Manafort dostal další trest vězení, za spiknutí si má odpykat tři a půl roku

Washingtonský soud vyměřil Paulu Manafortovi trest vězení v délce šest let a jeden měsíc za spiknutí. Část výkonu trestu poběží souběžně s trestem v jiné kauze. Ve skutečnosti si tak bývalý šéf volebního štábu Donalda Trumpa má odpykat z nového trestu přibližně 3,5 roku. Trump ve středu řekl, že zatím neuvažoval o jeho omilostnění. Lobbista byl navíc obviněn z hypotečního podvodu a dalších trestných činů.

Manafort byl odsouzen za spiknutí proti USA a z pokusu ovlivňovat svědky. Z činů ho usvědčil zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller, který se zabývá údajným vlivem Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Manafort se přiznal v září na základě dohody s Muellerem. 

Manafort se před vynesením rozsudku u soudu omluvil za konspirační trestné činy, z nichž ho Mueller usvědčil. „Lituji, čeho jsem se dopustil, a všech aktivit, kvůli kterým tady dnes jsme,“ řekl Manafort.

Soudkyně Amy Bermanová Jacksonová ve zdůvodnění rozsudku konstatovala, že Manafort není „ani veřejným nepřítelem číslo jedna, ani obětí“. „Říci lituji, že jsem se nechal chytit, není podnětné ospravedlnění pro slitování,“ řekla Jacksonová Manafortovi, který byl do soudní síně přivezen na kolečkovém křesle kvůli údajné dně. 

Soudkyně řekla, že 30 měsíců (2,5 roku) z nového trestu poběží souběžně s výkonem trestu z jiného procesu, v němž byl minulý čtvrtek odsouzen ke třem rokům a 11 měsícům vězení za daňové a bankovní podvody. Dohromady tak má odsouzený strávit ve vězení 7,5 roku za činy, z nichž byl usvědčen Muellerovým týmem.

Už předchozí trest byl nečekaně mírný, mohl dostat až 24 let za mřížemi. Ve středu hrozil republikánskému politickému poradci až desetiletý trest.

Manafort si vyslechl další obvinění

Manafortův právník Kevin Downing řekl, že nebylo nutné, aby soudkyně poslala jeho mandanta do vězení. „Bylo to nepřátelské a bylo to naprosto zbytečné,“ poznamenal Downing.

Prezident Trump ve středu řekl, že zatím neuvažoval o udělení milosti Manafortovi. „Zatím jsem na to ani nepomyslel. Zkrátka to není něco, nad čím teď přemýšlím,“ řekl Trump v Bílém domě. „Paula Manaforta je mi líto, to vám mohu říci,“ dodal americký prezident. O možné prezidentské milosti se spekulovalo v médiích.

Krátce po středečním rozsudku manhattanský okresní prokurátor oznámil, že proti Manafortovi byla vznesena další obvinění včetně hypotečního podvodu. Podvodným způsobem údajně získal půjčky ve výši milionů dolarů. 

Žádný z Manafortových případů nesouvisí přímo s Trumpovou prezidentskou kampaní, Mueller ale zločiny odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...