Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil další investice v Maďarsku, kde zakončil první evropskou cestu po pěti letech. Budapešť láká čínské firmy v době, kdy právě obchod zhoršuje čínsko-evropské vztahy. Podle Pekingu sílí role Maďarska jako blízkého spojence v Evropské unii, a to i kvůli podobným postojům k válce na Ukrajině.
V době, kdy Západ varuje před čínským obchodem, ho Maďarsko vřele vítá. „V loňském roce pocházely tři čtvrtiny všech investic v Maďarsku z Číny. Aktuálně jde o 6,4 bilionů forintů,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán. „Posílíme vědeckou spolupráci mezi oběma zeměmi i obousměrnou výměnu lidských zdrojů,“ uvedl Si Ťin-pching.
Oproti předchozí návštěvě Francie a Srbska nabízí maďarská zastávka pro čínského prezidenta minumum sporných témat a zároveň možnost investic přímo na evropském trhu. Budapešť chce zase čínskými penězi léčit ekonomiku po těžké inflaci.
Čína staví v Maďarsku obří továrnu
Cesta do Srbska i Maďarska má vzkřísit projekt Nové Hedvábné stezky. Iniciativa chce přinést asijské investice do Evropy a s nimi i vliv. Součástí je budovaný spoj mezi Bělehradem a Budapeští. „Investici završíme buď do konce příštího roku nebo začátkem roku 2026. Máme vybudováno zhruba 42 procent (projektu),“ nastínil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Unie však kritizuje nekalé obchodní praktiky Číny včetně přílivu levných elektrovozů se státní podporou. Ve hře jsou vysoká cla, kterým se Čína může vyhnout továrnami přímo v Maďarsku. Nový areál o 600 hektarech vzniká na jihu země. „Pro Číňany je nyní velmi důležité přemístit alespoň část své výroby z Číny do Evropy, aby zůstali a vyráběli uvnitř Evropské unie,“ ozřejmil analytik Středoevropského centra pro asijská studia Tamás Matura.
Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová upozornila, že projekt Nové Hedvábné stezky vzešel přímo od čínského prezidenta, který jej zaštiťuje a osobně prosazuje. „Je to projekt, jehož prostřednictvím Čína prosazuje svůj vliv ve světě, zejména v chudších a rozvojových zemích – v Africe, Latinské Americe a Asii,“ doplnila.
Maďarsko a Čínu kromě investic spojuje i postoj k ruské agresi na Ukrajině a západním sankcím. Šámalová upozornila, že obchodní údaje prokazují prudký nárůst spolupráce mezi Pekingem a Moskvou v posledních měsících. „Zejména pokud jde o technologie dvojího využití, k civilním a vojenským účelům,“ doplnila. „Nejsou to zbraně a munice, ale je to v podstatě všechno, co je k jejich výrobě potřeba.“
Peking chce vylepšit vazby na Evropskou unii
Přestože Budapešť a Peking od sebe dělí sedm tisíc kilometrů, mají k sobě blíže něž k řadě unijních států. Maďarsko by tak mohlo být pro asijskou zemi otevřenými dveřmi v době, kdy se jí část evropského trhu spíše přivírá.
Také návštěva Francie byla podle Šámalové motivována zejména snahou zlepšit vztahy mezi Čínou a EU. „Peking pohlíží na Emmanuela Macrona jako na vlivného politika. Vnímá ho jako někoho, kdo by mohl prosazovat mírnější postoj Evropské unie vůči Číně,“ uvedla. Připomněla, že právě francouzský prezident minulý rok v Pekingu řekl, že by se Evropa neměla nechat vtáhnout do konfliktu mezi Čínou a Spojenými státy kvůli Tchaj-wanu.
Příští týden přijede do Pekingu ruský lídr Vladimir Putin, aby stvrdil své spojenectví s Čínou. Žádat bude pravděpodobně větší podporu.
