Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku rozhodl, že norské úřady neporušily právo Evy Michalákové na soukromý a rodinný život, když jí před téměř jedenácti lety odebraly syny a následně ji zbavily rodičovských práv. Rozsudek zveřejnil ESLP na svém webu, zatím není pravomocný. Michaláková poslala svou stížnost do Štrasburku v roce 2017 poté, co v Norsku vyčerpala všechny soudní možnosti na zvrácení rozhodnutí norských úřadů.
„Soud neshledal, že by měl důvod se domnívat, že v řízení o nařízení prvotní péče došlo k nedostatkům, nebo že rozhodnutí o právech styku přijaté v roce 2016 může vést Soud k závěru, že vnitrostátní orgány neprokázaly, že jejich jednání bylo oprávněné a v nejlepším zájmu dětí,“ stojí v rozsudku ESLP.
Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém vyjádření k rozsudku dodala, že Michaláková nebyla podle ESLP oprávněna podat stížnost za své děti, protože je s nimi ve střetu zájmů. „Soud předně shledal, že mezi matkou a dětmi existoval střet zájmů, a to z důvodu závažného zanedbávání péče o děti jejich rodiči, přičemž děti byly odebrány z péče matky kvůli podezření, že matka děti neochránila. Soud proto rozhodl, že matka nebyla oprávněna stížnost za děti podat,“ uvedla kancelář. Česká vláda do řízení před soudem vstoupila, protože matka i děti jsou českými občany.
Štrasburský soud navíc neshledal porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. „Soud vzal při vědomí nejlepšího zájmu dětí dále zejména v potaz rodičovské schopnosti matky, znalecké posudky, názory dětí, jejich pozitivní vývoj v pěstounských rodinách, přetrvávající trauma jednoho z dětí, reakce dětí na kontakt s matkou a fakt, že se děti pravidelně vídají,“ dodala kancelář.
„Zbavení matky rodičovských práv mělo zabránit dalšímu nežádoucímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Dále (soud) uvedl, že rozhodnutí norských soudů nejsou trvalá a že nedošlo k osvojení mladšího syna, o které pěstouni usilovali,“ doplnil vládní zmocněnec.
Michaláková zváží odvolání, podle advokátky soud převzal argumentaci norské strany
Advokátka Evy Michalákové Dora Boková už v úterý pro ČT uvedla, že pokud soud rozhodne v neprospěch matky, odvolají se. Ve čtvrtek ale připustila, že před odvoláním musí důkladně nastudovat znění rozhodnutí soudu a celou věc s Michalákovou konzultovat.
„Rozhodnutí je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben. V mezidobí navíc nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít,“ uvedla Boková po oznámení verdiktu.
Ve svém vyjádření připomněla případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.
Boková je přesvědčena, že ESLP převzal argumentaci norské strany. „Z mého pohledu je odůvodnění jednostranné. Nevidím, že by se vypořádali s našimi tvrzeními a s tím, jak norské úřady postupovaly a omezovaly kontakt matky s dětmi,“ řekla Boková ve vysílání ČT24.
Podle ní soud - stejně jako dříve norské úřady - zohlednil názor chlapců, že chtějí zůstat v pěstounských rodinách. Boková je však přesvědčena, že jejich postoj byl ovlivněn faktem, že norské úřady způsobily naprosté přerušení kontaktů matky a jejich dětí. „Místo toho, aby upevňovaly kontakt a pracovaly na tom, aby se děti vrátily do původní rodiny,“ zdůraznila Boková. Rozsudek nabývá právní moci až po třech měsících, do té doby běží lhůta k podání žádosti na přezkum.
„Ačkoliv je rozsudek bohužel vůči stěžovatelce nepříznivý, v této fázi jej vnímáme jako významný krok ke konečnému vyřešení kauzy, která zatěžovala jinak velmi dobré bilaterální vztahy s Norskem,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Kauza Michalákové společně s dalšími několika případy má podle úřadu dopad. Norsko totiž změnilo svoji legislativu v této oblasti a též se sjednotila rozhodovací praxe pod vedením norského Nejvyššího soudu.
Podezření ze zneužívání se nepotvrdilo
Michaláková o své syny bojuje už skoro jedenáct let. Norská sociální služba Barnevernet nebo také Barnevern rozhodla o odebrání dětí 18. května 2011. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel tam už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil syn Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství.
Úřady rodičům odebraly chlapce kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Podezření však policejní vyšetřování nepovrdilo. Manželé se později rozvedli. Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině. Na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv.
Syna Davida viděla Michaláková naposledy v srpnu 2015, Denise v dubnu 2014 na krátkých schůzkách pod dozorem pracovnic norského úřadu.
Český soud svěřil děti do péče Michalákové
Proti odebrání dětí se Michaláková neúspěšně bránila u norských soudů. Podle rozsudku okresního soudu v norském Hokksundu, který v roce 2016 zveřejnil server Lidovky.cz, Michalákové tamní soudy mimo jiné vytýkaly, že celou věc medializovala, a tvrdily, že děti se k ní samy vrátit už nechtějí.
Případu se věnuje i česká justice. Loni v lednu padl rozsudek u Okresního soudu v Hodoníně, který se po opakovaných neshodách s odvolacím Krajským soudem v Brně zabýval norskými rozsudky a úpravou péče o děti po rozvodu manželů. Hodonínský soud nakonec formálně svěřil děti do péče Michalákové, na faktický stav to ale nemá vliv.
Případ v Česku po zveřejnění vzbudil značnou odezvu, zabývali se jím i nejvyšší ústavní činitelé včetně někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana.
