Argentinský prezident Javier Milei po roce v úřadu může slavit úspěch. Podařilo se mu stabilizovat rozkolísanou ekonomiku a udržel si podporu zhruba poloviny obyvatel. Jeho razantní kroky sice vedou k hospodářskému oživení, ale velmi negativně dopadají na životní úroveň obyčejných lidí.
V loňském roce pobláznil osmou nejrozlehlejší zemi příslibem změny. Excentrická postava v kampani motorovou pilou symbolizovala škrty ve veřejných výdajích. „Situace je kritická a není prostor pro polovičatá opatření,“ hlásal loni v listopadu Milei.
Slíbená změna přišla. Podařilo se snížit inflaci, díky rozsáhlým úsporným opatřením meziměsíčně klesla z 26 procent na 2,7 procenta. Splnily se i proklamované škrty, veřejné výdaje jsou téměř o třetinu menší. Posílilo i argentinské peso, které chtěl původně Milei vyměnit za dolar.
„Práce, kterou jste odvedl, je neuvěřitelná,“ pochválil argentinského prezidenta Donald Trump po tom, co mu Milei jako první státník osobně pogratuloval k vítězství v amerických volbách. S Trumpem by souhlasilo i mnoho Argentinců. Podle průzkumů si Milei stále udržuje podporu poloviny obyvatel.
„Tohoto prezidenta přivedl Argentincům Bůh,“ řekl padesátník z Buenos Aires deníku New York Times (NYT). Řadě příznivců se zamlouvá, že prezidentem v krizovém období je excentrik. „Jsme unaveni ze stále stejných politiků, kteří říkají, že věci napraví, a nikdy to neudělají. Věříme, že blázen může Argentinu změnit,“ řekl zaměstnanec supermarketu deníku Financial Times (FT).
Hospodářské oživení
Argentinský prezident překvapil kritiky stabilizací hospodářství po letech krize, píše FT ve své analýze. „Ekonomická a sociální pohroma, kterou předpovídali, nikdy nepřišla,“ řekl Milei deníku už na podzim. „Mám padesátiprocentní podporu i poté, co jsem provedl největší úsporný program v naší historii. Je to zázrak, že?“
Inflaci se podle argentinského analytika podařilo „snížit rychleji, než kdokoliv předpokládal“. Roční míra inflace v Argentině zůstává na úrovni 193 procent, Milei má „před se sebou ještě dlouhou cestu“. Meziměsíční velký pokles ale poukazuje na příznivý trend, inflace je nejnižší za poslední čtyři roky.
„Loni jsem nedokázala držet krok se zvýšením cen,“ řekla 34letá pracovnice lahůdek Jazmin Quintanaová agentuře AP. „Neříkám, že ho mám ráda, jeho osobnost mi připadá velmi podivná a agresivní, ale přiznávám – pokud bude pokračovat tímto směrem, budu velmi šťastná,“ promluvila o prezidentovi.
Podařilo se také posílit měnu. Prostřednictvím daňové amnestie, která Argentince nalákala k ukládání dolarů, jež měli schované v hotovosti nebo v zahraničních bankách, se do finančního systému dostalo přibližně 15 miliard dolarů. Došlo tak ke snížení poptávky po dolarech na černém trhu, což zmírnilo tlak na směnný kurz.
Drakonické škrty
Razantní škrty výdajů v prvním roce Mileova vládnutí snížily veřejné výdaje ze 44 procent na 32 procent hrubého domácího produktu. Počet ministerstev snížil z osmnácti na osm a propustil přes třicet tisíc státních zaměstnanců.
Škrty sice daly příslib k růstu ekonomiky, ale domácnosti čelí zhoršení životní úrovně. Reálné mzdy v soukromém sektoru klesly o 11 procent, ve státním sektoru o 17,5 procenta. Míra chudoby se zvýšila na 53 procent, NYT píše o více než pěti milionech lidí pod její hranicí. Nezaměstnanost vzrostla na 7,6 procenta, podle Argentinské stavební komory za uplynulý rok přišlo o práci 200 tisíc dělníků.
Úspory v rozpočtu velmi dopadají také na školství a kulturu. Milei snížil úroveň ministerstva kultury, zrušil Národní divadelní ústav, odstranil státem financovanou tiskovou agenturu a anuloval financování vědeckého výzkumu.
Nejbolestivějším symbolem problému jsou pravděpodobně důchodci. Jednu z největších úspor přineslo snížení reálné hodnoty důchodů. „Vždycky jsme na tom byli špatně, ale teď je to ještě horší,“ řekl agentuře AP jeden z desítek důchodců, kteří protestovali u úřadu sociální péče v Buenos Aires. „Chtějí nás zabít?“
Bolestivý pokrok
Mezinárodní měnový fond předpověděl, že roční inflace v Argentině klesne z rekordního maxima 211 procent v roce 2023 na přijatelnějších 45 procent v roce 2025, a pochválil prezidenta za „působivý pokrok“.
Pro mnoho obyčejných Argentinců je však Mileiova ekonomická politika bolestivá, píše NYT. Jeho vláda zrušila cenové kontroly a dotace, které zlevnily veřejnou dopravu, účty za topení a potraviny, takže stále více lidí má problém vyjít s penězi.
Eduardo Levy Yeyati, ekonom, který radil minulým středopravicovým vládám, v analýze FT varuje, že Argentina už má za sebou „mnoho úspěšných stabilizačních plánů“, které později selhaly. V zemi s dlouhou historií bouřlivých pouličních protestů je zarážející, že masové nepokoje, které odborníci předpovídali v loňském roce, se nedostavily, píše AP.
„Kupodivu ve všech společnostech nastane okamžik, kdy se náklady na fiskální korekci stanou nižšími než náklady na pokračování inflace,“ řekl agentuře argentinský politolog Sebastián Mazzuca. „Je to jako požár. Jsou tu těžce zranění lidé – ale požár byl uhašen, není to tak?“
Podle odborníků se podařilo splnit nejnaléhavější úkol: zabránit prohloubení inflační spirály. A zdá se, že mnoho Argentinců je prozatím ochotno dát Javieru Mileiovi čas na pokračování jeho rozsáhlé hospodářské reformy.
„Lidé mají pocit, že některé věci bylo třeba udělat,“ popsala deníku NYT politická analytička Mariel Fornoniová. „Pak je ale otázka, kolik toho jejich peněženky snesou.“
