Merz čelí po sto dnech v úřadu značné nepopularitě i sporům v koalici

Nahrávám video

Německý kancléř Friedrich Merz je v úřadu sto dní. Před nástupem do funkce sliboval ekonomickou obnovu či omezení migrace. Oproti silné pozici v diplomacii, která mu vysloužila přezdívku „zahraničního kancléře“, se mu na domácí půdě tolik nedaří. Na spolupráci v koalici se ukazují čím dál hlubší trhliny a u veřejnosti vláda ztrácí důvěru. Průlom ale přinesl ohledně výdajů na obranu – zrušil dluhovou brzdu a pomocí investic se snaží kromě zbrojení nastartovat i ekonomiku.

Sto dní po nástupu do funkce je podle průzkumu pro veřejnoprávní stanici ARD s Merzovou prací spokojena méně než třetina Němců. Kladně se k jeho krokům vyjádřilo 29 procent dotázaných, záporně 67 procent. Podobně vyšel také průzkum agentury Insa, v němž je s prací kancléře spokojeno třicet procent respondentů.

Merzova podpora se tak podle aktuálního průzkumu DeutschlandTREND oproti červenci propadla o deset procentních bodů. Ze stejného průzkumu vyplývá, že občané se staví kriticky k Merzově stylu komunikace, většinově pochybují o tom, zda je důvěryhodný a schopný zemi provést současnými krizemi, podotýká vedoucí katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.

Klesá také podpora obou uskupení jeho vládní koalice – CDU/CSU by nyní podle průzkumu agentury Forsa volilo 24 procent voličů, sociální demokracii (SPD) třináct procent. V únorových volbách konzervativci dostali 28,5 procenta a sociální demokraté 16,4 procenta hlasů. Volby by nyní podle Forsy s 26 procenty hlasů vyhrála opoziční Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka označila za pravicově extremistickou stranu.

Jmenování do úřadu až na druhý pokus

To, že vláda v čele s Merzem, která vzešla z předčasných voleb, nemá příliš velkou podporu, se ukázalo už při jeho jmenování do funkce. V hlasování, které je považováno pouze za formální krok, nejprve nebyl Bundestagem potvrzen jako nový kancléř. Poprvé v historii země tak muselo následovat druhé kolo hlasování, které mu už post zajistilo.

Při symbolickém aktu vzdoru se mu postavilo i několik poslanců z jeho vlastní Křesťanskodemokratické unie (CDU) i někteří z řad staronových koaličních partnerů z SPD. Od samého počátku to vrhlo stín na novou vládu.

Kabinet však nemá příliš silný mandát a konzervativci jsou na spolupráci s SPD závislí, což Merze vystavuje kritice zprava. Část konzervativnějšího křídla CDU na kancléře naléhá, aby opustil „firewall“, tedy zásadu, která vylučuje spolupráci ostatních stran s extremisty z AfD.

Podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky Zuzany Zavadilové čelí koalice od počátku vnitřnímu pnutí. „Vláda také naráží na několikero překážek, zejména faktor silné opozice, tedy vzestup AfD i kritický tlak Zelených a Levice, což limituje prostor vlády pro akceschopnost,“ uvedla.

Nahrávám video

Ve srovnání se semaforovou koalicí Olafa Scholze podle Zavadilové působí Merzova vláda pragmatičtěji, ale strukturálně čelí podobným výzvám: ideovým rozkolům uvnitř obou stran, obtížné komunikaci i nedůvěře mezi koaličními partnery. „V mnoha bodech takzvaná černě-červená koalice zaostává za svými vlastními sliby,“ zhodnotila odbornice.

Spor o jmenování soudkyně koaliční rozpory prohloubil

Rozpory v koalici se naplno ukázaly asi před měsícem, kdy měli poslanci jmenovat tři nové soudce ústavního soudu. Konzervativní zákonodárci tehdy odmítli kandidátku na soudkyni navrženou SPD Frauke Brosiusovou-Gersdorfovou kvůli jejím údajně příliš liberálním postojům vůči potratovým právům. Kritiku vůči ní podle německých médií rozdmýchala pravicová média i kampaně na sociálních sítích.

