Lotyšská europoslankyně byla podle médií agentkou ruské FSB, parlament spustil vyšetřování

Lotyšská politička Tatjana Ždanoková souběžně se svým působením jako europoslankyně po léta pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB a prosazovala zájmy Moskvy v Lotyšsku i v Evropském parlamentu, tvrdí ruský investigativní portál The Insider. Podle tohoto zdroje uniklé maily svědčí o spolupráci Ždanokové se dvěma důstojníky FSB, která trvala minimálně mezi lety 2004 a 2017. Evropský parlament zahájil ve věci vyšetřování.

V mailové korespondenci se svými dvěma šéfy v ruské tajné službě Ždanoková podávala detailní zprávy o své práci evropské zákonodárkyně, především o své činnosti, jejímž cílem bylo posílit prokremelské nálady v Pobaltí, tvrdí The Insider, který na případu spolupracoval s estonským webem Delfi, lotyšským investigativním centrem Re:Baltica a švédským listem Expressen.

Podle jejich zjištění si politička také domlouvala schůzky se svými ruskými šéfy v Moskvě nebo v Bruselu nebo žádala o financování svých politických aktivit. V jednom případě požádala například o peníze na zorganizování shromáždění, které mělo připomenout úspěchy Rudé armády během druhé světové války.

Oba důstojníci, s nimiž byla Ždanoková v kontaktu, působili podle zjištění novinářů v FSB, která je nástupnickou organizací sovětské tajné policie KGB. Od roku 2004 zhruba do roku 2013 práci europoslankyně řídil Dmitrij Gladěj a posléze Sergej Belťukov, vystupující pod jménem Sergej Krasin.

Ždanoková, která stále vykonává funkci europoslankyně, odmítla zjištění The Insideru komentovat s tím, že jeho text se zakládá na informacích, k nimž by z definice neměli mít novináři webu přístup. Potvrdila, že zná Gladěje, ale odmítla, že by věděla, že jde o příslušníka FSB. Ohledně Belťukova prohlásila, že si nikoho toho jména nepamatuje. Později zveřejnila na svém facebookovém profilu video, v němž spolupráci s FSB popřela, upozornil web Politico.

Případ vyšetřuje europarlament i lotyšská bezpečnostní služba 

Evropský parlament (EP), jehož předsedkyně Roberta Metsolová bere obvinění „velmi vážně“, zahájil ve věci vyšetřování, píše Politico s odkazem na mluvčí EP.

Vlastní šetření spustila i Evropská svobodná aliance (EFA), tedy evropská politická strana, jíž je Ždanoková součástí. Někteří členové EPA jsou v europarlamentu součástí skupiny Zelení/EFA, která vyzvala Ždanokovou k opuštění frakce poté, co jako jedna ze třinácti europoslanců hlasovala v březnu 2022 proti rezoluci odsuzující plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. Politička ze skupiny odešla v dubnu 2022.

Také lotyšská bezpečnostní služba VDD uvedla, že obvinění prošetří. Imunita Ždanokové jako poslankyně EP „byla důležitým faktorem při (usnadňování jejích) aktivit na podporu geopolitických zájmů Ruska,“ uvedla VDD podle webu Politico. „Pomáhání cizímu státu podkopávat Lotyšsko je trestně odpovědné teprve od roku 2016. Ruská anexe Krymu a její podpora ze strany Ždanokové ve skutečnosti vyvolaly právní změny,“ uvedl VDD v prohlášení.

EP nemůže Ždanokovou zbavit mandátu

Evropský parlament nemůže poslankyni vyloučit ani jí zabránit v hlasování, i když se zjistí, že porušila pravidla chování. Nejpřísnějším trestem, který jí může parlament udělit, je pozastavení denního finančního příspěvku na 60 dní nebo zákaz účasti na některých činnostech parlamentu na stejnou dobu, dodává Politico. V letošním evropských volbách už Ždanoková kandidovat nehodlá.

Ždanoková se narodila v Rize v ruskojazyčné rodině v době, kdy Lotyšsko patřilo k Sovětskému svazu. Stejně jako ona má ruské kořeny asi čtvrtina lotyšských obyvatel, podotkl The Insider. V 80. letech byla vůdčí osobností organizace, která se stavěla proti lotyšské nezávislosti na Sovětském svazu.

Ždanoková je jednou z čelných postav Lotyšsko-ruského svazu, okrajové prokremelské strany, která nemá posledních čtrnáct let zastoupení v lotyšském parlamentu. Strana podpořila už nelegální ruskou anexi Krymu v roce 2014 a Ždanoková se v témže roce zúčastnila jako mezinárodní pozorovatelka falešného referenda, jímž Rusko odůvodnilo zabrání ukrajinského poloostrova.

Taktéž v roce 2014 se lotyšský europoslanec Karlis Šadurskis obrátil na lotyšskou prokuraturu se žádostí, aby činnost Ždanokové vyšetřila. Tvrdil přitom, že jeho kolegyně podrývá lotyšskou suverenitu ve prospěch Ruska a lobbuje za obnovení Sovětského svazu. Lotyšské úřady ale Šadurskisovu žádost zamítly poté, co v jednání Ždanokové neshledaly známky trestné činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...