Měl rytířský přístup k životu, okolí i světu, vzpomíná na Lasicu Bolek Polívka

Smrt slovenského herce, dramatika a komika Milana Lasici zasáhla i osobnosti veřejného a kulturního života. Ve vysílání ČT24 na umělce vzpomínal jeho častý spolupracovník Bolek Polívka, podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové měl v sobě Lasica hlubokou lidskou moudrost. Strana Sloboda a solidarita (SaS) navrhne koaličním partnerům, aby vláda v souvislosti s úmrtím vyhlásila státní smutek.

Hned několikrát se Lasica na jevišti sešel s hercem Bolkem Polívkou. Účastnil se například turné jeho manéže, jejich společným projektem pak byla inscenace Mínus dva o dvou mužích, kteří utíkají z nemocnice, aby se setkali s životem, který dosud nepoznali.

„On byl největší mistr. Je to sice tragické, ale vlastně i rytířské a důstojné umřít v okamžiku, kdy se dozpívá píseň. Navíc to prý byla píseň Já som optimista. Umřít uprostřed potlesku je šíleně smutné, ale i závratně krásné,“ sdělil Polívka.

Jejich spolupráci prý přerušil covid, i tak si ale volali a vzájemně si posílali nové texty. Polívka ve vysílání vzpomínal na Lasicův pověstný smysl pro sarkasmus a ironii. „Jsem na přístrojích, doufám, že nevypnou proud,“ psal prý Lasica kolegovi z nemocnice. Podle Polívky měl zesnulý herec a dramatik rytířský přístup k životu, okolí i světu. Ten dokázal komentovat – vždy velmi stručně, vtipně a hořce.

Nahrávám video

Na jevišti prý pak Lasica dokázal pointovat situace a ve správnou chvíli udeřit slovem. „My jsme spolu byli tolikrát v šatně a na jevišti, že jsme byli skoro příbuzní,“ řekl Polívka. I o svém věku a bohaté kariéře prý dokázal Lasica vtipkovat. „Bolku, náš věk má jedinou výhodu. Nemůžeme umřít předčasně,“ říkal prý Polívkovi.

Na svého kolegu zavzpomínal také slovenský herec Martin Huba. „Milan pojmenoval věci, které byly tabu,“ řekl k období, kdy v Československu panovala nekompromisní komunistická normalizace. „Vracel lidstvu důstojnost, změkčoval jejich pocit viny, že se nechovají tak statečně, jak by si rádi představovali. Doba jim to nedovolovala,“ řekl a dodal, že právě „v tomto byla jeho morální síla“. 

Reakce Čaputové a Hegera

Na smrt Lasicy reagují i nejvyšší slovenští političtí představitelé. Prezidentka Zuzana Čaputová ocenila Lasicův „humor i hlubokou lidskou moudrost“. „Když zemře někdo, kdo se nás svým životem dotýkal, mám pocit, jako by se čas na chvíli zastavil a svět už nebude stejný. Bude v něm něco významně chybět,“ uvedla.

Zpráva zasáhla také předsedu slovenské vlády Eduarda Hegera. „Jeho celoživotní dílo je jasným důkazem toho, že žádný režim nemá takovou moc, aby zastavil kreativitu, smích a přátelství. V těžkých časech cenzury hledali společně s Júliem Satinským cesty, jak lidi povzbudit. Odpočívejte v pokoji. Pozůstalým vyjadřuji upřímnou soustrast,“ napsal Heger.

Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) navrhla, aby se na Slovensku kvůli smrti Lasici vyhlásil státní smutek. „Osobnost, jakou byl Milan Lasica, ovlivnila celé generace. Jeho nezapomenutelný humor a moudrost nám budou v tomto uspěchaném světě chybět. Slovensku a kulturní scéně dal opravdu hodně. Považuji proto za důležité, abychom s úctou a vděčností uctili tohoto velikána i formou státního smutku,“ řekl předseda SaS Richard Sulík. Na Slovensku už se také rozběhla petice za státní pohřeb.

Pro Lasicu byl humor záchrannou vestou

Na Lasicu zavzpomínal také Zdeněk Svěrák. „Milan Lasica patřil k lidem, s nimiž jsem si vzácně rozuměl. Když si s někým rozumím, znamená to, že mě těší i zarmucují stejné věci. Milan byl vlastně zasmušilý člověk a připadá mi, že humor byl pro něho tou záchranou vestou, která mu umožňovala plavat po řece života,“ řekl Svěrák.

„Když je něco ošklivého, snažím se najít na věci něco kladného. V tomhle případě to je skutečnost, že na břeh života doplaval právě na scéně. A to je krásné, když se na druhý břeh života doplave ve chvíli, kdy vám diváci děkují za to, co jste pro ně udělal,“ podotkl Svěrák.

Podle režiséra Fera Feniče byl Lasica jeden z posledních umělců z bývalého Československa, kteří byli po rozpadu státu populární v obou zemích. „Na Slovensku už nezbývá v kultuře mnoho výrazných a silných osobností, které by měly dopad i na české publikum. Byl to jeden z posledních mohykánů a český prostor byl pro něj stejně důležitý jako slovenský. Je to smutné, na druhé straně osud byl k němu velmi vstřícný – je to jak z hollywoodského filmu, že zemře po potlesku po poslední písničce na jevišti svého divadla, které léta budoval,“ řekl Fenič. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...