Maorský politik nechtěl nosit „koloniální oprátku“. Spor s parlamentem vyhrál

Novozélandský poslanec Rawiri Waititi, který je příslušníkem maorské menšiny, zvítězil ve sporu o pravidla odívání v parlamentu. Nařízení, které vyžadovalo po mužích nošení kravaty, předseda zákonodárného sboru zrušil, informovaly agentury Reuters a AP. Waititi označoval vázanku za „koloniální oprátku“ a odmítal ji.

Waititi v úterý přišel do parlamentu v rozporu s pravidly bez kravaty. Tvrdil, že nutit zvoleného poslance oblékat se v západním stylu je porušením jeho práv a snahou o potlačení domorodé kultury. Předseda zákonodárného sboru Trevor Mallard mu nejprve zabránil hovořit a následně jej ze zasedacího sálu vykázal.

Čtyřicetiletý Waititi, poprvé zvolený loni v říjnu, na sobě měl místo kravaty maorský přívěsek ze zeleného kamene hei tiki. „S Maory není v jejich vlastní zemi zacházeno jako s rovnými. (…) Postavit se proti podrobení, proti asimilaci, proti těm, kteří chtějí, abychom vypadali, cítili se a mysleli stejně jako oni… proti tomu všemu jsem se postavil,“ řekl v úterý Waititi agentuře Reuters.

Odteď už dobrovolně

Incident vyvolal na Novém Zélandu debatu o koloniální minulosti a o vztahu k Maorům, kteří žili na souostroví před britskou kolonizací. Po setkání s organizačním výborem předseda parlamentu Mallard ve středu večer uvedl, že nošení kravaty bude ve sněmu napříště dobrovolné.

„Jako předseda se řídím debatou a rozhodnutím výboru, a proto nebudou již kravaty považovány za součást náležitého pracovního oděvu,“ uvedl. Mallard už dříve poznamenal, že osobně s povinností nosit kravatu nesouhlasí, musí ale dohlížet na dodržování pravidel.

Podle novozélandských médií ve čtvrtek do parlamentu Waititi přišel opět bez kravaty a přidalo se k němu i několik dalších poslanců.

Maoři představují přibližně 15 procent z pěti milionů obyvatel Nového Zélandu. Je mezi nimi nadprůměrná míra chudoby, nezaměstnanosti i trestů odnětí svobody. Maoři své špatné postavení často přisuzují britské kolonizaci Nového Zélandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...