Lyonskému arcibiskupovi hrozí tři roky vězení. Je podezřelý, že tajil zneužívání dětí

Nahrávám video

Ve Francii začal soud s lyonským kardinálem Philippem Barbarinem, který je podezřelý ze zatajování sexuálního zneužívání nezletilých jiným duchovním. V případu je souzeno dalších pět osob z jeho diecéze. Barbarinovi hrozí až tříletý trest vězení a vysoká pokuta. V podobných případech už byli ve Francii odsouzeni dva biskupové. V roce 2001 biskup diecéze Bayeux-Lisieux a loni někdejší biskup Orléans.

Arcibiskup je podezřelý z nečinnosti vůči tvrzením o sexuálním zneužívání skautů jedním z kněží v jeho diecézi. Barbarin je nejvýše postaveným duchovním, kterého dostihl skandál uvnitř katolické církve ve Francii.

Kauza opět obrací pozornost na duchovenstvo v Evropě poté, co skandály kolem zneužívání v poslední době otřásaly zejména církví v Austrálii a Chile.

Barbarin je viněn z toho, že úřadům záměrně nenahlásil informace o zneužívání chlapců knězem Bernardem Preynatem v 80. a 90. letech minulého století.

Skandál vyplul na veřejnost až v roce 2015, kdy zneužívání Preynatem, ke kterému mělo dojít o čtvrt století dříve, nahlásil jeden z bývalých členů skautského oddílu vedeného Preynatem. Obvinění a svědectví o zneužívání knězem později poskytlo celkem 85 lidí. Preynat se ke zneužívání přiznal a letos bude také souzen.

Philippe Barbarin
Zdroj: Emmanuel Foudrot/Reuters

Objektem vyšetřování se vedle Preynata stal i Barbarin, který měl podle obětí pedofilního kněze úřadům ohlásit sám, neboť o jeho dávných prohřešcích věděl. Po šesti měsících práce a deseti hodinách výslechů kardinála ale lyonská prokuratura jeho stíhání zastavila. Skupina obětí poté využila specifický nástroj francouzského práva a obrátila se přímo na trestní tribunál.

„Tento proces je soudní divadlo. V síni máme víc novinářů než zástupců veřejnosti,“ prohlásil Xavier Vahramian, advokát Régine Maireové, která v minulosti vedla lyonské centrum pro asistenci obětem pedofilních kněží. Obhajoba mimo jiné protestovala proti „absenci jasné a přímé osobní újmy“, která je podle ní dána tím, že stěžovatelé a obvinění nikdy nepřišli do styku.

„Nepochopili jste vůbec nic o utrpení těchto obětí sexuálního zneužívání, které i v dospělosti nejsou schopné se vymanit z tohoto stavu šoku. Jejich osobní újmu tvoří skutečnost, že byly vaším mlčením v tomto stavu drženy,“ reagovala za druhou stranu právnička Nadia Debbacheová.

Nic jsem netajil, ale nevypořádal jsem se s tím dobře, uznává Barbarin

Pokud soud stížnost předloženou devíti osobami uzná, hrozí šestici obviněných za zatajení sexuálního zneužívání nezletilých až tříleté vězení a pokuty ve výši 45 000 eur. Barbarin a další čelí také obvinění, že neposkytli pomoc osobě v ohrožení.

„Nikdy jsem se nesnažil tajit nebo dokonce krýt tyto strašné činy,“ řekl podle agentury AFP soudu 68letý kardinál Barbarin. O případech sexuálního zneužívání se prý dozvěděl v prvním desetiletí tohoto století, což jej v roce 2010 vedlo ke schůzce s Preynatem. Kněz jej prý tehdy ujistil, že již žádné podobné činy nepáchá, načež se Barbarin přestal o věc zajímat.

„Všichni mi vyčítají, že jsem mu uvěřil,“ prohlásil u soudu kardinál, podle něhož církev v minulosti nezjistila žádná fakta, na jejichž základě by šlo Preynata soudit.

Předloni listu Le Monde Barbarin řekl, že obvinění vůči Preynatovi nikdy nezatajoval. Připustil ale, že se s nimi náležitě nevypořádal. Zahájil prý ale vůči Preynatovi vyšetřování podle církevního práva, protože civilní vyšetřování postupovalo podle jeho názoru příliš pomalu.

Během civilního vyšetřování byl také objeven dopis, ve kterém prefekt vatikánské Kongregace pro nauku víry, španělský arcibiskup Luis Ferrer, vyzývá arcibiskupa Barbarina, aby v případě Preynata „vyvodil nezbytné disciplinární opatření a vyhnul se tak veřejnému skandálu.“ I Ferrer byl obviněn z utajování zneužívání, kvůli imunitě ale tento třetí nejvýše postavený muž Vatikánu stíhání unikl.

Papež František se s arcibiskupem Barbarinem osobně sešel v roce 2016 a v deníku La Croix později poznamenal, že nevidí důvod k Barbarinově rezignaci ještě před konáním soudu. „Vzhledem k informacím, které jsem dostal, učinil kardinál Barbarin přiměřené kroky, vzal věci do svých rukou,“ uvedl papež, který opakovaně odsoudil zneužívání dětí katolickými kněžími.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...