„Maminka“ Merkelová slaví šedesátku: Ano, jsem v životě šťastná

Berlín – Vybere si dav, který někam směřuje, a se zvoláním „všichni za mnou“ se postaví do jeho čela. Těmito slovy charakterizoval jeden německý kabaretiér politický styl Angely Merkelové – nejmocnější světové političky, která dnes v plném zdraví a síle slaví 60. narozeniny. Chtělo by se napsat, že i na vrcholu politické kariéry, ale ten mistryni kompromisu, která doma vládne bezmála devět let, stále se těší velké popularitě, obohatila němčinu o výraz „spolková kancléřka“ a umí si česky objednat pivo, možná teprve čeká.

Vášnivé milovnici fotbalu dal německý nároďák v nedělním vítězném brazilském finále svým mistrovským titulem předčasný narozeninový dárek, sama kancléřka si ale k jubileu přeje jediné: Zůstat zdravá a dělat to, co ji baví, jak řekla před několika dny v rozhovoru pro televizi ZDF.

„Maminka“, „Angie“, „Kohlovo děvčátko“ či „teflonová kancléřka“ - jak se jí říká, přinesla do německé politiky uměřený a konsenzuální styl, snahu o zachování stability a schopnost nalézt kompromis i ve zdánlivě neřešitelných sporech. To jí přináší mimořádnou oblibu u voličů, díky níž už dvakrát obhájila kancléřský post a stojí i po více než osmi a půl letech v čele vlády. Její kritici naopak namítají, že nevládne, ale pouze „reaguje“ – podle nálad ve společnosti, kvůli nimž například mění své názory na vojenskou službu, minimální mzdu, věk odchodu do penze, výstavbu jeslí nebo využití jaderné energie. Třebaže v koaliční smlouvě z roku 2009 prosazovala prodloužení životnosti jaderných elektráren, po havárii v japonské Fukušimě pod vlivem veřejného mínění otočila o 180 stupňů a postavila se do čela projektu, jehož cílem je uzavření všech jaderných bloků v zemi a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji.

Vosková figurína Angely Merkelové
Zdroj: ČTK/DPA/Wolfgang Kumm

Předčasný odchod?

Další výhradou, která na její adresu zaznívá, je fakt, že prakticky nemá cíl – neexistuje žádný konkrétní politický vrchol, jehož by chtěla dosáhnout, aby se pak mohla ohlédnout a s uspokojením vykonanou práci zhodnotit. Její politika je proces – nikoliv projekt, jak napsal německý týdeník Der Spiegel, který nyní s odvoláním na několik nejmenovaných členů vlády a lidí z kancléřčina okolí tvrdí, že se Merkelová jako první spolková kancléřka hodlá předčasně vzdát úřadu ještě před volbami v roce 2017. Ona sama to sice popírá, nicméně se v této souvislosti hovoří o tom, že uvažuje o funkci generální tajemnice OSN nebo předsedkyně Evropské rady.

Jak poznamenává Der Spiegel, vzhledem k tomu, že kancléřka vlastně nemá skutečnou politickou vizi, mohla by kdykoliv skončit, aniž by odešla od rozdělané práce. Na straně druhé je třeba konstatovat, že pokud někdo kráčí bez cíle, je jeho cesta prakticky nekonečná. Kancléřčin předčasný odchod z politiky by ovšem byl pro Německo šokem – zvlášť proto, že mezi konzervativci zatím není žádná osobnost, která by ji mohla nahradit, i když nejčastěji se v této souvislosti hovoří o současné ministryni obrany Ursule von der Leyenové. Odchod Merkelové by ale nepochybně pocítil i zbytek Evropy, kde má nesporné postavení nejmocnějšího lídra na kontinentu. Úspěšně zemi provedla ekonomickou recesí a krizí eura a umí být i tvrdá – jak ukázal její postoj k aféře s odposlechem jejího telefonu americkými tajnými službami. Přesto stále zdůrazňuje, že Spojené státy pro ni zůstávají blízkým spojencem, partnerem a přítelem.

Současné Německo je podle politologů politicky středovější a je i zásluhou kancléřčina politického stylu, že v zemi nemá silnou pozici levicový ani pravicový populismus, což je v Evropské unii výjimka.

První kancléřka a první šéfka vlády z bývalé NDR

Angela Merkelová, za svobodna Kasnerová, je prvním předsedou spolkové vlády, který pochází z bývalé NDR. Narodila se 17. července 1954 v Hamburku. Dětství prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. V 80. letech se dostala do Prahy na vědeckou stáž. Její tolikrát vychvalované údajné znalosti češtiny, o nichž se v této souvislosti často psalo, se ale podle jejích tehdejších spolupracovníků ve skutečnosti omezovaly na pár běžných turistických konverzačních vět, jimiž si uměla objednat pivo nebo zamluvit pokoj v hotelu. Se svými vědeckými kolegy komunikovala anglicky.

