Lži a pomsta za protiimigrační politiku. Maďarský ministr odmítl kritiku stavu demokracie ve své zemi

Nahrávám video

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó ostře odmítl kritiku své vlády znějící čím dál hlasitěji z evropských institucí i západoevropských zemí kvůli odklonu od demokratických principů. Jsou to prý jen lži a pomsta za protiimigrační politiku. Zdůraznil mimo jiné, že jeho strana Fidesz bude vždy prosazovat upřednostňování křesťanské kultury v Evropě. Rozhovor, který s ním vedl Martin Řezníček, se dotkl i evropského rozpočtu.

„Máme plné zuby náznaků znějících z evropských institucí, že středoevropské země jen berou výhody členství. Evropské fondy nejsou založeny na štědrosti našich západoevropských přátel. Jsou založeny na smlouvách,“ zdůraznil šéf maďarské diplomacie.

Všechny státy Visegrádské skupiny jsou čistými příjemci peněz z unijního rozpočtu. Některé západoevropské politiky rozladilo, že středoevropské vlády nejsou ochotné přijmout ani symbolickou část žadatelů o azyl z Itálie a Řecka, které kvůli své geografické poloze jejich nápor zvládají jen stěží. Naznačovali, že to není solidární, a proto by se dotace měly snížit.

Takovou logiku Szijjártó striktně odmítl s tím, že středoevropské země udělaly mnoho, aby ochránily vnější hranici EU. Maďarsko na to utratilo více než miliardu eur (asi 25 miliard korun). To je podle ministra projev solidarity, protože jinak by statisíce dalších lidí přišly do Německa nebo Rakouska, které by musely jejich pobyt zaplatit.

Připomněl také, že přesun peněz ze západu na východ prostřednictvím EU je jen jednou částí celého procesu. Za přístup k těmto penězům už podle něj středoevropské země musely otevřít své trhy pro západoevropské firmy. „Podle odhadů Evropské komise se 70 procent peněz přicházejících z evropských fondů do střední Evropy vrací na západ prostřednictvím těchto firem,“ vysvětlil.

Zhasínající demokracie

Szijjártó také odmítl proces řízení s Maďarskem, který inicioval Evropský parlament kvůli obavám z porušování nezávislosti justice, svobody projevu a práv menšin nebo z vysoké míry korupce. Zpráva parlamentu upozorňuje na odklon devítileté vlády strany Fidesz od demokratických principů směrem k autoritářství.

Není sama. Organizace Freedom house kritizuje Fidesz za to, že prostřednictvím ústavních změn ovládl nezávislé instituce a v posledních letech zastrašuje občanskou společnost i politickou opozici. Považuje kvůli tomu Maďarsko za nejméně svobodnou zemi v EU.

Reportéři bez hranic hovoří o koncentraci maďarských médií v rukou „oligarchů napojených na premiéra Viktora Orbána“. Kritizují, že k vládě kritická média musela skončit. Svoboda tisku je podle nich v Maďarsku druhá nejmenší v EU po Bulharsku.

V žebříčku indexu vnímání korupce Transparency International zaujímá Maďarsko v rámci EU třetí nejhorší pozici po Bulharsku a Řecku.

Lži a pomsta

Podle šéfa maďarských diplomatů je zpráva Evropského parlamentu jen sérií lží. „Je to politická pomsta proti Maďarsku a jeho současné vládě za velmi silnou protiimigrační politiku, která jde zřetelně proti evropskému hlavnímu proudu,“ myslí si.

Doufá, že nová Evropská komise změní přístup k jeho zemi. Že nastolí atmosféru vzájemného respektu a nebude pokračovat ve „stigmatizaci, obviňování, urážkách a poučování“, kterých se prý dopouštěla odcházející Komise.

Chce také dále jednat o budoucnosti Evropské lidové strany (EPP). Ta v březnu právě kvůli porušování principů právního státu pozastavila členství Fideszu. Její nový šéf Donald Tusk v souvislosti s Maďarskem varoval před „populisty, manipulátory a autokraty“.

„EPP se bohužel posunula do středu a doleva,“ komentoval to Szijjártó. Fidesz je připraven pokračovat v debatě o směřování frakce. „Máme své limity, jimiž jsou ochrana křesťanské kultury a její upřednostňování na evropském kontinentu, protiimigrační politika, nebo spolupráce s vlasteneckými stranami místo socialistů, liberálů nebo zelených,“ popsal jádro stranické politiky.

Zdůraznil, že Fidesz vyhrál desatery volby v řadě a v těch parlamentních získal dvoutřetinovou většinu: „Nikdo nemá právo zpochybňovat vůli maďarského lidu.“

Peter Szijjartó
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...