Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ prohlásil šéf Elysejského paláce. Jeho soupeřka to odmítla.
Macron dodal, že zájmy jeho soupeřky jsou spjaté s Kremlem kvůli úvěru, který si vzala u ruské banky v roce 2014. Uvedl, že jiné francouzské strany dokázaly financovat svou činnost z půjček od francouzských bank. „Nikdo z nás nešel shánět financování do ruské banky, a už vůbec ne do banky, která má blízko ke Kremlu,“ řekl Macron.
„Není to pravda a je to dost nečestné,“ opáčila Le Penová s tím, že jí žádná francouzská banka půjčku neposkytla a že není „závislá na ničem jiném než na splácení úvěru“.
Le Penová odsoudila ruskou agresi na Ukrajinu a uvedla, že podporuje humanitární či finanční pomoc napadené zemi. Dodala ale, že je proti ukončení dovozu ruského plynu a ropy, protože by to poškodilo francouzský lid.
Oba kandidáti se na začátku debaty, kterou zahájili tématem rostoucích životních nákladů, neustále přerušovali. Le Penová prohlásila, že pokud bude v neděli zvolena prezidentkou, její vláda bude trvale zvyšovat platy, nikoliv jednorázově. Macron plánuje bojovat proti nezaměstnanosti. V průběhu debaty, která trvala více než dvě hodiny, se Macron a Le Penová věnovali například kupní síle, zahraničním otázkám, sociální politice, životnímu prostředí nebo migraci.
Le Penová na adresu Macrona: „Jste klimatický pokrytec“
Uskutečnění programu Le Penové by podle Macrona znamenalo, že by Francie musela opustit Evropskou unii. „Vaše nápady znamenají odchod z Evropské unie,“ řekl Macron. Le Penová tvrdí, že již nechce opustit sedmadvacítku, jak tvrdila v roce 2017. Macrona ale obvinila z toho, že chce nahradit francouzskou suverenitu svrchovaností EU.
Macron a Le Penová se nešetřili ani ohledně tématu globálního oteplování. Macron, který je silným obhájcem Pařížské dohody, podle agentury Reuters zklamal mnoho ekologů kvůli své propagaci jaderné energie. Le Penovou ale i tak označil za „klimatickou skeptičku“ kvůli jejím plánům na zrušení mnoha větrných turbín. „Nejsem klimatický skeptik, ale vy jste klimatický pokrytec,“ opáčila na to Le Penová.
Krajně pravicová politička se vyjádřila i k migraci, která je jejím častým tématem. Prohlásila, že bojuje proti „radikálnímu islamismu“, nikoli islámu jako takovému. Kritizovala „masovou migraci“ a dodala, že v případě zvolení by uspořádala referendum ohledně přistěhovaleckých zákonů. Macron ji na oplátku obvinil z toho, že chce vyvolat „občanskou válku“ svým návrhem na zákaz muslimských šátků.
Podle zpravodaje ČT ve Francii Jana Šmída vypadal Macron přesvědčivěji, dokázal lépe argumentovat a několikrát Le Penovou přistihl při různých chybách. Le Penová oproti tomu podle něj působí kompetentněji než před pěti lety, je také méně arogantní. V debatě mluvili mimo jiné také o zdravotnictví, kdy Le Penová podle Šmída obvinila Macrona z toho, že nebyl připraven na covidovou krizi a že vláda reagovala pozdě.
Šmíd se domnívá, že v těchto předvolebních debatách mohou kandidáti pouze ztratit. „Nezmění výrazně průzkumy, na druhou stranu může mít svou roli,“ řekl na adresu televizní diskuse.
Kandidáti mají rozdílné vztahy k EU a NATO
Mezi další věci, které oba kandidáty jasně rozdělují, je například vztah k Evropské unii a NATO. Nacionalistka chce obnovit kontroly i v rámci Schengenského prostoru. Plánuje ukončit spolupráci s Německem na vojenských projektech a prosadit vystoupení Francie z velitelských struktur NATO. Silně protievropskou rétoriku ale v poslední době trochu změnila. Kandidátka krajní pravice už nechce po vzoru Velké Británie vystoupit z Evropské Unie a také přestává s útoky na společnou evropskou měnu.
„Shořela nejen proto, že byla agresivní, ale také proto, že chtěla vystoupit z Evropy, chtěla vystoupit z eura a všechny vystrašila. A teď říká, že bude dbát hlavně na francouzské zájmy v Evropě. To už je jiný postoj,“ řekl francouzský politolog Jacques Rupnik.
Vyloženě proevropské postoje prezidenta Macrona se projevují v řadě společných projektů v rámci EU a zejména novou spoluprací v oblasti obrany. Ta je spolu se zvýšení rozpočtu na vojenské výdaje, jednou z priorit jeho vlády v mezinárodních vztazích po ruské invazi na Ukrajinu.
Zahraniční politika kandidátů může mít zásadní dopad na uspořádání sil v Evropě. Jejich očekávaná televizní debata, ve které Marine Le Penová před pěti lety zcela propadla, také může ovlivnit přinejmenším čtrnáct procent dosud nerozhodnutých voličů. Největší výzvou pro Macrona bude udržet si rostoucí náskok v sondážích veřejného mínění. Diváky chce také přesvědčit o tom, že není arogantní, za což ho mnozí voliči kritizují.
Macron porazil Le Penovou ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2017, získal tehdy 66,1 procenta hlasů. Podle průzkumů byl v tehdejší televizní debatě přesvědčivější. Letos je jejich souboj mnohem těsnější.