Hlasování muselo být odloženo, načež minulý týden Brosiusová-Gersdorfová nakonec svoji kandidaturu stáhla, což vedlo k rozhořčení v řadách liberálnějšího koaličního partnera SPD. Neúspěšná volba zanechala na vládním spojenectví hluboké šrámy. Dokonce i jinak zdrženlivý prezident Frank-Walter Steinmeier uvedl, že se koalice postupem při volbě „sama poškodila“.

Kromě rozepře o soudce koalicí v úvodu období otřásl spor o daň z elektřiny. Nakonec se dohodla, že nesníží její výši z rozpočtových důvodů všem, jak slibovala v koaliční smlouvě, ale jen určitým průmyslovým a zemědělským podnikům.

„Kancléř pro zahraničí“

Pošramocený obraz se Merz pokusil vylepšit diplomatickou ofenzivou, kterou zahájil hned první den ve funkci cestou do Francie a Polska. Postupně se pak sešel s představiteli většiny sousedních zemí, včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS). Na zahraniční politiku se nový kancléř soustředil i nadále.

V rámci své diplomatické aktivity vystupoval na straně Ukrajiny při snahách o ukončení ruské agrese, opakovaně se vyjadřoval k dění v Pásmu Gazy a snažil se zabránit uvalení vysokých cel na dovoz zboží z Evropské unie do Spojených států. Tyto kroky vysloužily Merzovi přezdívku Aussenkanzler, tedy kancléř pro zahraničí. Německá média mu přiznávají na mezinárodním poli řadu úspěchů, jedním z nich je navázání výrazně lepšího vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, než měl jeho předchůdce ve funkci Olaf Scholz.

Merz ostatně před volbami slíbil, že se bude v zahraniční politice angažovat mnohem více než Scholz. „Mluví velmi dobře anglicky, má charisma státníka. Zdá se, že si to na mezinárodní scéně opravdu užívá,“ uvedla politoložka Ursula Münchová z univerzity v Tutzingu pro agenturu AFP. To kvituje i Lizcová s tím, že Merz vystupuje sebejistě a na rozdíl od svých předchůdců má tendenci se jasně a rozhodně vyjadřovat.

Změna kurzu vůči Izraeli

Minulý týden Merz překvapivě schválil zákaz vývozu německých zbraní, které by mohly být použity v Pásmu Gazy, do Izraele. Podle bulvárního deníku Bild však toto rozhodnutí učinil sám, aniž by ho prodiskutoval v rámci své strany CDU, koaliční CSU podle deníku o kroku ani neinformoval, což vyvolalo další kontroverze.

To, že předseda vlády čelil za své rozhodnutí omezení vývozu zbraní židovskému státu velké kritice i ze strany vlastní frakce CDU a CSU, potvrzuje i analytička Zavadilová a dodává, že pro konzervativní unii je podpora Jeruzaléma jednou ze základních stranických linií. „Většina Němců však Merzovo rozhodnutí podporuje,“ uvedla.

Německo je přitom desítky let velmi blízkým spojencem Izraele. Spolková vláda sice kroky současného izraelského kabinetu v Pásmu Gazy kritizovala, nyní ale slova poprvé proměnila v činy. Zastavit vývoz zbraní německý kabinet dosud odmítal.

Zrušení dluhové brzdy kvůli zbrojení

Velké změny přinesl Merz ještě před svým nástupem do funkce ohledně zbrojení. V reakci na Trumpovy výhružky Evropě se německé politické strany v březnu jen týden před zasedáním nového parlamentu rozhodly radikálně upravit přísná pravidla zadlužování státního rozpočtu, takzvané dluhové brzdy, aby umožnily výrazné navýšení výdajů na obranu. Ty by měly vzrůst v příštích čtyřech letech z 95 miliard eur (2,4 bilionu korun) až na 162 miliard eur (čtyři biliony korun). Ústavní změny a návrhy týkající se obranné politiky by bylo při novém rozložení sil zřejmě těžší prosadit.

Tímto krokem však kabinet porušil předvolební slib – původně totiž ujišťoval, že bude ctít rozpočtovou odpovědnost, a rozhněval si tak některé voliče i spolustraníky. Přesto se zvyšování obranných výdajů těší podpoře u většiny veřejnosti, podotkla akademička Lizcová.

