Maledivy posilují vztahy s Čínou, povolily zakotvení její výzkumné lodi. Indie v tom vidí vojenskou hrozbu

Začalo to prohlášením, že se Maledivy chtějí zbavit závislosti na Indii, pokračovalo banálním sporem o to, kdo má kvalitnější pláže, a vyústěním rozepře je angažování Číny. Jako hlavní téma ve vodách Indického oceánu se momentálně jeví takzvaný maledivsko-indicko-čínský spor. Maledivská vláda nyní oficiálně udělila povolení čínské výzkumné lodi zakotvit v maledivském přístavu. Loď Xiang Yang Hong 3 má dorazit během několika dnů. A tento krok může podle mnohých médií Indii ještě víc rozlítit.

Současnou situaci v jižní Asii vystihuje české přísloví „Když se dva perou, třetí se směje“. Přičemž jeden z aktérů sporu, Maledivy, s tím třetím ve hře, tedy Čínou, spolupracuje. Potvrzením je plánované zakotvení lodi Xiang Yang Hong 3 v Male, hlavním městě Malediv.

Čínské plavidlo podle aplikace MarineTraffic, která monitoruje přístavy a lodní trasy, nyní pluje u pobřeží Indonésie a projelo Sundským průlivem mezi Sumatrou a Jávou. Podle několika zdrojů včetně indické televize NDTV a agentury Reuters má loď do Male dorazit 8. února.

Jen rotace personálu a doplnění zásob, tvrdí Peking

Maledivské ministerstvo zahraničí uvedlo, že od Pekingu obdrželo „diplomatickou žádost o povolení k zastávce v přístavu, rotaci personálu a doplnění zásob“, než se vydá zpět na moře.

„Maledivy byly vždy vítanou destinací pro plavidla spřátelených zemí a pokračují v přijímání civilních i vojenských lodí, které zastavují v přístavech pro mírové účely,“ dodalo ministerstvo zahraničí v Male s tím, že čínská loď nebude provádět v Indickém oceánu žádný výzkum.

NDTV ovšem čerpala ze zpráv předního experta na geoprostorové informace Damiena Symona, který uvedl, že loď zkoumala vody v Indickém oceánu už v roce 2019 (Bengalský záliv) a v roce 2020 (arabsko-indický hřbet zvaný Carlsberg Ridge). Proto přetrvávají obavy Indie z čínských úmyslů.

Vojenské aktivity pod rouškou výzkumu?

Dillí stále považuje Čínu za regionální hrozbu. Podle Deutsche Welle vyjádřila indická vláda znepokojení nad čínskými námořními aktivitami v Indickém oceánu, o nichž tvrdí, že mohou mít vojenský charakter a jsou prováděné pod rouškou oceánského výzkumu. Oficiální rozšířené prohlášení ovšem indická vláda dosud nevydala.

Čínská státní média podle Reuters tvrdí, že čínská plavidla nepředstavují žádnou hrozbu. Navíc dodala, že je vše v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu.

Loď Xiang Yang Hong 3 není oficiálně vojenská, ale nejen v indických médiích se označuje jako „špionážní“. Podle NDTV je klasifikována jako „výzkumné“ plavidlo. Může tedy poskytnout cenná data, která pomohou předvídat přírodní katastrofy, například podvodní zemětřesení. Mapování mořského dna ale nabízí Číně i jinou perspektivu – plavit se v budoucnu v těchto vodách pomocí ponorek a ponorných dronů.

Čínská loď Xiang Yang Hong 03
Zdroj: X

Proti podobným čínským akcím už dříve podnikla preventivní opatření Srí Lanka. Podle serveru Quartz odepřela 5. ledna vstup čínské lodi do jejích vod a uvedla, že vyhlásila roční moratorium na zahraniční výzkumné lodě.

Mluvčí ministerstva zahraničí Niluka Kadurugamuwa k oficiálnímu postoji Srí Lanky dodal, že jde o „rozhodnutí za účelem budování kapacity místních odborníků“. Indická média tento krok spíše považovala za reakci na obavy z plánovaného připlutí čínské lodi na Maledivy.

Loni v červenci navíc The Guardian označil Hambantotu na Srí Lance za možnou budoucí čínskou námořní základnu. Britský zpravodajský server připomněl, že přístav na Srí Lance byl postavený díky půjčce 307 milionů dolarů od čínské banky.

Kořeny sporu Malediv a Indie

Povolení k zakotvení čínské lodi na Maledivách může ještě víc narušit vazby mezi Dillí a Male. Vztahy se zhoršily v listopadu loňského roku, po nástupu nového maledivského prezidenta Mohameda Muizzuho do úřadu. Už tehdy podporoval kampaň „Indie ven“.

Muizzu vzkázal do hlavního města Indie, že požaduje stažení indických vojáků z Malediv, a to do 15. března. V tomto požadavku zůstává neoblomný. Indie se brání, že má v zemi jen 77 vojáků a část z nich provozuje zdravotnickou helikoptéru a letoun v odlehlejších částech ostrovů. 

Maledivský prezident dále podle webu Quartz plánuje „zbavit svůj malý národ závislosti na Indii, pokud jde o zdravotnická zařízení, léky a dovoz základních potravin“ a v nepřímé zmínce o Indii také uvedl, že „menší velikost jeho země nedala žádné jiné zemi oprávnění ji šikanovat.“

Nahrávám video
Horizont ČT24: Spor o kvalitu pláží mezi Indií a Maledivami
Zdroj: ČT24

Další spor Indie a Malediv souvisel s bojem o vedoucí postavení v turistickém ruchu v regionu. Indický premiér Naréndra Módí se rozhodl propagovat domácí turistické destinace na úkor sousedního souostroví. Konkrétně z indického souostroví Lakadivy by rád udělal nové Maledivy. Indové se rozhodli masivně bojkotovat turistické ráje na Maledivách, k čemuž je opakovaně vyzývaly i bollywoodské celebrity. Zákonodárce v Male Módího „reklamní spot“ natolik pobouřil, že začali indického premiéra urážet na sociálních sítích.

Představitelé v Dillí v rámci slovní přestřelky podle webu Business Standard zase dříve uvedli, že Male přivádí zpět takzvané reformované teroristy z ISIS ze Sýrie, čímž narušuje bezpečnost regionu.

Obchodní záměr Číny

Distancování Malediv od Indie pokračovalo i v dalších sférách. Poprvé v historii hlava muslimských Malediv nezamířila na první zahraniční cestu do Dillí, ale do nábožensky blízkého Turecka za prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Poté odjel Muizzu do Pekingu za Si Ťin-pchingem.

„Čínsko-maledivské vztahy jsou na novém výchozím historickém bodě. Doufáme, že díky této návštěvě vytvoří obě hlavy států strategické plány pro rozvoj vztahů mezi Čínou a Maledivami,“ prohlásil tehdy mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Strategický význam Malediv a jejich poloha v centru obchodních námořních cest jsou to, po čem Čína prahne. Souostroví v jižní Asii je vzdálené asi 130 kilometrů od lakadivského ostrova Minicoy a 555 kilometrů od západního pobřeží Indie.

Čína tedy přijala Maledivy jako svého partnera v iniciativě „nové hedvábné stezky“, jejímž cílem je vybudovat přístavy a dálnice pro rozšíření obchodu a vlivu v Asii, Africe a Evropě. The Guardian dále poukázal na Batu v Rovníkové Guineji a pákistánský Gwádar jako další možné přístavy. NDTV pak připomněla, že čínská plavidla se už pohybovala i v blízkosti Karáčí v Pákistánu a Džibutska v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 8 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...