Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) shledal vůdce súdánské povstalecké milice Alího Muhammada Alího Abdara Rahmána vinným mimo jiné z válečných zločinů páchaných v Súdánu v letech 2003 až 2004. Trest mu bude uložen později, přičemž mu hrozí až doživotní vězení, napsala v pondělí agentura AP.
Abdar Rahmán, známý jako Alí Kušíb, byl podle obžaloby vysokým velitelem arabské jízdní milice Džandžavíd (přepisována také jako Džandžauí), které je připisována odpovědnost za zavraždění zhruba 300 tisíc lidí v letech 2003 až 2006. Milici vedl v době, kdy začal konflikt mezi vládními vojáky a povstaleckými skupinami, před kterým podle OSN uprchly zhruba dva miliony lidí.
Tříčlenný senát dospěl k závěru, že zvěrstva byla součástí vládního plánu násilného potlačení povstání právě v západosúdánské oblasti Dárfúr. Obžalovaný při čtení 27 bodů obžaloby, ve kterých byl shledán vinným, neprojevil žádné emoce. Jeho případ je prvním, ve kterém ICC v souvislosti s tamními masakry dospěl k verdiktu o vině.
„Podněcoval a vydával pokyny, které vedly k vraždám, znásilněním a ničení páchaným milicemi Džandžavíd,“ řekla předsedkyně soudu Joanna Kornerová a dodala, že verdikt byl přijat jednomyslně. Senát jej také shledal vinným z poprav desítek vězňů a podílu na ubíjení zajatých civilistů k smrti.
Pondělní rozhodnutí podle agentury AFP přivítal Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk – podle něj pachatelům zločinů v Dárfúru připomíná, že pro ně neexistuje žádná beztrestnost a že za své činy ponesou odpovědnost.
Prohlásil se za nevinného
Dnes 68letý Abdar Rahmán se v červnu 2020 vzdal ICC a byl vzat do jeho vazby. Při zahájení procesu v dubnu 2022 se prohlásil za nevinného ve všech 31 bodech obžaloby z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, mezi nimiž byly kromě vražd a znásilnění i mučení a perzekuce v letech 2003 a 2004. Soudci jeho argumentaci zamítli; zároveň odmítli rozhodovat o vině ve čtyřech bodech, protože podle nich byly pokryty jinými částmi obžaloby.
Konflikt vypukl 26. února 2003, kdy povstalci ze Súdánské lidové osvobozenecké armády (SPLA) a Hnutí pro spravedlnost a rovnost (JEM), kteří upozorňovali na útlak ze strany vlády, dobyli město Golo ve státě Severní Dárfúr.
Vláda tehdejšího prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra nasadila taktiku spálené země, která sestávala z náletů a verbování příslušníků z Džandžavídy pro pozemní jezdecké útoky. Do konfliktu byl na konci roku 2005 zatažen i sousední Čad.
Od poloviny roku 2005 byly v Dárfúru rozmístěny tisícovky vojáků mezinárodních misí. Situaci se podařilo uklidnit, další střety ale vypukly v lednu 2021, když v oblasti ukončila působení společná mise OSN a Africké unie. ICC na Ahmada Bašíra vydal mezinárodní zatykač, vládnoucí junta jej ale zatím nevydala.
V Súdánu v roce 2021 provedli generál súdanské armády a velitel polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) převrat, později se ale kvůli neshodám ohledně rozdělení moci rozešli. Spor předloni v dubnu přerostl v otevřený ozbrojený střet a občanskou válku, která si od té doby vyžádala desítky tisíc mrtvých civilistů a přibližně dvanáct milionů vysídlených obyvatel této zhruba padesátimilionové země. Obě strany jsou obviňovány z páchání válečných zločinů a podle Výboru pro kontrolu hladomoru (FRC) panuje v pěti oblastech Súdánu hladomor.
