Myanmar srovnal se zemí nejméně 55 rohingských vesnic, ukázaly satelitní snímky

Myanmar buldozery srovnal se zemí nejméně pětapadesát vesnic, z nichž loni během násilností uprchli obyvatelé z řad menšinového muslimského etnika Rohingů. Uvedla to ve čtvrtek mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW), která se odvolává na nové satelitní snímky oblastí v myanmarském Arakanském státě.

Demolice vesnic podle HRW ničí důkazy o krutostech páchaných vojáky, kteří zahájili tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci loni 25. srpna zaútočili na řadu stanovišť myanmarské policie.

V důsledku tažení armády uteklo z Arakanského státu do sousedního Bangladéše 688 tisíc Rohingů. Mnozí z nich přitom popsali, jak vojáci a policisté vraždili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali vesnice.

OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Vláda nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij ale brání vyšetřovatelům OSN a dalším nezávislým pozorovatelům v přístupu do konfliktní zóny. Myanmar tvrdí, že její ozbrojené síly vedou legitimní kampaň proti muslimským „teroristům“.

Vesnice měla prozkoumat OSN

Podle organizace Human Rights Watch bylo od srpna částečně nebo zcela zničeno 362 rohingských vesnic. Od konce minulého roku byly některé z těchto obcí – a také minimálně dvě předtím nedotčené osady – srovnány se zemí, dodala HRW.

„Mnohé ze zlikvidovaných vesnic byly svědkem zvěrstev páchaných na Rohinzích, a měly být proto zachovány, aby experti pověření OSN dokumentací porušování lidských práv mohli zhodnotit důkazy a identifikovat viníky,“ prohlásil šéf asijské pobočky HRW Brad Adams.

Human Rights Watch upozornila i na dvě vesnice v oblasti zvané Myinhlut, které nebyly při loňských raziích vypáleny a byly „pravděpodobně obyvatelné“. V období mezi 9. lednem a 13. únorem je ale „zničila a srovnala se zemí těžká technika“. 

Vláda tvrdí, že oblasti rekonstruuje

Tamní úřady tvrdí, že vláda zmíněné oblasti rekonstruuje a připravuje na příchod uprchlíků, kteří se v rámci repatriační dohody podepsané Myanmarem a Bangladéšem v listopadu mají do země vrátit. Myanmar pro navrátilce zřídil dvě přijímací centra a tábor, tvrdí ale, že jde pouze o přechodné opatření. Rohingové se prý nakonec budou moci vrátit do míst, kde dříve žili, nebo do jejich blízkosti.

Rohingové jsou ale přesvědčeni, že vláda chce vymazat z povrchu zemského i zbývající pozůstatky jejich kultury, a znemožnit tak jejich opětovné usazení v zemi. „Většina domů byla loni vypálena, ale teď už nezůstalo vůbec nic, dokonce ani stromy. Všechno smetly buldozery. Nemohla jsem to místo téměř poznat, vzpomínky jsou pryč,“ řekla osmnáctiletá rohingská žena, když nedávno navštívila svůj někdejší domov v oblasti Myinhlut.

Satelitní snímky organizace DigitalGlobe ukazují, že na některých vyčištěných místech úřady nechaly postavit nové budovy a přistávací plochy pro vrtulníky. Podle agentury AP se ale zdá, že většina nových domů nebude určena pro muslimy.

Agentura poukazuje na seznam, který v prosinci zveřejnila vláda a podle něhož má být postaveno 787 domů, kam se nastěhují hlavně buddhisté a hinduisté. Jen 22 domů je vyhrazeno pro „Bengálce“, což je termín, kterým myanmarské úřady označují Rohingy.

Úřady je neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 52 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...