Marocké pohoří Vysoký Atlas zasáhlo v pátek pozdě večer silné zemětřesení. Zatím úřady potvrdily 2012 obětí, dalších 2059 lidí utrpělo zranění, z toho 1404 je v kritickém stavu. Otřesy měly sílu 6,8 stupně Richterovy škály. Nejzasaženější jsou podle médií horské oblasti v centrálním Maroku. Kvůli intenzitě otřesů se ale hroutily domy i v sedmdesát kilometrů dalekém Marrákeši. Černínský palác nemá informace o tom, že by mezi oběťmi a zraněnými byli Češi. Politici po celém světě vyjadřují Maroku soustrast. Země vyhlásila třídenní státní smutek.
K zemětřesení došlo v hloubce 18,5 kilometru, zhruba sedmdesát kilometrů jihozápadně od Marrákeše a šedesát kilometrů severovýchodně od města Tarúdant. Nejblíže epicentru se nachází Marrákeš.
Ve staré části města, které je na seznamu světového dědictví UNESCO, se zřítily některé budovy a místní televize ukazovala snímky spadlého minaretu s troskami ležícími na rozbitých autech.
Zemětřesení udeřilo krátce po jedenácté večer, takže mnozí lidé už spali. Během chvíle přišli o všechno. „Překvapilo nás to. Můj dům je zničený, ale můžeme být šťastní, že jsme naživu,“ prohlásil jeden z obyvatel Marrákeše. „Není možné se dostat dovnitř domů. Mám tam přitom nemocné rodiče. Navíc neteče voda a nejde elektřina. A ulice jsou zablokované,“ stěžuje si Maročan Miloud Skrout.
Marocká vláda k záchranným operacím zmobilizovala záchranné složky i armádu. Do horských oblastí dopoledne mířily nákladní vozy s dekami, polními lůžky a osvětlením, které nespoléhá na elektřinu. Záchranné práce v oblasti zpomaluje nejen horský terén, ale také dopravní zácpy a kamení sesuté na silnice. Trosky tak musejí prohledávat místní obyvatelé.
V pohoří Atlas se nacházejí těžko dostupné oblasti, i když řídce osídlené, uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Právě tam je podle úřadů nejvíce obětí. „Ve vesnických odlehlých oblastech je vždy horší situace z hlediska vymáhání stavebních předpisů ve vztahu k případným seismickým otřesům. V těch vesničkách se prostě nestaví moderní budovy, které jsou ukotveny tak, aby odolávaly silným zemětřesením,“ popisuje Borek.
Milionový Marrákeš přitom leží na úpatí tohoto pohoří. Otřesy byly silně cítit také v Rabatu a Casablance. V zasažené části podle stanice al-Džazíra žije osm až deset milionů lidí, konkrétně jde o provincie Marrákeš, Azilál, Tarúdant, Sáfí a Varzázát.
Zpravodajský kanál al-Arabíja s odvoláním na nejmenované místní zdroje informoval, že zemřelo pět lidí z jedné rodiny. Nemocnice během noci zaplavily stovky zraněných, nejčastěji s úrazem hlavy. Lékaři vyzvali místní, aby darovali krev. „Utíkala jsem, ale všechno kolem padalo,“ popisuje zraněná žena.
„Země se třásla asi dvacet sekund. Dveře se samy otevíraly a zavíraly, když jsem se řítil dolů z druhého patra,“ řekl agentuře Reuters Hamíd Afkir, který pracuje jako učitel v hornaté oblasti západně od epicentra poblíž města Tarúdant. Afkir dodal, že přišly ještě dodatečné otřesy.
Montasir Itri, který žije v horské vesnici Asni, popsal, že většina tamních domů je otřesy poškozená. „Naši sousedi jsou pod sutinami a tvrdě se pracuje na jejich záchraně všemi dostupnými prostředky,“ přiblížil.
Maročané zveřejňují videa, na kterých je vidět, jak se některé budovy proměňují v trosky. Turisté a další lidé natočili záběry, na nichž lze pozorovat, jak se evakuují restaurace v Marrákeši, zatímco z klubů zní dunivá hudba.
Ministerstvo informuje Čechy v Maroku
Mezi oběťmi a zraněnými by neměli být podle českého ministerstva zahraničí čeští občané. Podle cestovatelského systému Drozd jich je v zemi nyní přes 170.
V Marrákeši je podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže zhruba osmdesát Čechů. Všichni jsou v bezpečí, nikdo není zraněný. Cestovní kanceláře ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí podle něj organizují jejich návrat do Česka.
Vzácné vnitrodeskové zemětřesení
Americká geologická služba USGS uvedla, že zemětřesení mělo v době úderu předběžnou sílu 6,8 stupně. Marocká Národní seismická monitorovací a výstražná síť naměřila sílu sedm stupňů Richterovy škály. Rozdíly v počátečních měřeních bývají podle agentury AP běžné. Oba údaje by ale znamenaly nejsilnější zemětřesení v Maroku za poslední roky.
Seismolog Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd si myslí, že šlo o nejsilnější otřesy v této oblasti za posledních sto let. „Zemětřesení nebylo na okraji tektonické desky, ale bylo to vnitrodeskové zemětřesení, které je vzácné. Napětí se tam hromadí pomaleji a povědomí o tom, kde může takové zemětřesení být, je daleko menší než na aktivním okraji (tektonické desky),“ řekl Zedník.
Podle portugalského Institutu pro moře a atmosféru a alžírské Agentury civilní obrany, která dohlíží na reakci na mimořádné události, bylo zemětřesení cítit až v Portugalsku a v Alžírsku.
Ačkoli jsou zemětřesení v severní Africe poměrně vzácná, v roce 1960 dosáhly otřesy v okolí marockého historického přístavu Agadir síly 5,8 stupně a zapříčinily tisíce obětí.
Maroko se nachází na styku Africké tektonické desky a Eurasijské tektonické desky. „Je to oblast seismicky aktivní, a právě pohoří Atlas je prostoupeno četnými zlomy, což je známkou toho, že do sebe tyto dvě tektonické desky narážejí,“ konstatoval Borek.
„Myslím, že seismologové čekali, že k něčemu podobnému znovu dojde, ale nevěděli, jestli se to stane na severním, nebo jižním úpatí atlaského systému, který je ohraničen násunovými zlomy. Desky se neustále přibližují rychlostí asi pět milimetrů za rok,“ popsal geolog Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Po katastrofálním zemětřesení v Agadiru v roce 1960 úřady změnily nařízení týkající se výstavby budov v Maroku. Mnoho objektů, zejména venkovských, však ani dnes nedokáže odolat silným otřesům půdy.
