Česká armáda stáhne vojáky z Afghánistánu, pokud ze země odejdou Spojené státy. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to řekl v rozhovoru pro sobotní Právo. Česko bude podle něho adekvátně reagovat na snížení počtu nebo stažení amerických vojáků.
„Pokud dojde ke změnám a dojde třeba ke snížení počtu nebo ke stažení amerických vojáků, tak my na to budeme adekvátně reagovat. Pokud z Afghánistánu odejdou Američané, odejdeme také,“ řekl ministr obrany Metnar deníku Právo.
Češi působí v Afghánistánu v rámci mise Rozhodná podpora, která je v běhu od roku 2015, má hlavně poradní funkci a poskytuje afghánským silám podporu a výcvik v boji proti Talibanu, Islámskému státu a dalším radikálním skupinám. K červenci 2018 působilo v rámci mise přes šestnáct tisíc vojáků z 39 zemí světa.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní už vloni na podzim na konferenci OSN v Ženevě oznámil, že bude usilovat o uzavření mírové dohody, která by v zemi ukončila občanskou válku.
Dohoda by podle Ghaního vedla k začlenění islamistického hnutí Taliban do demokratické společnosti respektující práva žen. Radikálové ale prezidentovu snahu odmítli, jednat chtějí pouze se Spojenými státy.
Mírová dohoda vyjednaná USA už prý má obrysy
V poslední lednový den pak americký prezident Donald Trump řekl, že stáhne americké vojáky z Afghánistánu, pokud se podaří dosáhnout mírové dohody s Talibanem o ukončení 17 let trvající války v zemi.
O tři dny dříve zvláštní americký vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad řekl, že Spojené státy a Taliban načrtly obrysy možné mírové dohody, ale zatím se podle agentury Reuters nezdá, že by povstalecká skupina přijala klíčové americké požadavky.
Taliban i Američané po skončení posledního kola rozhovorů pouze uvedli, že dospěli k významnému pokroku. Pozorovatelé však vyjádřili názor, že se pokrok týká možného stažení amerických vojáků z afghánského území výměnou za záruku Talibanu, že už nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát (IS).
I po 17 letech od invaze vedené USA do Afghánistánu kontroluje hnutí Taliban téměř polovinu země a pokračuje v útocích proti afghánské vládě podporované Západem a proti jejím bezpečnostním silám. Podle Pentagonu v Afghánistánu v současné době působí kolem čtrnácti tisíc amerických vojáků.
České ztráty vyvolaly bouřlivou debatu
Loni v srpnu zažili čeští vojáci v Afghánistánu druhý nejkrvavější den od začátku svého angažmá v zemi. Tři čeští vojáci – Martin Marcin (36), Kamil Beneš (28) a Patrik Štěpánek (25) zahynuli při útoku sebevražedného atentátníka při hlídce v okolí základny Bagrám v provincii Parván. Následovaly další útoky, při nichž utrpěli zranění další Češi. Zabit byl kynolog Tomáš Procházka.
V této souvislosti zaznívaly hlasy volající ke stažení českých vojsk. Jedním z nich byl i bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který se vyslovil pro ukončení mise v Afghánistánu. To záhy kritizovali jak představitelé armády, tak třeba i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle premiéra Babiše bylo nepřijatelné, aby z úst bývalých vysokých představitelů ČR zaznívaly poraženecké výroky.
Naopak prezident Miloš Zeman se vloni v listopadu vyslovil pro posílení české mise v Afghánistánu. Odchod z Afghánistánu by podle něj znamenal, že čeští vojáci, kteří v tamním konfliktu zahynuli, padli zbytečně.
Zeman varoval před stažením z Afghánistánu, protože tamní armáda podle něj není připravená chránit zemi. „Afghánská armáda bojeschopná není, a i když cvičíme speciální jednotky afghánské armády, bude to ještě dlouhý proces,“ prohlásil. Nepřipravenost afghánské armády podle něj dokládá skutečnost, že hnutí Taliban dokázalo dobýt několik velkých měst, která se dostala zpět pod kontrolu vlády jen díky protiútoku aliančních jednotek.
„Zanechme iluzí, že když odejdeme z Afghánistánu, někdo nás nahradí. Jsme odsouzeni k tomu tam zůstat v zájmu naší civilizace, chcete-li euroamerické civilizace, která není založena na náboženské nenávisti, která se nesnaží vraždit nevěřící a civilní obyvatelstvo,“ řekl prezident.
- 150 obětí - 31. května 2017 - Nejméně 150 mrtvých a 300 zraněných si vyžádal atentát ve vládní a diplomatické čtvrti Kábulu. Nálož byla umístěna v cisternovém voze.
- 120 obětí - 21. ledna 2019 - Bojovníci Talibanu ve výcvikovém středisku v provincii Vardak na východě Afghánistánu údajně zabili více než 120 příslušníků bezpečnostních složek.
- 103 obětí - 27. ledna 2018 - Přes 100 mrtvých a 160 zraněných si vyžádal pumový útok na sanitku v Kábulu.
- 100 obětí - 17. února 2008 - Při sebevražedném pumovém útoku v jihoafghánském městě Kandahár přišlo o život na 100 lidí.
- 95 obětí - 23. července 2016 - Nejméně 95 mrtvých a 260 zraněných si vyžádal sebevražedný atentát v Kábulu, namířený proti demonstraci menšinových Hazárů. K odpovědnosti se přihlásil takzvaný Islámský stát (IS).
- 80 obětí - 6. listopadu 2007 - Sebevražedný atentát namířený proti poslanecké delegaci v provincii Baghlán na severu země.
- 75 obětí - 6. prosince 2011 - Přibližné 75 osob zabil sebevražedný atentátník v centru Kábulu před mešitou, kde se modlilo několik set lidí u příležitosti šíitského svátku ášúrá; dalších na 160 lidí bylo zraněno.
- 70 obětí - 19. dubna 2016 - Na 70 lidí zahynulo a dalších 329 utrpělo zranění při útoku sebevražedného atentátníka v centru Kábulu.
- 69 obětí - 22. dubna 2018 - Sebevražedný útočník se odpálil před budovou pro registraci voličů v metropoli Kábulu. K útoku se přihlásil IS, podle něhož byli cílem „šíitští odpadlíci“.
- 68 obětí - 11. září 2018 - Při sebevražedném atentátu na demonstraci ve východoafghánské provincii Nangarhár, která je v zemi jednou z hlavních bašt teroristické organizace Islámský stát, zahynulo 68 lidí a 165 dalších bylo zraněno.
- 61 obětí - 23. listopadu 2014 - Při finále volejbalového turnaje v provincii Paktika zabil sebevražedný útočník 61 lidí.
- 58 obětí - 7. července 2008 - Sebevražedný útok u indické ambasády v centru Kábulu si vyžádal 58 obětí a na 150 zraněných.
- 55 obětí - 20. listopadu 2018 - Po útoku sebevražedného atentátníka na účastníky náboženského shromáždění v Kábulu zahynulo 55 osob.
