Macron kritizoval neschopnost libanonských stran vytvořit vládu, dopustily se prý „kolektivní zrady“

Neschopnost libanonských stran dohodnout se na vytvoření nové vlády je kolektivní zradou, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se snaží prolomit pat v blízkovýchodní zemi zmítané politickou i hospodářskou krizí. Informovala o tom agentura AFP. Designovaný libanonský premiér Mustafá Adíb v sobotu oznámil, že neuspěl ve snaze vytvořit kabinet, a rezignoval.

Libanonské politické strany se podle Macrona dopustily „kolektivní zrady“ a budou muset přijmout plnou zodpovědnost za neúspěch při formování nové vlády. Politickým představitelům dal „poslední šanci“ dodržet slib z počátku září a dospět k dohodě o novém kabinetu. Učinit by to podle Macrona měli do čtyř až šesti týdnů. Do budoucna prezident nevyloučil ani to, že by Francie mohla na konkrétní libanonské politiky uvalit sankce.

Libanonský prezident Michel Aún s designovaným premiérem Mustafou Adíbem
Zdroj: ČTK/AP

Macron se do kritické situace v Libanonu vložil po srpnové explozi v přístavu v metropoli Bejrútu, která si vyžádala zhruba dvě stovky obětí a další stovky zraněných. Do země přicestoval dva dny po výbuchu a naléhal na zásadní politické změny. Prvního září přiletěl francouzský prezident do Bejrútu znovu a tehdy uvedl, že nová libanonská vláda by podle slibu politických představitelů měla vzniknout do dvou týdnů.

Demise změnila očekávání

V sobotu ale designovaný premiér Mustafá Adíb oznámil, že nebyl ve snaze vytvořit vládu úspěšný, a podává proto demisi. Podle agentury Reuters byl hlavním problémem spor o to, kdo povede ministerstvo financí.

Libanonská média informovala, že dohodu komplikoval šíitský blok, k němuž patří radikální hnutí Hizballáh a strana Amal a který trval na tom, aby resort financí měli pod kontrolou právě šíité.

Macron Hizballáh ve svém proslovu ostře kritizoval. Podle něj nemůže být zároveň armádou ve válce proti Izraeli, milicí bojující v občanské válce v Sýrii a respektovanou politickou stranou v Libanonu. „Je na něm, aby ukázal, že respektuje Libanonce jako celek. V posledních dnech jasně ukázal opak,“ uvedl francouzský prezident. Zároveň dodal, že nemá důkazy o tom, že by vzniku nové libanonské vlády zabránil Írán. Šíitská mocnost je spojencem hnutí Hizballáh.

Francie má tradičně s Libanonem blízké vztahy. Od roku 1920 do roku 1941 byl Libanon spolu se Sýrií francouzským mandátním územím. V roce 1941 získal Libanon formální nezávislost, suverénním státem se stal v roce 1944.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 32 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...