Moskva posílá vojáky do Burkina Fasa a rozšiřuje vliv náhrady wagnerovců

Do hlavního města Burkina Fasa Ouagadougou dorazil kontingent ruských vojáků, napsala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje ze zahraničí. Jde o první významné ruské nasazení v této zemi. Nová ozbrojená skupina by mohla navázat na činnost wagnerovců, kteří prosazovali ruský vliv v Africe.

Vztahy Burkina Fasa, kde vládne vojenská junta, s Moskvou jsou v centru pozornosti od chvíle, kdy země počátkem roku 2023 vyhnala francouzské vojáky, píše Reuters. To podnítilo spekulace, že prohloubí bezpečnostní vazby s Ruskem podobně jako sousední Mali, kde působila Wagnerova skupina.

Africký sbor v chatovací aplikaci Telegram uvedl, že do Burkina Fasa přiletěla skupina sta vojáků, aby „zajistila bezpečnost vůdce země Ibrahima Traoreho a burkinského lidu“. Dalších dvě stě vojáků bude nasazeno v blízké budoucnosti, prohlásil.

Na fotografiích, které ve středu na Telegramu zveřejnila prokremelská ruská zpravodajská agentura African Initiative, jsou muži v uniformách, kteří vykládají vybavení z letadla s ruskou vlajkou a rozmazaným číslem na ocase. Šlo o letoun Il-76, který ruská armáda dlouhodobě využívá.

„Satelitní snímky potvrzují, že letoun viditelný na těchto snímcích přistál (ve středu) v burkinském hlavním městě. To tedy potvrzuje přílet několika vojáků Afrického sboru do země," podotkl Benjamin Pittet, analytik otevřených dat pro Le Monde.

Vojenský prezident Burkina Fasa Ibrahim Traoré řekl BBC, že v případě potřeby by v této západoafrické zemi mohly být nasazeny ruské jednotky pro boj s džihádisty. Uvedl, že Rusko nabízí logistický a taktický výcvik a je ochotno prodat zbraně, které Burkina Faso bude potřebovat.

Náhrada za wagnerovce

„Příchozí vojáci jsou součástí Afrického sboru, který byl nedávno vytvořen ruským ministerstvem obrany jako náhrada za loni rozpuštěnou Wagnerovu skupinu“, píše polské Centrum pro východní studia. Sbor se podle něj skládá ze žoldáků a dobrovolníků a není součástí ruských ozbrojených sil. Nábor začal v prosinci 2023 a zahrnuje také nabídky práce pro bývalé wagnerovce.

Může ale i nabírat místní obyvatele. Podle neoficiálních zpráv má nakonec mít dvacet tisíc mužů. To se ale zdá jako přehnaný odhad, vzhledem k tomu, že africké jednotky wagnerovců čítaly v době největšího rozmachu své činnosti kolem pěti až sedmi tisíc žoldnéřů.

Vytvořením jednotek je pověřen náměstek ministra Junus-bek Jevkurov, který zdůraznil, že vojenskou, výcvikovou a bezpečnostní spolupráci budou využívat nejen síly, na které dohlíží armáda, ale také ty spadající pod Národní gardu a FSB, jakož i vojenské společnosti, které zřídily ruské těžební společnosti.

Vytvoření sboru podle Centra naznačuje, že se ministerstvo obrany snaží urovnat situaci po rozpadu Wagnerovy skupiny. „Příjezd ruského kontingentu do Burkina Fasa je signálem rozšíření a formalizace vojenské přítomnosti Kremlu v oblasti Sahelu. K tomuto účelu poslouží i zřízení vojenské základny ve Středoafrické republice,“ píše se ve zprávě.

Ruský vliv v Africe

Wagnerovci působili v Sýrii, Libyi, Mosambiku, Mali, Středoafrické republice nebo Súdánu, podle nepotvrzených informací i v Demokratické republice Kongo. Měli také logistické, podpůrné, pašerácké pobočky a dceřiné společnosti ve Spojených arabských emirátech.

Jejich operace v Africe byly pro Rusko velmi cenné, píše Brookings Institut. Země je využívala k rozšíření svého strategického vlivu a přístupu k důležitým surovinám. A nešlo jen o Afriku. Například ochrana plynových a ropných polí v Sýrii jménem režimu Bašára Asada je součástí ruských globálních energetických nátlakových her.

Kromě toho provozovali wargnerovci také pašerácké sítě, pomáhali zemi obcházet sankce, například prostřednictvím pašování zlata a diamantů.

Podpora vojenských režimů

Spolupráce s Moskvou ale byla výhodná i pro africké režimy. Jednotky wagnerovců podporovaly africké vlády v bojových operacích proti povstaleckým skupinám. Režimu prezidenta Faustina-Archange Touadéra ve Středoafrické republice pomohla s obranou hlavního města Bangui.

Podobně byly v roce 2019 vyslány jednotky Wagnerovy skupiny do Mosambiku, aby pomohly v boji proti samozvanému Islámskému státu v severní provincii Cabo Delgado. Skupině se však nepodařilo povstání potlačit a po několika měsících se z oblasti stáhla.

Wagnerovci podle Rady pro zahraniční vztahy působili jako bezpečnostní služba pro zranitelné režimy. Pomáhali při výcviku armády Středoafrické republiky, aby zvládla případné pokusy o převrat. Od roku 2017 cvičili súdánské vojáky, střežili nerostné zdroje a potlačovali nesouhlas s vládou prezidenta Umara al-Bašíra. To vše výměnou za vývoz zlata do Ruska.

Kromě toho také po světadíle šířili propagandu. Vůdce wagnerovců Jevgenij Prigožin sponzoroval například rozhlasovou stanici ve Středoafrické republice, kde byl ruský vliv nejvýraznější.

Afrika ve střetu vlivů

Podle analytiků Rady lze sympatie Afričanů k Rusku přičíst dlouhodobé frustraci z neúspěchů západních intervencí a nedostatečným zastoupením mnoha zemí v mezinárodních institucích. Státy se zároveň chtějí vyhnout výběru strany mezi mocnostmi.

Spojené státy a Evropská unie považují ruskou asertivitu za hrozbu pro stabilitu Afriky. Uvalily sankce přímo na wagnerovce a Spojené státy sankcionovaly několik afrických subjektů kvůli jejich vazbám na ně. Američtí představitelé také zatlačili na africké země, které se snaží obejít západní sankce na ruské zboží, upozorňuje Rada.

Podle jejích analytiků by ale takový tlak mohl být kontraproduktivní, „neboť mnohé africké země nechtějí být nuceny vybírat si stranu v soutěži, ve které nemohou nic vyhrát, a raději si ponechávají otevřené možnosti a pěstují rozmanité vztahy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 26 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...