Masaryk riskoval, že se nikdy nevrátí, říká autor knihy o legionářích McNamara

Nahrávám video
Horizont ČT24: Historik Kevin J. McNamara o legiích
Zdroj: ČT24

Před sto lety se první českoslovenští legionáři po letech vrátili zpět domů. Na výročí události vyšel překlad jedné z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, které se legionářům a potažmo i vzniku Československa věnují. Jmenuje se Velký sen dvou malých národů. Americký publicista a historik Kevin J. McNamara na knize pracoval přes dvacet let, ČT s ním natočila krátký rozhovor.

Co vás přivedlo k zájmu o československé legie?

Vůbec poprvé jsem se o československých legiích dozvěděl na své cestě Sibiří v roce 1993. Přečetl jsem si tehdy jen krátký článek o Sibiři, ve kterém stálo, že tímto územím táhla během první světové války velká armáda, ani jsem nevěděl, že jde o Čechy nebo Slováky. Šlo pro mě jen o nějakou cizí armádu, která to tady ovládla.

Pak jsem si ale uvědomil, že území Sibiře by pokrylo celé Spojené státy od New Yorku až k Havaji. A najednou jsem si řekl – to je naprosto úžasný příběh, musím si o něm něco přečíšt. Ale žádné knihy v angličtině jsem o Čechoslovácích nenašel, takže jsem se až po letech rozhodl, že tu knihu napíši já. Najal jsem si překladatelku, aby mi pomohla přečíst si příběhy těchto mužů a sepsat knihu, která v angličtině vyšla až v roce 2016, takže bádání mi trvalo 23 let.

Možná stejně důležité jako hrdinství legionářů na Sibiři byl těžký politický a diplomatický zápas, který svedl Tomáš Garrigue Masaryk ve Washingtonu. Zmiňujete to i v knize. S jakými překážkami se musel Masaryk vypořádat?

Zapomíná se, že když odešel do ciziny, tak riskoval úplně vše. Kdyby nebyl úspěšný a kdyby Habsburkové nepadli, tak by se nikdy nevrátil a nikdy by neviděl zbytek své rodiny ani svůj domov. Pokud srovnám vznik USA a Československa, tak v případě Československa to bylo mnohem dramatičtější, mnohem překvapivější a s mnohem většími přesahy do globální politiky.

A má na tom zásluhu i Masaryk. Ano, při vzniku Spojených států sehrály roli dvě mocnosti, Francie a Británie. Ale Čechoslováci bojovali v Rusku, vyjednávali se zbytkem světa. I Winston Churchill, kterého ve své knize cituji, řekl, že tohle je jeden z nejúžasnějších příběhů, které kdy svět zažil.

Ano, Československo nevzniklo v Praze, ale prakticky někde mezi Pittsburghem, Filadelfií a Washingtonem. Hraje tento fakt důležitou roli v současných česko-amerických vztazích?

Američané si také vybojovali svou nezávislost na velkém impériu, konkrétně na britském, řízeném aristokracií a s vlastním náboženstvím. A to je jeden z důvodů, proč se Američané dokážou ztotožnit s Čechy a Slováky, kteří byli pod nadvládou Habsburků a bylo jim vnuceno náboženství. I naše ústavy z této zkušenosti vycházejí a třeba garantují svobodu vyznání, neexistuje oficiální náboženství. Takže ano, je spousta věcí, které nás spojují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 28 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...