Ruku v ruce se zrušením dluhové brzdy přišel i vznik zvláštního fondu na investice do infrastruktury, v němž bude pět set miliard eur (1,2 bilionu korun) a který bude financován po dvanáct let z půjček. Peníze mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země. Cílem je oživit německé hospodářství a přilákat zahraniční investice.

Ekonomiku se přes investice nastartovat nedaří

Nastartovat německou ekonomiku, která v minulých dvou letech zaznamenala pokles, se však zatím Merzově vládě nepodařilo. Letos sice v prvním čtvrtletí vykázala růst o 0,3 procenta, ve druhém čtvrtletí ale opět klesla o 0,1 procenta. Pro celý rok 2025 předpokládá Mezinárodní měnový fond růst ve výši pouze 0,1 procenta.

Podle Zavadilové bude delší dobu trvat, než se odsouhlasení velkého investičního balíčku, stejně tak jako dalších ekonomických opatření, na německé infrastruktuře promítne. S tím souhlasí i Lizcová, podle které se nárůst veřejných investic projeví až v příštím roce. „Zda ale bude mít trvalý efekt a německou ekonomiku skutečně nastartuje, bude záležet na konkrétním využití těchto peněz,“ dodává.

Stín na exportně orientovanou německou ekonomiku vrhá především obchodní a celní politika amerického prezidenta Trumpa. Podle informací Lizcové nejistota ohledně zavedení amerických cel ovlivnila německé hospodářství dokonce více než vládní politika. Schválené clo ve výši patnácti procent by podle Merze mohlo německé ekonomice způsobit „značné škody“.

Omezení migrace

Smíšené reakce vyvolává také nový kurz migrační politiky, téma, které v kampani dominovalo. Merzova vláda zpřísnila režim na hranicích tak, aby mohli být přímo na nich odmítáni i ti migranti, kteří usilují o azyl. Soud označil tuto praxi v jednom z případů za protiprávní, Merz na ní ale trvá.

Dále také vláda změnila legislativu s cílem omezit slučování rodin uprchlíků a prodloužit lhůty pro získání německého občanství. Zvyšují se také počty vyhoštěných cizinců, například těch, kteří spáchali trestný čin.

Kabinet se tak svou migrační politikou ještě více distancoval od velkorysé politiky přijímání uprchlíků, kterou v roce 2015 prosazovala kancléřka Angela Merkelová, a Merz tak podle agentury AFP doufá, že „znovu získá důvěru“ voličů, které mu odvedla krajní pravice.

Obě odbornice konstatují, že počty žadatelů o azyl v Německu sice klesají, zřejmě se však nejedná o důsledek Merzovy politiky, ale spíše dlouhodobější trend ovlivněný vnějšími faktory, jako například pád Asadova režimu v Sýrii.

Neúspěch vlády může vyústit ve volební vítězství AfD

Před německou vládou stojí i v příštích měsících řada velkých úkolů, které budou pro koalici znamenat zatěžkávací zkoušku.

Na podzim čeká poslance schvalování hned dvou rozpočtů: na letošní a příští rok. Pokud se nepodaří nastartovat německé hospodářství, bude muset vláda přistoupit i k úsporám a vyloučené nejsou ani zásahy do sociálního systému. Tlak na Merze a jeho kabinet už roste i kvůli volbám v příštím roce. Hlasovat se bude hned v pěti spolkových zemích a například v Sasku-Anhaltsku by mohla vyhrát krajně pravicová AfD.

Udržení soudržnosti vlády složené ze dvou vzájemně ideologicky vzdálených koaličních partnerů i opětovné získání podpory veřejnosti tak budou hlavními výzvami, kterým bude muset Merz čelit. Dobré fungování Merzovy vlády si přitom řada lidí spojuje s demokratickou budoucností Německa. Kdyby se jí nedařilo, mohla by AfD příští volby do Spolkového sněmu vyhrát. Podle průzkumu pro stanice ntv a RTL si přitom více než dvě pětiny Němců myslí, že současný kabinet nevydrží celé funkční období a i příští parlamentní volby budou předčasné. Jen 23 procent dotázaných v průzkumu agentury Ipsos po sto dnech vlády uvedlo, že Merz nastavil fungování země tak dobře, že jsou ohledně její budoucnosti optimističtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...