Litva vyzvala své občany, aby nekupovali čínské mobily Xiaomi a zbavili se těch, co už mají

Nahrávám video

Litva v úterý vyzvala své občany, aby nekupovali mobilní telefony od čínské společnosti Xiaomi. Podle litevského ministerstva obrany mají zařízení zabudovanou schopnost rozeznat a cenzurovat obsahy, které vadí Pekingu, uvedla agentura Reuters. Čínská firma na tvrzení litevského ministerstva nereagovala. Telefony Xiaomi patří mezi nejoblíbenější i v Česku. Čínská firma tvrzení litevského ministerstva popřela.

„Naše doporučení je nekupovat si nové čínské mobilní telefony a zbavit se těch koupených, jak to je jen možné,“ uvedl náměstek litevského ministra obrany Margiris Abukevicius.

Podle zjištění tamního kybernetického úřadu mají nová zařízení od firmy Xiaomi zabudovanou schopnost rozeznat a cenzurovat obsahy, které se nelíbí režimu v Pekingu. Jedná se například o věty „Svobodný Tibet“ či „Dlouhý život nezávislému Tchaj-wanu“ a zhruba dalších čtyři sta slov a výrazů. V zařízeních, jež směřují na trh v Evropské unii, je tato schopnost deaktivovaná, podle litevského úřadu ji však je možné spustit na dálku.

Čínská firma tvrzení litevského ministerstva popřela. „Zařízení Xiaomi v žádném případě necenzurují příchozí ani odchozí komunikaci uživatelů,“ uvedla v prohlášení.

Zdůraznila, že společnost „nikdy neomezovala a neblokovala a ani nikdy nebude omezovat a blokovat“ jakékoli osobní chování uživatelů jejích chytrých telefonů, ať už se jedná o vyhledávání, volání, procházení internetu či používání komunikačního softwaru třetích stran. Xiaomi „plně respektuje a chrání zákonná práva všech uživatelů“ a „dodržuje obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR)“, dodala.

Vztahy mezi Litvou a Čínou jsou v posledních týdnech napjaté poté, co Tchaj-wan, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii, ohlásil změnu názvu svého zastoupení ve Vilniusu. To míní přejmenovat na Tchajwanské zastoupení. Jinde v Evropě používá název odkazující pouze na hlavní město Tchaj-pej. Čína následovně povolala svou velvyslankyni ve Vilniusu ke konzultacím do vlasti. Litvu vyzvala, aby učinila totéž se svým velvyslancem v Pekingu.

Spíš morální než bezpečnostní hrozba

Mohou tedy telefony Xiaomi poškodit napřímo jejich vlastníky? „Nemyslím si, že jednomu konkrétnímu uživateli z anonymního davu to může něco způsobit. Teoreticky by mohlo dojít ke krádeži dat ke kreditním kartám. To by už ale muselo jít o velmi specifické útoky, které se navíc dnes dělají různými falešnými aplikacemi a dalšími phishingovými útoky,“ komentuje situaci redaktor webu mobil.idnes.cz Luděk Vokáč.

Podle něj tak nejde přímo o bezpečnostní nebezpečí, ale hrozbu morálního charakteru, která se týká oblasti lidských práv. „Cílené nabourávání se do telefonu je mířeno jako represe vůči určité skupině lidí s nějakým názorem, kterou by mohla jiná uskupení, v případě Číny tedy čínské úřady, kriminalizovat nebo omezovat v jejím fungování.“

Běžný jednotlivce podle Vokáče navíc nemá šanci zjistit, jestli jeho telefon cenzurovací zařízení obsahuje. „Není to úplně standardní, že tyto aplikace na telefonech jsou. Nicméně různá zadní vrátka, ať už úmyslná, nebo třeba daná nějakou softwarovou chybou, existují a samozřejmě existují i skupiny, které se snaží takovýchto řešení zneužít.“

Zároveň připomíná, že v minulosti proběhla řada skandálů o sběru dat uživatelů mobilních telefonů nejen u čínských značek. „Je nutno si uvědomit, že mobilní telefon je věc, která o nás ví téměř všechno. Ví, kde se pohybujeme, s kým jsme v kontaktu. Je třeba k tomu takto přistupovat a pokud možno data si chránit.“

Aplikace na chytrých telefonech, ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Podoba s Huawei

„Nejsem si vědom toho, že by v telefonech Xiaomi bylo něco, co by mohlo cenzurovat obsah, minimálně v kontextu Evropy, ať je to obsah, který by se někomu mohl líbit, nebo nemusel líbit. (…) Xiaomi bylo vyšetřováno americkými úřady. Těm se nelíbila vazba Xiaomi na čínské úřady, ale nedošlo k žádným restrikcím,“ reagoval na oznámení litevské vlády šéfredaktor webu mobil.idnes.cz Jan Matura. 

Podobnou kauzu jako Litva řešilo i Česko. Šlo ale o jinou čínskou značku – Huawei. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před používáním jejího softwaru i hardwaru.

„Varování před technologiemi Huawei z prosince 2018 je stále platné. K jeho vydání nás tehdy vedly poznatky z naší činnosti,“ připomněl tiskový mluvčí NÚKIBu Jiří Táborský. 

Podobná opatření se společností Xiaomi český kybernetický úřad v Česku nechystá. Značce se v tuzemsku daří – letos se tady stala zatím největším prodejcem telefonů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...