Mayová doufá, že poslanci nakonec podpoří brexitovou dohodu. Není ochotná jít za 30. červen

Nahrávám video
Vyjádření britské premiérky Mayové k situaci kolem brexitu
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová požádala Evropskou unii o odklad brexitu do 30. června letošního roku. Jak uvedla na středečním večerním brífinku, za toto datum není ochotná jít. Doufá, že poslanci najdou způsob, jak podpořit její brexitovou dohodu. Opět také vyloučila další referendum. Evropská komise přitom varuje, že odklad do konce června by byl „právně i politicky složitý“. Podle Bruselu by měl trvat jen do 23. května, nebo naopak mnohem déle – a s účastí Britů v eurovolbách, cituje z nového dokumentu Reuters. O odkladu ale rozhoduje Evropská rada.

Podle aktuálně platného zákona by měla Británie z EU odejít k 29. březnu, tedy za devět dní, ať už s dohodou, nebo bez dohody. Mayová však na speciálním večerním brífinku uvedla, že dosavadní neschopnost zákonodárců dohodnout se na podobě brexitu vedla k tomu, že Británie Evropskou unii 29. března s dohodou neopustí.

Britové podle Mayové chtějí, aby vláda konečně završila proces odchodu země z Evropské unie. „Jsem odhodlána to udělat,“ uvedla. Přiznala, že obyvatelé Spojeného království jsou z vývoje kolem brexitu unavení. „Souhlasím, já jsem na vaší straně,“ dodala. Poslanci podle ní váhají, zda vůbec opustit EU a pokud ano, tak jak - s dohodou nebo bez ní.

„Je nejvyšší čas, abychom učinili rozhodnutí,“ dodala. Ze svého londýnského sídla v Downing Street premiérka hovořila po setkání s představiteli opozice i skupiny euroskeptických poslanců Konzervativní strany.

Britští novináři v prvních reakcích na večerní projev Mayové na Twitteru uvedli, že se premiérka snaží vinu za neúspěch svést na poslance. Ke kritice se přidali také politici. „Ve zbytečném premiérčině proslovu chyběla jedna věc, a to uznání masivní odpovědnosti, kterou za tento zmatek nese. Mohla změnit kurz po první porážce své dohody. Stále se ale snaží vnutit volbu mezi špatnou dohodou a žádnou dohodnou. Hanba,“ napsala skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. 

Mezi schůzkou s opozicí a večerním projevem se Mayová sešla také se zástupci vlivné euroskeptické konzervativní skupiny ERG. Její člen, poslanec Mark Francois agentuře Reuters řekl, že poslanci ze skupiny nepodpoří vládní brexitovou dohodu za žádných podmínek. 

Návrat k problému irské pojistky? EU změny v dohodě odmítá

Britský parlament rozvodovou smlouvu už dvakrát odmítl, Londýn se však chce vyhnout neřízené odluce. Možnost odchodu bez dohody poslanci jasně odmítli. Podle Mayové to však neznamená, že je tato možnost mimo hru. Britská vláda nyní řeší, jak prosadit třetí hlasování o brexitové dohodě. Premiérka také slíbila předložit další návrhy ohledně kritizované irské pojistky, aby ochránila vnitřní trh.

Brusel přitom změny v brexitové dohodě nadále odmítá, doplnit by se podle něj mohla pouze politická deklarace o budoucích vztazích. Evropské komisi se krátký odklad nelíbí – zejména kvůli blížícím se volbám do Evropského parlamentu.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v nedávném telefonátu jednoznačně varoval Mayovou, aby nežádala o odklad brexitu po 23. květnu, sdělil mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Unie chce, aby se Británie v případě schválení odkladu nepodílela na zásadních rozhodnutích týkajících se rozpočtu či volby lídrů EU, vyplývá z dokumentu, k němuž má přístup Reuters.

Další vývoj je nejistý, labouristé hledají alternativní plán

„Chceme co nejkratší odklad. Chceme to už mít za sebou, abychom mohli budovat budoucnost Británie. Musíme jen dostat z Evropské unie víc času na schválení dohody v parlamentu,“ prohlásil britský ministr financí Philip Hammond.

