Ruský plyn v EU skončí

Nahrávám video

Unijní ministři energetiky v pondělí podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina a bylo tak možné Bratislavu a Budapešť v pondělí přehlasovat.

EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině. „Dohoda, které bylo dosaženo, přispěje k celkovému cíli, kterým je dosažení odolného a nezávislého trhu s energiemi v Evropské unii a zároveň zachování bezpečnosti dodávek v EU,“ stojí v prohlášení Rady EU, která zastupuje členské státy.

„Energeticky nezávislá Evropa je silnější a bezpečnější Evropa,“ uvedl dánský ministr energetiky Lars Aagaard. „Přestože jsme v posledních letech tvrdě pracovali a prosazovali odstranění ruského plynu a ropy z Evropy, ještě jsme k tomuto cíli nedospěli. Proto je zásadní, že se dánskému předsednictví podařilo zajistit drtivou podporu evropských ministrů energetiky pro legislativu, která definitivně zakáže vstup ruského plynu do EU,“ dodal ministr.

Návrh Evropské komise (EK) z letošního května se vztahuje jak na plyn z plynovodů, tak na zkapalněný zemní plyn (LNG) a je klíčovým výstupem plánu REPowerEU. Návrh už minulý týden podpořili europoslanci z výborů pro energetiku (ITRE) a pro mezinárodní obchod (INTA) a očekává se, že brzy budou zahájeny takzvané trialogy, tedy rozhovory mezi Evropským parlamentem (EP), Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropskou komisí.

„Rada EU potvrdila, že dovoz ruského plynu bude od 1. ledna 2026 zakázán, přičemž pro stávající smlouvy bude zachováno přechodné období,“ stojí v prohlášení. „Zejména krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2025 mohou pokračovat do 17. června 2026, zatímco dlouhodobé smlouvy mohou platit do 1. ledna 2028,“ dodává dokument.

Maďarsko a Slovensko stále ruský plyn odebírají. K ukončení odběru ruských energií oba státy opakovaně vyzývala jak EU, tak i její členové a další státníci. Ve svém nedávném projevu k Valnému shromáždění OSN podobný krok požadoval rovněž americký prezident Donald Trump, který si následně o ruských energiích telefonoval přímo s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Česko nabízí Slovensku při problémech po odstřižení pomoc

Slovenský premiér Robert Fico návrh EK ukončit dovoz ruského plynu do EU opakovaně kritizoval a označil ho za ideologický. Řekl například, že krok povede ke zvýšení cen plynu. Slovensko podle něj také přijde o tranzitní poplatky za přepravu ruského plynu a bude muset naopak platit více za dopravu plynu pro vlastní potřebu z jiných zdrojů. Fico také upozornil na riziko, že Slovensko bude čelit arbitráži, pokud nedodrží kontrakt s ruským koncernem Gazprom o dodávkách plynu.

Česká republika je připravena Slovensku pomoci v případě, že se ocitne v problémech kvůli odstřižení od dodávek ruského plynu, řekl v Lucemburku ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který Česko na jednání zastupuje.

„Já jsem slovenské kolegyni nabízel několikrát – naposledy, když jsme se setkali před čtrnácti dny v Bratislavě na Evropském jaderném fóru –, že pokud bude Slovensko potřebovat těsnější spolupráci s Českou republikou, tak Česká republika je na to připravena,“ řekl ještě před zahájením pondělního jednání Vlček.

Ministr také připustil, že obavy Bratislavy a Budapešti ohledně dopadů ukončení dovozu ruského plynu na jeho dodávky či cenu energií jsou relevantní. „Kladu si ale otázku, proč na to tyto členské státy v předchozích letech nereagovaly tak, jako reagovala Česká republika. My jsme na to reagovali, zmodernizovali jsme ropovod TAL, zajistili jsme si plynové zásobníky a tak dále,“ dodal Vlček.

Do České republiky v současnosti teče ropa jen západní cestou přes italský ropovod TAL a na něj navazující ropovod IKL. Do začátku letošního jara tekla ropa do Česka také z ruského ropovodu Družba, na začátku března však byly dodávky z něj zastaveny. Od té doby je Družba nevyužívaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...