Maledivy posilují vztahy s Čínou, povolily zakotvení její výzkumné lodi. Indie v tom vidí vojenskou hrozbu

Začalo to prohlášením, že se Maledivy chtějí zbavit závislosti na Indii, pokračovalo banálním sporem o to, kdo má kvalitnější pláže, a vyústěním rozepře je angažování Číny. Jako hlavní téma ve vodách Indického oceánu se momentálně jeví takzvaný maledivsko-indicko-čínský spor. Maledivská vláda nyní oficiálně udělila povolení čínské výzkumné lodi zakotvit v maledivském přístavu. Loď Xiang Yang Hong 3 má dorazit během několika dnů. A tento krok může podle mnohých médií Indii ještě víc rozlítit.

Současnou situaci v jižní Asii vystihuje české přísloví „Když se dva perou, třetí se směje“. Přičemž jeden z aktérů sporu, Maledivy, s tím třetím ve hře, tedy Čínou, spolupracuje. Potvrzením je plánované zakotvení lodi Xiang Yang Hong 3 v Male, hlavním městě Malediv.

Čínské plavidlo podle aplikace MarineTraffic, která monitoruje přístavy a lodní trasy, nyní pluje u pobřeží Indonésie a projelo Sundským průlivem mezi Sumatrou a Jávou. Podle několika zdrojů včetně indické televize NDTV a agentury Reuters má loď do Male dorazit 8. února.

Jen rotace personálu a doplnění zásob, tvrdí Peking

Maledivské ministerstvo zahraničí uvedlo, že od Pekingu obdrželo „diplomatickou žádost o povolení k zastávce v přístavu, rotaci personálu a doplnění zásob“, než se vydá zpět na moře.

„Maledivy byly vždy vítanou destinací pro plavidla spřátelených zemí a pokračují v přijímání civilních i vojenských lodí, které zastavují v přístavech pro mírové účely,“ dodalo ministerstvo zahraničí v Male s tím, že čínská loď nebude provádět v Indickém oceánu žádný výzkum.

NDTV ovšem čerpala ze zpráv předního experta na geoprostorové informace Damiena Symona, který uvedl, že loď zkoumala vody v Indickém oceánu už v roce 2019 (Bengalský záliv) a v roce 2020 (arabsko-indický hřbet zvaný Carlsberg Ridge). Proto přetrvávají obavy Indie z čínských úmyslů.

Vojenské aktivity pod rouškou výzkumu?

Dillí stále považuje Čínu za regionální hrozbu. Podle Deutsche Welle vyjádřila indická vláda znepokojení nad čínskými námořními aktivitami v Indickém oceánu, o nichž tvrdí, že mohou mít vojenský charakter a jsou prováděné pod rouškou oceánského výzkumu. Oficiální rozšířené prohlášení ovšem indická vláda dosud nevydala.

Čínská státní média podle Reuters tvrdí, že čínská plavidla nepředstavují žádnou hrozbu. Navíc dodala, že je vše v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu.

Loď Xiang Yang Hong 3 není oficiálně vojenská, ale nejen v indických médiích se označuje jako „špionážní“. Podle NDTV je klasifikována jako „výzkumné“ plavidlo. Může tedy poskytnout cenná data, která pomohou předvídat přírodní katastrofy, například podvodní zemětřesení. Mapování mořského dna ale nabízí Číně i jinou perspektivu – plavit se v budoucnu v těchto vodách pomocí ponorek a ponorných dronů.

Čínská loď Xiang Yang Hong 03
Zdroj: X

Proti podobným čínským akcím už dříve podnikla preventivní opatření Srí Lanka. Podle serveru Quartz odepřela 5. ledna vstup čínské lodi do jejích vod a uvedla, že vyhlásila roční moratorium na zahraniční výzkumné lodě.

Mluvčí ministerstva zahraničí Niluka Kadurugamuwa k oficiálnímu postoji Srí Lanky dodal, že jde o „rozhodnutí za účelem budování kapacity místních odborníků“. Indická média tento krok spíše považovala za reakci na obavy z plánovaného připlutí čínské lodi na Maledivy.

Loni v červenci navíc The Guardian označil Hambantotu na Srí Lance za možnou budoucí čínskou námořní základnu. Britský zpravodajský server připomněl, že přístav na Srí Lance byl postavený díky půjčce 307 milionů dolarů od čínské banky.

Kořeny sporu Malediv a Indie

Povolení k zakotvení čínské lodi na Maledivách může ještě víc narušit vazby mezi Dillí a Male. Vztahy se zhoršily v listopadu loňského roku, po nástupu nového maledivského prezidenta Mohameda Muizzuho do úřadu. Už tehdy podporoval kampaň „Indie ven“.

Muizzu vzkázal do hlavního města Indie, že požaduje stažení indických vojáků z Malediv, a to do 15. března. V tomto požadavku zůstává neoblomný. Indie se brání, že má v zemi jen 77 vojáků a část z nich provozuje zdravotnickou helikoptéru a letoun v odlehlejších částech ostrovů. 

Maledivský prezident dále podle webu Quartz plánuje „zbavit svůj malý národ závislosti na Indii, pokud jde o zdravotnická zařízení, léky a dovoz základních potravin“ a v nepřímé zmínce o Indii také uvedl, že „menší velikost jeho země nedala žádné jiné zemi oprávnění ji šikanovat.“

Nahrávám video

Další spor Indie a Malediv souvisel s bojem o vedoucí postavení v turistickém ruchu v regionu. Indický premiér Naréndra Módí se rozhodl propagovat domácí turistické destinace na úkor sousedního souostroví. Konkrétně z indického souostroví Lakadivy by rád udělal nové Maledivy. Indové se rozhodli masivně bojkotovat turistické ráje na Maledivách, k čemuž je opakovaně vyzývaly i bollywoodské celebrity. Zákonodárce v Male Módího „reklamní spot“ natolik pobouřil, že začali indického premiéra urážet na sociálních sítích.

Představitelé v Dillí v rámci slovní přestřelky podle webu Business Standard zase dříve uvedli, že Male přivádí zpět takzvané reformované teroristy z ISIS ze Sýrie, čímž narušuje bezpečnost regionu.

Obchodní záměr Číny

Distancování Malediv od Indie pokračovalo i v dalších sférách. Poprvé v historii hlava muslimských Malediv nezamířila na první zahraniční cestu do Dillí, ale do nábožensky blízkého Turecka za prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Poté odjel Muizzu do Pekingu za Si Ťin-pchingem.

„Čínsko-maledivské vztahy jsou na novém výchozím historickém bodě. Doufáme, že díky této návštěvě vytvoří obě hlavy států strategické plány pro rozvoj vztahů mezi Čínou a Maledivami,“ prohlásil tehdy mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Strategický význam Malediv a jejich poloha v centru obchodních námořních cest jsou to, po čem Čína prahne. Souostroví v jižní Asii je vzdálené asi 130 kilometrů od lakadivského ostrova Minicoy a 555 kilometrů od západního pobřeží Indie.

Čína tedy přijala Maledivy jako svého partnera v iniciativě „nové hedvábné stezky“, jejímž cílem je vybudovat přístavy a dálnice pro rozšíření obchodu a vlivu v Asii, Africe a Evropě. The Guardian dále poukázal na Batu v Rovníkové Guineji a pákistánský Gwádar jako další možné přístavy. NDTV pak připomněla, že čínská plavidla se už pohybovala i v blízkosti Karáčí v Pákistánu a Džibutska v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...