Musíme udělat vše, aby byl Trump na straně Ukrajiny, říká Dvořák

Nahrávám video

Ze strany americké administrativy dochází k určitému posunu v tom smyslu, že mnohem více vtahuje do hry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské lídry, vyjádřil se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou k současným snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout pokroku v řešení ruské války na Ukrajině. Trump podle jeho názoru zřejmě pochopil, že situaci bez evropských lídrů nemůže vyřešit.

„(Trump) možná začíná chápat, že kapacita zkušeností a expertíz z jednání s Ruskem je na evropské straně a že se mu může hodit, kdyby ji měl k dispozici,“ uvedl Dvořák s tím, že někteří zástupci Evropy po dlouholetých zkušenostech rozumí Rusku, strategii ruského vládce Vladimira Putina a celé problematice ukrajinsko-ruských vztahů lépe než někteří členové Trumpovy administrativy.

Dvořák si tak vysvětluje pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských lídrů na pondělní schůzku do Washingtonu. Upozorňuje však, že není vůbec jasné, co od setkání očekávat. „Otázkou je, do jaké míry bude Donald Trump naslouchat tomu, co mu vzkazují evropští lídři a prezident Zelenskyj, a do jaké míry je naopak ovlivněn setkáním s Vladimirem Putinem na Aljašce,“ míní ministr.

Nejhorším možným scénářem podle Dvořáka je, že účastníky schůzky Trump postaví před hotovou věc, kterou mohl dojednat s Putinem, a odmítne dále podporovat Ukrajinu. „Pokud by USA odmítly dál podporovat Kyjev, ať už dodávkami zbraní, výměnou informací a tak dále, tak by to pro Ukrajinu byl možná úplně smrtelný úder,“ řekl ministr. „Připravujeme se na to, že zodpovědnost Evropy musí být vyšší a vyšší, ale v tuhle chvíli musíme dělat vše pro to, aby USA a prezident Trump byli společně s námi na straně Ukrajiny,“ dodal.

Podle Dvořáka nelze vyloučit, že Zelenskyj bude na schůzce ve Washingtonu překvapen, co mu jeho americký protějšek sdělí. „Rozumím jisté nervozitě Zelenského, která vyplývá mimo jiné z toho, že Donald Trump si velmi zakládá na tom, jak je nevypočitatelný,“ uvedl Dvořák.

Upozornil také na spekulace v médiích o ruských požadavcích, které by mohly na ukrajinské straně rovněž vzbuzovat nejistotu. „Někde v Reuters se objeví požadavky, které možná ani Trump Zelenskému neřekl, a je otázka, jestli jsou reálné, zda to není fáma nebo nějaký pokusný balonek,“ podotýká ministr.

„Zvláštní“ složení evropské delegace

Složení evropské delegace, která se zúčastní pondělní schůzky s Trumpem, označil Dvořák za „zvláštní“. „Úplně jsem nepochopil ten klíč. Většina jmen jsou největší evropští hráči, to Finsko je alespoň pro mě určitým překvapením. Na druhou stranu Finsko je také jeden z hráčů, který velmi důsledně drží pozici odporu proti ruské okupaci, a je to také nejčerstvější člen NATO, který má navíc hranici s Rusy,“ reagoval ministr na skutečnost, že vedle nejvýraznějších politických osobností Evropy má být součástí delegace také finský prezident Alexander Stubb.

Kromě něj se schůzky ve Washingtonu účastní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, německý kancléř Friedrich Merz, prezident Francie Emmanuel Macron, premiér Velké Británie Keir Starmer a italská premiérka Giorgia Meloniová.

Evropskou delegaci Dvořák označil za „velmi silnou reprezentativní skupinu“. Vysoký počet zástupců, který míří do Washingtonu, dle ministra naznačuje snahu ukázat Trumpovi, že Evropa je v otázkách ruské invaze na Ukrajinu jednotná, že stejný názor zastávají „největší hráči i ti menší“. Mezi účastníky setkání s Trumpem by ministr rád viděl také Polsko.

„Bláhová naděje“ brzké dohody

K možnosti uskutečnění summitu Zelenského a Putina, ke kterému by podle severu Axios i za účasti Trumpa mohlo dojít v pátek, je Dvořák skeptický. „Zelenskyj opakovaně, přes všechno, co Rusko Ukrajině provedlo, vyjadřuje ochotu okamžitě zastavit palbu a vyhlásit příměří, sednout si s válečným zločincem a člověkem hledaným mezinárodním soudem k jednomu stolu a bavit se s ním. Já si ale myslím, že Putin bude nadále klást takové podmínky, aby se to nestalo,“ řekl ministr.

„Ruská strategie chce něco úplně jiného. (…) Budou přinášet nesplnitelné podmínky a říkat: vidíte, my se chceme dohodnout, a ono to nejde,“ upozornil Dvořák s tím, že mezitím bude Rusko nadále válčit a „posouvat čáru (frontové linie)“. Zároveň se dle jeho názoru bude Kreml snažit udržovat Ukrajinu a Evropu v „bláhové naději“, že brzy k dohodě dojde.

„Ve vzduchu bude nějaký termín, možná za měsíc, možná za půl roku, možná za týden už to bude domluveno, všechno bude v pořádku a přestane se zabíjet. A to oslabuje vůli jak napadené Ukrajiny, tak i vůli Evropy chystat se na silnější výdaje na obranu a věnovat se záležitosti víc, než je nezbytně nutno,“ domnívá se Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...