Loni bylo popraveno nejméně 579 lidí, přes polovinu v Íránu, píše AI. Ve zprávě chybí tisíce případů z Číny

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Meziročně počet vykonaných trestů smrti stoupl o 20 procent, v Íránu bylo popraveno 314 odsouzených. Mnoho lidí bylo v této zemi takto potrestáno za zločiny spojené s drogovou kriminalitou, což je v rozporu s mezinárodním právem, upozorňuje AI. Trest smrti může být podle mezinárodního práva uložen jen za zločiny, jejichž součástí bylo úmyslné usmrcení člověka.

Se značným odstupem za Íránem je ve statistice Egypt, kde bylo loni popraveno nejméně 83 lidí. Třetí příčka patří Saúdské Arábii, kde loni vykonali 65 poprav. Letos v březnu už ale tamní orgány podle AI za jediný den popravily 81 lidí. Zhruba s dvacítkou poprav následují Sýrie, Somálsko, Irák nebo Jemen.

Ve Spojených státech bylo loni popraveno 11 lidí, což je nejméně od roku 1988. Federální vláda v červenci zavedla dočasné moratorium na výkon poprav a Virginie se stala 23. státem USA a prvním na jihu země, který zrušil trest smrti.

Mezi všemi popravenými bylo 24 žen, zhruba čtyři procenta.

Na covidovou pauzu země nenavázaly

„Namísto toho, aby se chopily příležitosti navázat na výpadek temné praxe, k němuž došlo v roce 2020, projevily některé státy znepokojivé nadšení upřednostnit používání trestu smrti před účinným řešením kriminality. Tím bezcitně projevují neúctu k právu na život, a to i v době, kdy se svět topí ve vážných krizích v oblasti lidských práv,“ uvedla generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

S postupným uvolňováním omezení spojených s pandemií covidu-19 začaly odkládané výkony trestů a obnovily se také soudní procesy. Trvale vysoké počty hrdelních trestů jsou podle AI v Egyptě a Jemenu, loni jich v těchto zemích padlo 356, respektive 298.

Nejmarkantnější nárůsty v počtu rozsudků smrti loni zaznamenaly Bangladéš (181), Indie (144) a Pákistán (129).

Chybí údaje o tisících poprav v Číně

Ve statistikách chybí údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu, upozorňuje AI. Podle organizace Peking popravuje ročně tisícovky svých občanů, oficiální čísla ze žádné z těchto zemí ale nejsou k dispozici.

AI upozorňuje, že některé státy trest smrti využívají k zastrašování občanů, kteří nesouhlasí s režimem, nebo k útlaku menšin. Během zavedení stanného práva v Barmě (Myanmar) vojenská junta dala vojenským soudům pravomoc soudit i civilisty. Bez práva na odvolání bylo v Barmě loni „svévolně odsouzeno na smrt“ téměř 90 lidí, píše ve zprávě AI. V Íránu byli lidé odsouzeni na smrt za „nepřátelství vůči bohu“; vzhledem k zastoupení v populaci byl také nepřiměřeně vysoký počet odsouzených Balúčů.

Amnesty International vznikla v roce 1961 a působí v desítkách států. Tvrdí, že má deset milionů členů a podporovatelů. Patří k nejvýznamnějším organizacím na ochranu lidských práv na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...