Litva otevře nový tábor pro migranty, přicházejí přes Bělorusko. U hranice pokládá ostnatý drát

Nahrávám video

Litva otevře nový tábor, v němž ubytuje migranty, kteří do země v poslední době ve větším počtu přicházejí přes Bělorusko. Oznámila to v pondělí ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Vilnius viní autoritářský běloruský režim z toho, že organizovaně přes hranice posílá do Litvy lidi zejména z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. „Litevští vojáci už také pokládají podél hranice s Běloruskem ostnatý žiletkový drát,“ dodal zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Litva už začala podél 680 kilometrů dlouhé vzájemné hranice s Běloruskem budovat ochrannou bariéru. Ostnatý žiletkový drát – v podobě dvou kotoučů až do výšky 180 centimetrů – by měl být první zábranou, uvedl zpravodaj. Zároveň už pohraničníci ve spolupráci s armádou staví také pevný plot. 

Celkem by měla bariéra pokrýt 510 kilometrů hranice. To všechno v přepočtu za víc než miliardu korun. Vše by mělo být hotovo za měsíč až dva. 

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová minulý týden naznačila, že Bělorusko nabízí migrantům lety do Minsku z Bagdádu a možná také z Istanbulu.

Pomáhá Frontex i Polsko

Agentura EU pro ochranu hranic (Frontex) v pondělí oznámila, že vyhoví žádosti Vilniusu o pomoc a v příštích dnech pošle do této pobaltské země další své pracovníky a hlídková auta a rovněž odborníky, kteří budou mít za úkol u migrantů zjišťovat informace o zapojení kriminálních sítí do migrace. Frontex už poslal první zaměstnance a vybavení do Litvy 1. července, poznamenala agentura Reuters.

Litvě už nabídlo jako pomoc svých 25 vojáků také Polsko. I polští pohraničníci zadrželi v poslední době nadprůměrné počty ilegálních migrantů, zatím jsou ale nižší než ty mířící do Litvy.

Zpravodaj uvedl, že v Litvě už platí mimořádný stav, který zpřísňuje pravidla pro migranty přicházející z Běloruska. Už se nebudou moci volně pohybovat po zemi jako dosud, nyní budou muset pobývat v detenčních centrech či stanových táborech. 

Lukašenko prý trestá Litvu i celou EU

Mathé dodal, že Litevci u příchozích našli dokumenty, které je zvou do Běloruska. Z výpovědí zadržených pak vyplývá, že k hranici je na běloruské straně dovážejí autobusy.

Vilnius se domnívá, že tato organizovaná akce má být trestem za to, že Litva podporuje běloruskou opozici i za to, že se připojila k sankcím EU vůči Minsku.

Běloruský režim vedený Alexandrem Lukašenkem zároveň míří i na další státy EU, protože migranti uvádějí, že chtějí do Německa či západní Evropy. Lukašenko podle Reuters uvedl, že jeho země nyní střeží hranice do té míry, do jaké je to pro ni výhodné a tak, jak si to může dovolit.

Vzniká nový tábor pro 500 migrantů

„Tento týden otevřeme tábor v (obci) Dieveniškés, kde se vejde 500 lidí,“ uvedla litevská ministryně vnitra. Zařízení se podle mluvčí resortu bude rozkládat kolem nepoužívané školní budovy a později ho úřady rozšíří o stany či dočasné přístřešky.

Bude se tak nacházet v litevském výběžku, který je z naprosté většiny obklopen běloruským územím, a se samotnou Litvou ho spojuje 2,5 kilometru široký pás země.

„Díky odlehlosti bude snazší zajistit bezpečnost,“ poznamenala mluvčí Lina Laurinaitytéová.

Hlavní detenční zařízení je už plné

V letošním roce překročilo nelegálně hranici z Běloruska do Litvy na 1676 osob, z nichž 1057 přišlo v červenci, vyplývá z informací litevské pohraniční stráže. Přibližně polovina příchozích uvedla, že pochází z Iráku.

Hlavní detenční zařízení ve městě Pabrade je podle Reuters plné a další příchozí úřady přechodně ubytovávají na různých místech podél hranic.

Domácí běloruská opozice je rozbitá

Analytik a projektový koordinátor Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška považuje za evidentní, že za migrací stojí někdo shora. Považuje to za naschvál běloruského režimu, který může Evropě způsobit lokální problémy, byť se to co do množství nedá srovnávat s migrační krizi v roce 2015. Nevyloučil, že v některých dílčích případech za migračními toky může stát i korupce běloruských pohraničníků, tedy jejich snaha si přivydělat.

V pořadu Horizont ČT24 připomněl, že právě z Litvy pochází největší podpora běloruské opozice, mnozí opozičníci se tam i uchýlili. Samotná běloruská domácí opozice je podle něj nyní de facto rozbitá. Vůdci hnutí jsou buď mimo zemi nebo ve vězení, opozice se tak nedokáže zorganizovat. Přičítá to rovněž tomu, že policie zůstala věrná režimu a zaměřuje se na cílenější represe vůči aktivnějším lidem, na „lokální šikanu.“ Domácí opoziční hnutí tak prakticky vyhaslo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...