Macron je u moci už tři roky. Popularita mu ale klesá

Nahrávám video

Před třemi lety si Francie do svého čela zvolila nejmladšího prezidenta v historii. Tehdy teprve devětatřicetiletý Emmanuel Macron porazil ve druhém kole prezidentské volby nacionální političku Marine Le Penovou. Po uvedení do funkce se rychle pustil do slibovaných reforem, které se ale ne vždy setkaly s pozitivní odezvou. V současné pandemii je mezi Francouzi oblíbenější premiér Édouard Philippe.

Když byl Macron v roce 2017 zvolen, sliboval zemi velké a rychlé reformy. „Podařilo se mu velice rychle prosadit reformu železnic, ale ztroskotal potom na reformě penzijního systému. Jako kdyby nedával pozor, co se děje kolem něj,“ popsal začátek Macronovy éry zpravodaj České televize ve Francii Jan Šmíd.

„Reformy se snažil prosadit, aniž by komunikoval s veřejností. Hnutí žlutých vest bylo důsledkem této situace,“ vysvětlil Šmíd. Hnutí, které původně protestovalo proti zvýšeným cenám paliv, přerostlo v celonárodní akci. Podle protestujících byly reformy namířené proti dělnické třídě, především z oblastí venkova.

První protesty žlutých vest se konaly o víkendu 17. a 18. listopadu 2018. Žluté vesty dále protestovaly proti sociální nespravedlnosti a reformám omezujícím státní podporu sociálně slabým. Prezident pak velkou část svých reforem zastavil. S vládními ústupky protesty postupně ubíraly na síle.

Prezident v době koronaviru

Nyní Francie čelí jiné krizi – té zdravotnické. V zemi je už přes 137 tisíc potvrzených případů nákazy nemocí covid-19 a téměř 26 tisíc mrtvých. Ve čtvrtek by měl francouzský premiér představit plán uvolnění opatření. Očekává se, že bude Francie rozdělena na dva „departementy,“ které se budou uvolňovat jinou rychlostí. „Právě v této oblasti panuje nesoulad mezi premiérem a prezidentem, který by chtěl postupovat rychleji,“ uvedl Šmíd. 

Premiér Philippe má totiž na rozdíl od prezidenta odlišnou filozofii přístupu. Zatímco Macron chce rozvolňování urychlit a rychleji oživit ekonomiku, Phillipe je opatrnější a upozorňuje, že země není z nejhoršího venku. Tento nesoulad reflektují průzkumy veřejného mínění. „Vypadá to lépe pro premiéra, prezident Macron za ním v popularitě zaostává. V posledních týdnech se popularita výrazně propadla,“ řekl Šmíd.

To by se podle Šmída dalo vysvětlit netrpělivostí Francouzů. Sílí spekulace, že by mohl Phillipa vystřídat současný ministr hospodářství Bruno Le Maire. Francouzská média se zamýšlí nad tím, jestli by neměl prezident vzít situaci více do svých rukou. 

Obhájí Macron funkci?

Příští prezidentské volby se uskuteční za dva roky a zatím vše nasvědčuje tomu, že se Macron pokusí křeslo obhájit. „Nepochybně kandidovat bude. Bude tvrdit, že nemůže za to, co se stalo. Že dělá všechno pro to, aby zemi nastartoval. V současné době není žádný kandidát, který by ho mohl ohrozit,“ myslí si Šmíd.

Důležité podle něj bude, jak si současná hlava státu poradí s epidemií koronaviru. „Prezident měl velké plány, ale pak ho přibrzdila aféra s osobním strážcem Alexandrem Benallou a především hnutí žlutých vest, takže musel couvat, rušit řadu reforem,“ řekl. 

Tzv. „Aféra Benalla“ čítá celkem tři skandály týkající se Macronova bezpečnostního referenta. Nejprve byl obviněn za bití demonstranta na prvomájové demonstraci v roce 2018. Zanedlouho na něj prokurátoři vznesli podezření ze zneužití diplomatických pasů. O rok později investigativní deník Mediapart odhalil, že měl Benalla vazby na ruské oligarchy, a to i v době, kdy pracoval v Elysejském paláci.

O prezidentský post bude v roce 2022 například opět usilovat Macronova protikandidátka z roku 2017 Marine Le Penová. Úmysl potvrdila v lednu tohoto roku. Dalšími potvrzenými uchazeči jsou aktivista Žlutých vest Thierry Paul Valette nebo poslanec Národního shromáždění Joachim Son-Forget, který se netají podporou zmiňovaného Benally.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...