Moskva posílá vojáky do Burkina Fasa a rozšiřuje vliv náhrady wagnerovců

Do hlavního města Burkina Fasa Ouagadougou dorazil kontingent ruských vojáků, napsala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje ze zahraničí. Jde o první významné ruské nasazení v této zemi. Nová ozbrojená skupina by mohla navázat na činnost wagnerovců, kteří prosazovali ruský vliv v Africe.

Vztahy Burkina Fasa, kde vládne vojenská junta, s Moskvou jsou v centru pozornosti od chvíle, kdy země počátkem roku 2023 vyhnala francouzské vojáky, píše Reuters. To podnítilo spekulace, že prohloubí bezpečnostní vazby s Ruskem podobně jako sousední Mali, kde působila Wagnerova skupina.

Africký sbor v chatovací aplikaci Telegram uvedl, že do Burkina Fasa přiletěla skupina sta vojáků, aby „zajistila bezpečnost vůdce země Ibrahima Traoreho a burkinského lidu“. Dalších dvě stě vojáků bude nasazeno v blízké budoucnosti, prohlásil.

Na fotografiích, které ve středu na Telegramu zveřejnila prokremelská ruská zpravodajská agentura African Initiative, jsou muži v uniformách, kteří vykládají vybavení z letadla s ruskou vlajkou a rozmazaným číslem na ocase. Šlo o letoun Il-76, který ruská armáda dlouhodobě využívá.

„Satelitní snímky potvrzují, že letoun viditelný na těchto snímcích přistál (ve středu) v burkinském hlavním městě. To tedy potvrzuje přílet několika vojáků Afrického sboru do země," podotkl Benjamin Pittet, analytik otevřených dat pro Le Monde.

Vojenský prezident Burkina Fasa Ibrahim Traoré řekl BBC, že v případě potřeby by v této západoafrické zemi mohly být nasazeny ruské jednotky pro boj s džihádisty. Uvedl, že Rusko nabízí logistický a taktický výcvik a je ochotno prodat zbraně, které Burkina Faso bude potřebovat.

Náhrada za wagnerovce

„Příchozí vojáci jsou součástí Afrického sboru, který byl nedávno vytvořen ruským ministerstvem obrany jako náhrada za loni rozpuštěnou Wagnerovu skupinu“, píše polské Centrum pro východní studia. Sbor se podle něj skládá ze žoldáků a dobrovolníků a není součástí ruských ozbrojených sil. Nábor začal v prosinci 2023 a zahrnuje také nabídky práce pro bývalé wagnerovce.

Může ale i nabírat místní obyvatele. Podle neoficiálních zpráv má nakonec mít dvacet tisíc mužů. To se ale zdá jako přehnaný odhad, vzhledem k tomu, že africké jednotky wagnerovců čítaly v době největšího rozmachu své činnosti kolem pěti až sedmi tisíc žoldnéřů.

Vytvořením jednotek je pověřen náměstek ministra Junus-bek Jevkurov, který zdůraznil, že vojenskou, výcvikovou a bezpečnostní spolupráci budou využívat nejen síly, na které dohlíží armáda, ale také ty spadající pod Národní gardu a FSB, jakož i vojenské společnosti, které zřídily ruské těžební společnosti.

Vytvoření sboru podle Centra naznačuje, že se ministerstvo obrany snaží urovnat situaci po rozpadu Wagnerovy skupiny. „Příjezd ruského kontingentu do Burkina Fasa je signálem rozšíření a formalizace vojenské přítomnosti Kremlu v oblasti Sahelu. K tomuto účelu poslouží i zřízení vojenské základny ve Středoafrické republice,“ píše se ve zprávě.

Ruský vliv v Africe

Wagnerovci působili v Sýrii, Libyi, Mosambiku, Mali, Středoafrické republice nebo Súdánu, podle nepotvrzených informací i v Demokratické republice Kongo. Měli také logistické, podpůrné, pašerácké pobočky a dceřiné společnosti ve Spojených arabských emirátech.

Jejich operace v Africe byly pro Rusko velmi cenné, píše Brookings Institut. Země je využívala k rozšíření svého strategického vlivu a přístupu k důležitým surovinám. A nešlo jen o Afriku. Například ochrana plynových a ropných polí v Sýrii jménem režimu Bašára Asada je součástí ruských globálních energetických nátlakových her.

Kromě toho provozovali wargnerovci také pašerácké sítě, pomáhali zemi obcházet sankce, například prostřednictvím pašování zlata a diamantů.

Podpora vojenských režimů

Spolupráce s Moskvou ale byla výhodná i pro africké režimy. Jednotky wagnerovců podporovaly africké vlády v bojových operacích proti povstaleckým skupinám. Režimu prezidenta Faustina-Archange Touadéra ve Středoafrické republice pomohla s obranou hlavního města Bangui.

Podobně byly v roce 2019 vyslány jednotky Wagnerovy skupiny do Mosambiku, aby pomohly v boji proti samozvanému Islámskému státu v severní provincii Cabo Delgado. Skupině se však nepodařilo povstání potlačit a po několika měsících se z oblasti stáhla.

Wagnerovci podle Rady pro zahraniční vztahy působili jako bezpečnostní služba pro zranitelné režimy. Pomáhali při výcviku armády Středoafrické republiky, aby zvládla případné pokusy o převrat. Od roku 2017 cvičili súdánské vojáky, střežili nerostné zdroje a potlačovali nesouhlas s vládou prezidenta Umara al-Bašíra. To vše výměnou za vývoz zlata do Ruska.

Kromě toho také po světadíle šířili propagandu. Vůdce wagnerovců Jevgenij Prigožin sponzoroval například rozhlasovou stanici ve Středoafrické republice, kde byl ruský vliv nejvýraznější.

Afrika ve střetu vlivů

Podle analytiků Rady lze sympatie Afričanů k Rusku přičíst dlouhodobé frustraci z neúspěchů západních intervencí a nedostatečným zastoupením mnoha zemí v mezinárodních institucích. Státy se zároveň chtějí vyhnout výběru strany mezi mocnostmi.

Spojené státy a Evropská unie považují ruskou asertivitu za hrozbu pro stabilitu Afriky. Uvalily sankce přímo na wagnerovce a Spojené státy sankcionovaly několik afrických subjektů kvůli jejich vazbám na ně. Američtí představitelé také zatlačili na africké země, které se snaží obejít západní sankce na ruské zboží, upozorňuje Rada.

Podle jejích analytiků by ale takový tlak mohl být kontraproduktivní, „neboť mnohé africké země nechtějí být nuceny vybírat si stranu v soutěži, ve které nemohou nic vyhrát, a raději si ponechávají otevřené možnosti a pěstují rozmanité vztahy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 59 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...