Veřejnosti se otevřela sbírka nahrávek ohrožených jazyků. Lingvisté z projektu Pangloss je pořizují u vymírajících kultur po celém světě a nejvíc jich zatím nasbírali v jihovýchodní Asii a na pacifických ostrovech. Zaznamenali však třeba i horní lužickou srbštinu nebo slovanský jazyk přežívající ve třech vesnicích italského Molise. Nejde jen o zachování kulturního dědictví, mizející slovní zásoba už třeba pomohla při zkoumání australských požárů nebo objevu nutričně vydatné plodiny žijcící ze slané vody.
Lingvisté objíždějí mizející komunity a nahrávají jejich příběhy, písně i obyčejné rozhovory třeba u vaření. Nahrávky postupně přepisují a překládají do některé z rozšířených řečí. Vyzývají dobrovolníky, aby překládali i do dalších.
Někde potkávají celé vesnice, jinde poslední mluvčí. Například Peruánec Amadeo García García je už jediným člověkem, jehož mateřštinou je jazyk taushiro. V mexické Oaxace zase žije posledních deset mluvčích jazyka ixcatec.
Každý rok zmizí pětadvacet jazyků
Podle odhadů mizí každý rok asi pětadvacet jazyků z celkových sedmi tisíc. Ohrožených je asi dva a půl tisíce z nich, a to po celé planetě. Nejkritičtější je situace na severozápadě USA a Kanady, východě Sibiře a severu Austrálie, říká lingvista a antropolog Miroslav Černý z Ostravské univerzity.
Nejohroženější jsou podle něj ty, které postrádají písmo. Problém je i jinde. Na světě existuje jen asi dvě stě států, takže drtivá většina jazyků nemá šanci stát se úředními. „To znamená, že těžko mohou být jazykem vzdělávání, médií, státní správy, bankovnictví či soudnictví,“ vyjmenovává Černý.
Detailní znalost přírody
Důvody pro jejich zachování vidí vědecké i morální a za hlavní považuje dva. Za prvé je každý jazyk intimně propojen s kulturou: „Ztrácíme všechny příběhy, pohádky, básně, modlitby, zákony, znalosti a tak dále. Americký lingvista Ken Hale to popsal tak, že přijít o jazyk je jako shodit bombu na Louvre.“
Za druhé mají mnozí nositelé ohrožených jazyků intimní znalosti lokální přírody, což může být přínosné při hledání udržitelného rozvoje, přežití v měnícím se klimatu nebo objevu léků či surovin.
Například díky jazyku seri z Kalifornie se podařilo objevit plodinu s vysokou nutriční hodnotou, která pro růst nepotřebuje sladkou vodu, stačí jí mořská. V Austrálii zase domorodci dobře znají ptáky, kteří roznášejí uhlíky, a pomáhají tak šířit požáry. Pojmenovali je slovem, které přesně toto znamená. „Pro západní vědu to bylo obrovské zjištění,“ říká Černý.
