Na Donbasu byl zabit další voják. Moskva v případě pokračující agrese ponese následky, varoval Blinken

Další ukrajinský voják přišel podle armádního komuniké o život při nepřátelském ostřelování ukrajinských pozic v Donbasu na východě země, jehož část ovládají Ruskem koordinované síly. Na východě Ukrajiny roste v posledních týdnech napětí v souvislosti s posilováním ruské vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že současné ruské chování v oblasti by mohlo mít následky.

Blinken se k eskalaci vyjádřil ve vysílání televize NBC, kde zopakoval, že Spojené státy jsou vývojem v oblasti znepokojené. Řekl také, že pokud bude Moskva ve svém současném chování pokračovat, ponese následky.

„Prezident Biden to řekl jasně. Pokud bude Rusko jednat nezodpovědně či agresivně, ponese náklady, bude to mít důsledky,“ prohlásil ministr. Neupřesnil však, jaké konkrétní kroky by USA v takovém případě podnikly.

Blinken už předtím jednal se svým britským protějškem Dominicem Raabem. Šéf britské diplomacie poté uvedl, že Velká Británie a USA se „pevně postavily“ proti ruské destabilizační kampani vůči Ukrajině a vyzvaly Rusko k okamžitému zmírnění vyhrocené situace a k plnění mezinárodních závazků.

Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí oba politici „znovu zdůraznili svou podporu Ukrajině tváří v tvář ruským provokacím“. Moskva by měla podle prohlášení okamžitě přestat s hromaděným vojska u hranic s Ukrajinou i se štvavou rétorikou. 

V sobotu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským vyzval k ukončení znepokojivého vývoje na východě Ukrajiny a k respektování její územní celistvosti. Turecký prezident dodal, že doufá v mírové řešení konfliktu podle mezinárodního práva a diplomatickými prostředky.

Zabit další ukrajinský voják

Ukrajinský voják přišel o život při sobotním ostřelování v okolí Luhanska, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na sdělení armády. Podle velení ukrajinské armády „ruská hybridní vojska“ ostřelovala ukrajinské pozice v devíti případech a v důsledku toho byl jeden voják zabit a další zraněn.

Armáda také zaznamenala přelety nepřátelského bezpilotního letounu nad frontovou linií. Ukrajinští vojáci na ostřelování odpověděli rovněž palbou. Od nedělního rána panuje na frontě dosud klid.

Moskvou podporovaní bojovníci z Doněcka a Luhanska naopak podle ruského listu Kommersant hlásí celkem osm případů porušení příměří ze strany ukrajinských vojáků, přičemž místní úřady momentálně upřesňují informace o případných raněných v řadách civilního obyvatelstva.

Rusko soustřeďuje vojska u hranic s Ukrajinou

Napětí v Donbasu v poslední době stoupá. Kyjev v minulých dnech bil na poplach kvůli soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou, Rusko naopak obviňuje Kyjev z provokací. Ukrajinský ministr obrany varoval před rizikem „ozbrojené agrese“ Ruska pod záminkou porušování práv ruskojazyčných obyvatel ukrajinského Donbasu, kterým Moskva rozdává ruské pasy. Spojené státy tento týden ohlásily, že vyšlou dvě své vojenské lodě do Černého moře, což média vykládají jako signál Rusku.

Válka na východě Ukrajiny vypukla poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Boje si dosud vyžádaly více než třináct tisíc mrtvých. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva proruské síly v Donbasu podporuje – vyzbrojuje je, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky.

Kreml zapojení do války odmítá, přestože do ukrajinského zajetí padly na ukrajinském území stovky ruských vojáků. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v neděli například opět prezentoval rusko-ukrajinskou válku na Donbase jako vnitřní problém Ukrajiny. Jako nevhodná a neobjektivní odmítl informace ohledně koncentrace ruských sil u ukrajinských hranic, neboť Moskva podle něj podniká kroky k zajištění své bezpečnosti v situaci, kdy v sousední zemi „může každou chvíli znovu vzplát občanská válka“.

Prohlásil také, že Rusko se nechystá k válce s Ukrajinou a ani nepokládá za přijatelnou možnost takové války, ale vždy varovalo, že nezůstane stranou a nebude jen přihlížet osudu ruskojazyčných obyvatel jihovýchodu Ukrajiny. Moskva uděluje ruské občanství rusky mluvícím obyvatelům východní Ukrajiny, kterou Ruskem koordinované síly okupují. Ruské občanství tak od dubna 2019, kdy tato praxe započala, dostalo více než čtyři sta tisíc lidí, a to navzdory mezinárodním protestům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...