Světová zdravotnická organizace (WHO) podpořila plošné očkování proti malárii. Podle organizace tento krok zachrání několik desetitisíců afrických dětí ročně. Vakcínu schválenou v roce 2019 v pilotním projektu dosud obdrželo přes dva miliony dětí v Ghaně, Keni a Malawi.
Doporučení zdravotnické organizace na tiskové konferenci představil šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Jedinou dosud schválenou vakcínu vyvinula britská společnost GlaxoSmithKline. Pilotnímu projektu očkování dětí v roce 2019 předcházelo deset let klinických testů v sedmi afrických státech.
Přestože je vakcína pro prevenci vážného průběhu nemoci účinná zhruba ve třiceti precentech případů, je dosud nejefektivnějším způsobem obrany proti nemoci. Téměř čtyřiadevadesát procent všech případů malárie se totiž objevuje v Africe a předloni tam nemoc zabila 386 tisíc lidí, nejčastěji dětí mladších pěti let. Mezi symptomy nemoci, kterou přenáší paraziti, patří horečka, zvracení, bolesti hlavy a svalů a celková únava.
Rozšíření a vývoj vakcín
Vakcínu schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) už v roce 2015 s odůvodněním, že její efektivita převažuje nad možnými riziky. Firma GSK se zavázala, že vyrobí patnáct milionů dávek vakcíny ročně v dalších sedmi letech s tím, že její marže nepřesáhne pět procent výrobních nákladů.
I přesto bude muset WHO vynaložit na realizaci plošné vakcinace dětí značné finanční prostředky. Většina zemí, kde riziko nákazy hrozí nejvíc, totiž patří k těm nejchudším na kontinentu a nemůže si zásoby vakcíny dovolit.
Na výrobě vakcín proti malárii se ale podílejí i další farmaceutické společnosti. Přípravek, který vytvořili vědci z Oxfordské univerzity, byl letos ve druhé fázi testů účinný ve více než sedmasedmdesáti procentech případů, což je dosud největší zaznamenaná účinnost. Agentura AFP odhaduje její schválení zhruba za dva roky.
Také německá firma BioNTech v červenci uvedla, že připravuje výzkum vakcíny proti malárii, pro kterou využije technologii mRNA. Tu firmu použila i pro výrobu vakcín proti nemoci covid-19.