„Premiérka je rozhodnutá pro krátký odklad brexitu, takže pochybuji, že by posunutí mohlo trvat devět měsíců. Pokud to je doba, kterou Evropská unie stanoví, pak se premiérka s touto žádostí bude muset obrátit na parlament,“ podotkla dříve šéfka konzervativců dolní sněmovny Andrea Leadsomová.

Situaci navíc zkomplikoval před pár dny šéf britské sněmovny John Bercow, který na základě pravidla z roku 1604 vyloučil nové hlasování o stejné brexitové dohodě – a požaduje výraznou změnu textu. „Parlament může kdykoli rozhodnutí předsedy přehlasovat, ale to samo přehlasování je už něčím výjimečným. Je to něco, k čemu se parlament uchyluje opravdu jen v ojedinělých situacích,“ podotkl profesor práva Jiří Přibáň z Cardiffské univerzity.  

Prožíváme něco, co je zcela bezprecedentní, v historii to nemá obdoby. Staví to i britskou nepsanou ústavu do zcela nového světla a před zcela nečekané složitosti.
Jiří Přibáň
profesor práva z Cardiffské univerzity

Někteří ministři začali mluvit o ústavní krizi. Opozice naopak Bercowova rozhodnutí uvítala. „Premiérka se nemůže stále vracet se stejnou žádostí. Dvakrát drtivě prohrála. Já se teď snažím najít napříč sněmovnou alternativní řešení. Zdá se, že dohoda o celní unii a vytvoření blízkého hospodářského vztahu s Evropskou unií by mohla být základem,“ uvedl šéf labouristů Jeremy Corbyn.

O žádosti rozhodne jednomyslně Evropská rada, asi až příští týden

S případným odkladem brexitu musí souhlasit všech 27 zbývajících členů EU. Itálie, Polsko či Maďarsko se podle Guardianu staví k tomuto postupu kriticky, že by odklad zablokovaly, se ale nejeví jako pravděpodobné, protože odchod bez dohody nechce ani Evropská unie.

Mayová ve čtvrtek odcestuje na unijní summit v Bruselu, aby s lídry probrala možnosti. Do Belgie poletí také šéf opozičních labouristů Corbyn. Předseda Evropské komise Juncker uvedl, že rozhodnutí o odkladu od řádného summitu neočekává, podle jeho mluvčí Miny Andreevové by se Evropská rada mohla za tímto účelem znovu sejít příští týden. Česko britskou žádost podpoří, avizoval premiér Andrej Babiš.

Podle unijního vyjednavače pro brexit Michela Barniera má odklad smysl v případě, že to zvýší šance na schválení rozvodové dohody v britském parlamentu. „Unijní lídři budou chtít znát konkrétní plán, aby se mohli rozhodnout. Klíčové otázky budou: Zvýší odklad šanci na schválení brexitové dohody? Žádá Spojené království o posunutí termínu rozluky, protože chce víc času na přepracování politické deklarace? Jakou jistotu budeme mít, že na konci odkladu nebudeme ve stejné situaci jako dnes?“ podotkl Barnier.

Předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že krátký odklad brexitu je podle něj možný za podmínky, že britský parlament předjednaný text dohody o spořádaném brexitu po dvojím odmítnutí nakonec podpoří. 

Podle průzkumu, který zveřejnila zpravodajská stanice Sky News, považuje současný vývoj kolem brexitu za „národní ponížení“ 90 procent dotázaných Britů, jen sedm procent respondentů si to nemyslí. Vinu na tom, že Británie a EU nedokázaly vyjednat dohodu, kterou by poslanci Dolní sněmovny podpořili, nesou podle 34 procent dotázaných britská vláda, podle 26 procent britští poslanci. Jen sedm procent dotázaných označilo za viníka EU. Zhruba čtvrtina respondentů si myslí, že vinu nesou obě strany.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 28 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...