Lopatky větrných elektráren rostou tak rychle, že byznys kolem nestíhá, všímají si FT

Odborníci na větrnou energetiku se začali zabývat rychlým růstem délky lopatek u větrných elektráren. Vyzývají investory, aby brzdili a zaměřili se na větší standardizaci, píše list Financial Times (FT). Závod o stále delší lopatky může totiž způsobit více škody než užitku, protože dodavatelské řetězce nestíhají a objevují se otázky týkající se technických rizik a ziskovosti výrobců větrných turbín. Neustálé prodlužování lopatek je důsledkem toho, že výkon s ním rychle roste.

Za inženýrský úspěch se dá považovat 169 větrných turbín, které u pobřeží Yorkshiru vztyčila dánská firma Orsted. Každá z nich má výkon osm megawattů a dokáže dodávat energii jedné domácnosti po dobu 24 hodin pouhým jedním otočením lopatek dlouhých 81 metrů.

O desítky kilometrů severněji si konkurenční firma SSE přisadila, její novější turbíny s lopatkami dlouhými 107 metrů mohou napájet domácnost jedním otočením až dva dny. Závod o větší turbíny však teď přiměl odborníky k výzvě na zpomalení jejich růstu.

Skokový růst délky lopatek větrných elektráren na moři je odrazem tvrdého konkurenčního boje v posledních více než deseti letech. Rychlé tempo vývoje pomohlo snížit náklady a ukázalo, že toto odvětví může být důležitou součástí dekarbonizace energetického systému, jenže má to i svá rizika.

Delší lopatky = vyšší účinnost

I když se v odvětví vážně diskutuje o omezení délky lopatek, mnozí developeři stále těžko odolávají vábení vyšší účinnosti. První modely v 90. letech minulého století měly výkon jeden megawatt (MW), nyní se ale vyvíjejí turbíny o výkonu 18 MW a více se stožáry tyčícími se ve výšce více než 100 metrů nad vodní hladinou.

Získání většího množství elektřiny z každé turbíny také pomohlo snížit náklady na elektřinu z větru za deset let do roku 2021 až o šedesát procent, uvádí Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii.

Rychlý vývoj ale přinesl i řadu problémů. Například pro výrobce plavidel, která pomáhají instalovat turbíny, a dalším částem dodavatelského řetězce. Všichni se musí přizpůsobit obrovskému nárůstu velikosti a hmotnosti.

„Mluvíte (nyní) o gondolách (částech turbín) vážících 800 až tisíc tun,“ řekl hlavní technolog firmy vyrábějící turbíny Vestas Anders Nielsen. „Musíte zpevnit pobřežní hráz (abyste to zvládli),“ dodal.

Častější problémy

Nedávná zpráva konzultační společnosti Wood Mackenzie ukázala, že zhruba polovinu plavidel používaných po celém světě při instalaci větrných elektráren bude nutné vyměnit, protože nejsou navržena pro novější modely turbín. Jejich nahrazení bude stát zhruba 13 miliard USD (288,9 miliardy korun). Majitelé plavidel však už investovali velké částky do současných modelů, aby záhy zjistili, že jsou nedostatečná.

Rychlé tempo vývoje také znamená, že nové modely větrných elektráren se používají v praxi mnohem dříve, než se podařilo pečlivě prozkoumat výkon současných modelů z dlouhodobého pohledu. To vyvolává otázky, zda se podaří podchytit případné problémy.

Pojišťovna GCube zaměřená na odvětví obnovitelné energie ve své květnové zprávě upozornila, že zařízení s výkonem vyšším než osm MW hlásí problémy rychleji než menší zařízení.

„Nevím o žádném jiném odvětví, které by se prosazovalo takovým tempem, pokud jde o uvádění nových modelů na trh dříve, než jsou k dispozici skutečné zkušenosti na předchozích úrovních,“ řekl profesor z Durhamské univerzity, který se věnuje obnovitelné energii, Simon Hogg. „To vnáší do tohoto odvětví velké riziko,“ upozornil.

Také finance v odvětví jsou napjaté. Výrobci turbín v posledních pěti letech vykázali velké ztráty, protože se snaží uvádět na trh nové modely, a zároveň drží ceny nízko. Developery pak trápí vysoká inflace a vysoké úrokové sazby. Některé projekty elektráren na moři byly zastaveny.

Firmy se obávají potlačení inovace

V odvětví se tak stále častěji objevují výzvy ke zpomalení vývoje nových modelů turbín. Podle mnohých by pro růst odvětví a splnění náročných cílů v oblasti čisté energie bylo nyní lepší se zaměřit na standardizaci současných modelů. Wood Mackenzie uvedl, že dočasné omezení, trvající nejméně deset let, by poskytlo dodavatelům a investorům důvěru v jejich nové investice.

Řada hráčů v sektoru však omezení velikosti nepodporuje, protože se obávají, že by mohlo mít „nezamýšlené následky“. Ředitel projektu Norfolk Rob Anderson se domnívá, že je třeba se vyhnout zavádění opatření, která by mohla případně potlačit inovace.

Jeden z předních developerů větrných farem Iberdrola podporuje zpomalení rozvoje nových modelů, ale nemyslí si, že je nutné zavádět omezení velikosti. Věří, že v budoucnu se zlepší ziskové marže a odvětví zažije nový impulz.

Podobný názor zastává i Nielsen z firmy Vestas, který zdůrazňuje potřebu odpovědného vývoje. Nejúčinnějším přístupem je podle něj zpomalení tempa zvětšování turbín. „Toto odvětví musí dospět a každý v dodavatelském řetězci musí vydělat peníze, aby mohlo přetrvat,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...