Litva se odstřihla od ruských energií. Kvůli špatným vztahům se země obává vpádu

Litva je první zemí Evropské unie, která se zcela odpojila od ruského plynu, vláda dosáhla stoprocentní energetické nezávislosti na Rusku. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní kvůli blokádě převozů některého zboží z federace přes litevské území na bodu mrazu a Litevci se tak obávají možného ruského vpádu.

Do litevského přístavu Klajpeda vozí tankery zkapalněný plyn, který se v terminálech mění do původního skupenství. Země LNG terminál vybudovala už v roce 2014 a pomohl jí dosáhnout nezávislosti na dodávkách z Ruska. 

Tento krok se však neobešel v době přijetí rozhodnutí bez kritiky. „Byla tady řada studií, že to je příliš drahé. Také Rusko v té době Litvě říkalo, že je zbytečné terminál stavět, protože bude dál dodávat do země plyn velmi levně,“ přiblížil redaktor ČT Jiří Hynek z přístavu Klajpeda.

Nahrávám video
Fungování litevského LNG terminálu
Zdroj: ČT24

Po ruské invazi na Ukrajinu se ale Evropská unie rozhodla jít stejným směrem. Litva tak nyní díky terminálu dodává plyn do Lotyšska a Estonska, další dodávky se plánují do Polska i do Německa.

Poté se země soustředila na další krok, dosažení kompletní energetické nezávislosti na Rusku. „Už v květnu země oznámila, že se hodlá zcela odstřihnout od elektrické sítě Ruska a ukončit spolupráci s místním ruským dodavatelem,“ uvedl Hynek s tím, že původně byla Litva závislá na elektřině z východu asi z padesáti procent. Nyní se ale propojila s polskou soustavou. „V tuto chvíli Litva oznamuje, že je zcela nezávislá na všech energiích Ruské federace,“ doplnil.

Kvůli špatným vztahům se Litevci obávají vpádu Ruska

Nejen kvůli odstřižení se od energetické sítě panují mezi zeměmi napjaté vztahy. „Litva zakázala převoz některého zboží z kaliningradské oblasti dále do Ruské federace. Je to zboží, na které dopadají sankce Evropské unie. Sankce se mají dále rozšířit na luxusní zboží, alkohol nebo uhlí,“ uvedl Hynek.

Očekává se tak, že konflikt, který provází i kybernetické útoky na státní instituce baltské země, bude dále gradovat. Litevci se tak obávají možného napadení. „Říkají, že také nikdo nevěřil, že Rusko napadne Ukrajinu, a stalo se. Nicméně všichni jsou odhodlaní se bránit,“ zakončil Hynek.

Evropská unie se snaží napjaté vztahy zmírnit

Agentura Reuters však přišla se zprávou, že dodávky do Kaliningradu by se během několika dní mohly vrátit do normálu. Agentuře to řekly pod podmínkou anonymity dva zdroje obeznámené se situací. Podle nich představitelé Evropské unie směřují ke kompromisní dohodě s Litvou s cílem zmírnit spor s Moskvou.

Evropští činitelé jednají o tom, že osvobodí území Kaliningradu od sankcí, které se týkají průmyslového zboží typu oceli. Dohoda by mohla být uzavřena již počátkem července, pokud Litva upustí od svých výhrad.

Podle Reuters má na kompromisním řešení zájem mimo jiné Německo, které má v Litvě nasazené vojáky a je také silně závislé na dodávkách ruského plynu. „Musíme čelit realitě. Putin má silnější páky než my. Je v našem zájmu najít kompromisní řešení,“ uvedl zdroj agentury Reuters.

Podle jiného zdroje Reuters by mohla být pro Kaliningrad přijata výjimka z humanitárních důvodů. K tomu má silné výhrady Litva, která to vnímá jako ústupek Moskvě. „Sankce musí být uplatňovány a jakékoli rozhodnutí by nemělo narušit důvěryhodnost a účinnost sankční politiky Evropské unie,“ zdůraznil mluvčí litevského ministerstva zahraničí, podle nějž Vilnius o záležitosti nadále diskutuje s Evropskou komisí.

Evropské sankce vůči Rusku brání dovozu železa či oceli do Kaliningradu, od 10. července se seznam zakázaného zboží rozšíří o cement a alkohol, od srpna bude platit také pro uhlí a od prosince pro ropné produkty. Ve finální fázi bude sankcím podléhat zhruba polovina zboží posílaného z Ruska do Kaliningradu. Pohybu cestujících a potravin do ruské exklávy nic nebrání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...