Malajsie deportovala přes tisíc běženců z Myanmaru navzdory rozhodnutí soudu

Malajsie začala s deportací více než tisícovky migrantů zpět do Myanmaru. Učinila tak navzdory několik hodin starému rozhodnutí soudu, který plánovaný návrat dvanácti set uprchlíků pozastavil. Podle odpovědných úřadů mezi vyhoštěnými lidmi nejsou Rohingové ani žadatelé o azyl, píše agentura AFP. Soud svým rozhodnutím vyhověl žádosti dvojice lidskoprávních organizací, které argumentovaly mimo jiné porušováním lidských práv v Myanmaru po nedávném vojenském převratu. Informovala o tom agentura AP.

„Ministerstvo migrace by chtělo zdůraznit, že nebyli navráceni žádní migranti z řad Rohingů a žádní žadatelé o azyl. (…) Všichni vyhoštění se svobodně rozhodli a nebyli k ničemu nuceni,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení citovaném agenturou AFP.

Malajské imigrační úřady běžence odvezly na třech myanmarských vojenských lodích, které si uprchlíky vyzvedly na západním pobřeží země. Lidskoprávní organizace se obávají, že mezi deportovanými byli příslušníci menšin, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí. Operaci už podle AFP odsoudily Spojené státy i OSN.

Soud nařídil zastavení deportace v okamžiku, kdy už byli běženci převezeni na námořní základnu, kde na ně čekaly barmské vojenské lodě. Podle organizace Amnesty International (AI) ale musí vláda rozhodnutí soudu respektovat. Další slyšení soudu se uskuteční už ve středu.

„Krutý čin“, píše Amnesty International a Asylum Access

„Deportace (do Myanmaru) v době, kdy země čelí narůstajícímu porušování lidských práv a násilí páchanému v rámci vojenského převratu, který vedl nejméně ke dvěma úmrtím tento víkend, je krutým činem, který porušuje mezinárodní principy,“ uvedly v pondělí v prohlášení organizace AI a Asylum Access. Ve skupině jsou navíc i děti a nezletilí.

Televize al-Džazíra v této souvislosti také připomněla, že Malajsie není signatářem Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. 

V Malajsii žijí statisíce migrantů, kteří tam, s doklady či bez dokladů, vykonávají práce, o něž místní obyvatelé nemají zájem. V této zemi s asi 32 miliony obyvatel pobývá podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) také na 180 tisíc uprchlíků, včetně zhruba 102 tisíc Rohingů – ti tvoří v převážně buddhistickém Myanmaru muslimskou menšinu a čelí tam dlouhodobé diskriminaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 17 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...