Meta hrozí, že v USA přestane zveřejňovat zpravodajství. Vadí jí návrh zákona, který má posílit práva médií

Nahrávám video

Americký internetový gigant Meta pohrozil, že ve Spojených státech ukončí zveřejňování příspěvků zpravodajských médií. Majitel Facebooku a Instagramu to udělá, pokud Kongres schválí nový mediální zákon. Na jeho základě by noviny, rozhlas a televize získaly možnost kolektivně požadovat platby od sociálních sítí za zveřejňování jejich zpráv. Opakuje se scénář z Austrálie, kde Facebook načas zprávy stáhl.

Když sociální síť Facebook prošla před rokem změnou tváře na společnost Meta, chtěl její ředitel Mark Zuckerberg otevřít novou kapitolu nahlížení. Místo toho se ale firma znovu potýká s těmi stejnými problémy ohledně zpravodajského obsahu na svých stránkách, tentokrát ve Spojených státech.

„Pokud Kongres schválí nepromyšlený mediální zákon jako součást legislativy o národní bezpečnosti, budeme nuceni zvážit i tu možnost, že zprávy ze své platformy odstraníme úplně, než abychom přistoupili na vládou diktované podmínky,“ napsal na Twitter mluvčí společnosti Meta Andy Stone.  

Podle Mety Facebook mediálním společnostem pomáhá, protože zvyšuje návštěvnost jejich vlastních stránek, a sama média se tam rozhodla zveřejňovat svůj obsah, protože je to přínosné pro jejich hospodaření.

Zejména menší vydavatelé si ale stěžovali, že zatímco jim během pandemie klesaly zisky, Facebook z nich stále profitoval. Novou legislativu proto v Kongresu předložila demokratická senátorka za stát Minnesota, podporu má ale i u republikánů.

„Poskytuje dočasné útočiště pro vydavatele on-line obsahu, aby mohli kolektivně vyjednávat s dominantními on-line platformami ohledně podmínek, za kterých může být obsah distribuován,“ píše se v základním ustanovení nového zákona. 

Podobný zákon vešel v platnost loni v březnu v Austrálii a vedl k tomu, že zpravodajství tam z Facebooku přechodně zmizelo. Když se ale proti Metě zvedla vlna kritiky, firma od svého rozhodnutí rychle ustoupila, a nakonec se s tamní vládou dohodla. 

Americká legislativa je součástí většího souboru zákonů s cílem omezit sílu velkých technologických společností a přichází navíc právě v době, kdy nejen Meta masivně propouští kvůli poklesu zisků – před měsícem oznámila nucený odchod jedenácti tisíc zaměstnanců. Někteří z nich si navíc stěžují, že nedostali slíbené odstupné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...