Lyonskému arcibiskupovi hrozí tři roky vězení. Je podezřelý, že tajil zneužívání dětí

Nahrávám video
Události: Francouzskému kardinálovi hrozí tři roky vězení
Zdroj: ČT24

Ve Francii začal soud s lyonským kardinálem Philippem Barbarinem, který je podezřelý ze zatajování sexuálního zneužívání nezletilých jiným duchovním. V případu je souzeno dalších pět osob z jeho diecéze. Barbarinovi hrozí až tříletý trest vězení a vysoká pokuta. V podobných případech už byli ve Francii odsouzeni dva biskupové. V roce 2001 biskup diecéze Bayeux-Lisieux a loni někdejší biskup Orléans.

Arcibiskup je podezřelý z nečinnosti vůči tvrzením o sexuálním zneužívání skautů jedním z kněží v jeho diecézi. Barbarin je nejvýše postaveným duchovním, kterého dostihl skandál uvnitř katolické církve ve Francii.

Kauza opět obrací pozornost na duchovenstvo v Evropě poté, co skandály kolem zneužívání v poslední době otřásaly zejména církví v Austrálii a Chile.

Barbarin je viněn z toho, že úřadům záměrně nenahlásil informace o zneužívání chlapců knězem Bernardem Preynatem v 80. a 90. letech minulého století.

Skandál vyplul na veřejnost až v roce 2015, kdy zneužívání Preynatem, ke kterému mělo dojít o čtvrt století dříve, nahlásil jeden z bývalých členů skautského oddílu vedeného Preynatem. Obvinění a svědectví o zneužívání knězem později poskytlo celkem 85 lidí. Preynat se ke zneužívání přiznal a letos bude také souzen.

Philippe Barbarin
Zdroj: Emmanuel Foudrot/Reuters

Objektem vyšetřování se vedle Preynata stal i Barbarin, který měl podle obětí pedofilního kněze úřadům ohlásit sám, neboť o jeho dávných prohřešcích věděl. Po šesti měsících práce a deseti hodinách výslechů kardinála ale lyonská prokuratura jeho stíhání zastavila. Skupina obětí poté využila specifický nástroj francouzského práva a obrátila se přímo na trestní tribunál.

„Tento proces je soudní divadlo. V síni máme víc novinářů než zástupců veřejnosti,“ prohlásil Xavier Vahramian, advokát Régine Maireové, která v minulosti vedla lyonské centrum pro asistenci obětem pedofilních kněží. Obhajoba mimo jiné protestovala proti „absenci jasné a přímé osobní újmy“, která je podle ní dána tím, že stěžovatelé a obvinění nikdy nepřišli do styku.

„Nepochopili jste vůbec nic o utrpení těchto obětí sexuálního zneužívání, které i v dospělosti nejsou schopné se vymanit z tohoto stavu šoku. Jejich osobní újmu tvoří skutečnost, že byly vaším mlčením v tomto stavu drženy,“ reagovala za druhou stranu právnička Nadia Debbacheová.

Nic jsem netajil, ale nevypořádal jsem se s tím dobře, uznává Barbarin

Pokud soud stížnost předloženou devíti osobami uzná, hrozí šestici obviněných za zatajení sexuálního zneužívání nezletilých až tříleté vězení a pokuty ve výši 45 000 eur. Barbarin a další čelí také obvinění, že neposkytli pomoc osobě v ohrožení.

„Nikdy jsem se nesnažil tajit nebo dokonce krýt tyto strašné činy,“ řekl podle agentury AFP soudu 68letý kardinál Barbarin. O případech sexuálního zneužívání se prý dozvěděl v prvním desetiletí tohoto století, což jej v roce 2010 vedlo ke schůzce s Preynatem. Kněz jej prý tehdy ujistil, že již žádné podobné činy nepáchá, načež se Barbarin přestal o věc zajímat.

„Všichni mi vyčítají, že jsem mu uvěřil,“ prohlásil u soudu kardinál, podle něhož církev v minulosti nezjistila žádná fakta, na jejichž základě by šlo Preynata soudit.

Předloni listu Le Monde Barbarin řekl, že obvinění vůči Preynatovi nikdy nezatajoval. Připustil ale, že se s nimi náležitě nevypořádal. Zahájil prý ale vůči Preynatovi vyšetřování podle církevního práva, protože civilní vyšetřování postupovalo podle jeho názoru příliš pomalu.

Během civilního vyšetřování byl také objeven dopis, ve kterém prefekt vatikánské Kongregace pro nauku víry, španělský arcibiskup Luis Ferrer, vyzývá arcibiskupa Barbarina, aby v případě Preynata „vyvodil nezbytné disciplinární opatření a vyhnul se tak veřejnému skandálu.“ I Ferrer byl obviněn z utajování zneužívání, kvůli imunitě ale tento třetí nejvýše postavený muž Vatikánu stíhání unikl.

Papež František se s arcibiskupem Barbarinem osobně sešel v roce 2016 a v deníku La Croix později poznamenal, že nevidí důvod k Barbarinově rezignaci ještě před konáním soudu. „Vzhledem k informacím, které jsem dostal, učinil kardinál Barbarin přiměřené kroky, vzal věci do svých rukou,“ uvedl papež, který opakovaně odsoudil zneužívání dětí katolickými kněžími.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...