Zlom v jejím životě přišel s pádem komunismu. Merkelová se zapojila se do činnosti Demokratického hnutí a v roce 1990 byla po několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V té době také vstoupila do CDU a stala se poslankyní. Kancléř Helmut Kohl z ní v lednu 1991 udělal ministryni pro záležitosti žen a mládeže a o tři roky později jí svěřil resort životního prostředí. Na podzim 1998 se stala generální tajemnicí strany a na jaře 2000 byla zvolena její předsedkyní. Jako lídr konzervativců šla do voleb v roce 2005. Volby skončily patem, nicméně Merkelové se podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Po volbách v září 2009 ukončila vládní spolupráci se sociálními demokraty a vyměnila je za liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Po vítězství v loňských zářijových volbách znovu vládne ve velké koalici s SPD.

Do dějin Spolkové republiky Německo se zapsala jako první žena zastávající kancléřský post a zároveň první obyvatel někdejší NDR v této funkci. Je navíc i třetím nejdéle sloužícím německým premiérem od konce války - po Konradu Adenauerovi a svém někdejším politickém mentorovi Helmutu Kohlovi. Vedle nich je také jediná, kdo zastával kancléřskou funkci třikrát. Je také trojnásobnou nositelkou titulu nejmocnější žena světa, udělovaného americkým časopisem Forbes.

Profesor Zahradník o své bývalé žačce: Milá, pracovitá - zkrátka fajn

„To je bytost tak vzácná, jako vědec, dnes samozřejmě jako jedna z vedoucích bytostí politického života. Milá, pracovitá, zkrátka fajn,“ ocenil Merkelovou její bývalý profesor a čestný předseda Akademie věd ČR Rudolf Zahradník. Merkelová se podle něj za skoro 40 let ve svých „lidských způsobech“ prakticky nezměnila. Zahradník doprovodil v březnu českého prezidenta do Berlína a Merkelová jeho návštěvu označila za velmi příjemné překvapení. „Když jsem ještě v NDR pracovala jako vědkyně, byla jsem velmi hrdá na to, že jsem byla jeho žačkou a mohla jsem s ním spolupracovat,“ řekla o Zahradníkovi, od nějž se toho prý hodně naučila.

Pokud jde o stále palčivou otázku poválečného vysídlení sudetských Němců, prosazuje Merkelová zavedení pamětního dne, který bude jeho oběti připomínat. Tento pamětní den do kalendáře zavádějí německé spolkové země Bavorsko, Hesensko a Sasko. Evropští politici musí podle kancléřky usilovat o to, aby se už nikdy neopakovalo vyhnání statisíců lidí z domovů. Merkelová ale dodává, že pro utrpení vysídlenců Němci nesmějí zapomínat ani na utrpení jiných a na to, že vyhnání bylo důsledkem druhé světové války, kterou nacistické Německo rozpoutalo.

Přísně střežené soukromí

Merkelová je podruhé vdaná, bezdětná. Se svým prvním manželem Ulrichem Merkelem se rozvedla počátkem 80. let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera. Společně se však na veřejnosti objevují jen zřídka. Výjimkou bývá otevření hudebního festivalu v Bayreuthu, díky čemuž si kancléřčin choť vysloužil v německých médiích přezdívku „fantom opery“.

Své soukromí si jinak kancléřka, která na sebe upozorňuje svými jakoby stále stejnými kostýmky v nejrůznějších barvách, přísně střeží. V srpnu 2012, při jedné z mála příležitostí, kdy odhalila něco ze svého soukromí, přiznala, že miluje film Vzpomínky na Afriku a za svou největší osobní oběť pro stát prý pokládá to, že se vzdala možnosti dojít si sama na nákup. Už dříve na sebe Merkelová prozradila také to, že u ní dodnes přetrvávají některé instinkty z dob NDR, zejména potřeba hromadit věci do zásoby. „Jste v životě šťastná?“ zeptal se kancléřky během její nedávné návštěvy v Pekingu při besedě jeden čínský klučina. „Ano, jsem v životě šťastná,“ odpověděla Merkelová.

Německý deník Bild nechal známými osobnostmi nazpívat kancléřčinu oblíbenou starou pirátskou píseň Wir lieben die Stürme (Milujeme bouře).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...