18. století. Z briliantového souboru chybí nárameník, další náprsní polský Řád bílé orlice a ozdoba klobouku, ukradena byla rovněž velká náprsní brož královny Amálie Augusty s více než 600 brilianty a také část jejího náhrdelníku.

Škody ale prý mohly být mnohem větší. „Lupiči šli po drahokamech, které byly největší a nejtřpytivější,“ prohlásil ředitel klenotnice Zelená klenba Dirk Syndram. Bez povšimnutí tak nechali vitrínu s nejcennějšími šperky. Několik drahokamů se navíc podařilo najít v troskách. Třeba z náhrdelníku polské královny, který lupič zjevně ve spěchu přetrhl.

Rezidenční zámek se ve středu poprvé od krádeže otevřel veřejnosti. Klenotnice Grünes Gewölbe ale zůstává uzavřená, neboť tam stále pracují kriminalističtí technici.

Ochranné sklo vydrželo jen vteřiny

Ředitel muzea Dirk Syndram v úterním rozhovoru s deníkem Sächsische Zeitung řekl, že byl zaskočen, jak rychle zloději překonali bezpečnostní sklo ve vitríně. Dodavatel podle něj nezajistil to, co slíbil. „Předpokládali jsme, že by člověk musel do skla bít sekyrou čtvrt hodiny, aby ho poškodil,“ řekl. Ve skutečnosti stačilo zlodějům několik vteřin.

Uwe Reier z jisté saské firmy, která nabízí i bezpečnostní skla do vitrín, Syndramův výrok mírnil. Vysvětlil, že v muzeích používaná skla spadají do třídy, která brání proražení při nárazu. Opakované údery sekyrou vydržet podle něj nemohou. O kategorii výše pak stojí skla, která podle normy odolají i desítkám úderů sekyrou.

Německá média se mezitím věnují možnému osudu šperků. Odborník na problematiku krádeží uměleckých předmětů Willi Korte v rozhovoru s DPA uvedl, že na návrat nepoškozených šperků existuje jen malá naděje. „Velmi se obávám toho, že kameny budou vytrhány a samostatně rozprodány,“ uvedl s tím, že mohou zamířit do Jižní Ameriky, Asie či do východní Evropy.

Na rozdíl od pracovníků muzea a saských státních sbírek si Korte myslí, že šperky je možné prodat, a to obzvláště tehdy, pokud je zloději nabídnou za zlomek jejich reálné ceny. I to se ale podle něj zlodějům vyplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 53 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...