Litva otevře nový tábor pro migranty, přicházejí přes Bělorusko. U hranice pokládá ostnatý drát

Nahrávám video
Litva staví plot na hranici s Běloruskem
Zdroj: ČT24

Litva otevře nový tábor, v němž ubytuje migranty, kteří do země v poslední době ve větším počtu přicházejí přes Bělorusko. Oznámila to v pondělí ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Vilnius viní autoritářský běloruský režim z toho, že organizovaně přes hranice posílá do Litvy lidi zejména z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. „Litevští vojáci už také pokládají podél hranice s Běloruskem ostnatý žiletkový drát,“ dodal zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Litva už začala podél 680 kilometrů dlouhé vzájemné hranice s Běloruskem budovat ochrannou bariéru. Ostnatý žiletkový drát – v podobě dvou kotoučů až do výšky 180 centimetrů – by měl být první zábranou, uvedl zpravodaj. Zároveň už pohraničníci ve spolupráci s armádou staví také pevný plot. 

Celkem by měla bariéra pokrýt 510 kilometrů hranice. To všechno v přepočtu za víc než miliardu korun. Vše by mělo být hotovo za měsíč až dva. 

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová minulý týden naznačila, že Bělorusko nabízí migrantům lety do Minsku z Bagdádu a možná také z Istanbulu.

Pomáhá Frontex i Polsko

Agentura EU pro ochranu hranic (Frontex) v pondělí oznámila, že vyhoví žádosti Vilniusu o pomoc a v příštích dnech pošle do této pobaltské země další své pracovníky a hlídková auta a rovněž odborníky, kteří budou mít za úkol u migrantů zjišťovat informace o zapojení kriminálních sítí do migrace. Frontex už poslal první zaměstnance a vybavení do Litvy 1. července, poznamenala agentura Reuters.

Litvě už nabídlo jako pomoc svých 25 vojáků také Polsko. I polští pohraničníci zadrželi v poslední době nadprůměrné počty ilegálních migrantů, zatím jsou ale nižší než ty mířící do Litvy.

Zpravodaj uvedl, že v Litvě už platí mimořádný stav, který zpřísňuje pravidla pro migranty přicházející z Běloruska. Už se nebudou moci volně pohybovat po zemi jako dosud, nyní budou muset pobývat v detenčních centrech či stanových táborech. 

Lukašenko prý trestá Litvu i celou EU

Mathé dodal, že Litevci u příchozích našli dokumenty, které je zvou do Běloruska. Z výpovědí zadržených pak vyplývá, že k hranici je na běloruské straně dovážejí autobusy.

Vilnius se domnívá, že tato organizovaná akce má být trestem za to, že Litva podporuje běloruskou opozici i za to, že se připojila k sankcím EU vůči Minsku.

Běloruský režim vedený Alexandrem Lukašenkem zároveň míří i na další státy EU, protože migranti uvádějí, že chtějí do Německa či západní Evropy. Lukašenko podle Reuters uvedl, že jeho země nyní střeží hranice do té míry, do jaké je to pro ni výhodné a tak, jak si to může dovolit.

Vzniká nový tábor pro 500 migrantů

„Tento týden otevřeme tábor v (obci) Dieveniškés, kde se vejde 500 lidí,“ uvedla litevská ministryně vnitra. Zařízení se podle mluvčí resortu bude rozkládat kolem nepoužívané školní budovy a později ho úřady rozšíří o stany či dočasné přístřešky.

Bude se tak nacházet v litevském výběžku, který je z naprosté většiny obklopen běloruským územím, a se samotnou Litvou ho spojuje 2,5 kilometru široký pás země.

„Díky odlehlosti bude snazší zajistit bezpečnost,“ poznamenala mluvčí Lina Laurinaitytéová.

Hlavní detenční zařízení je už plné

V letošním roce překročilo nelegálně hranici z Běloruska do Litvy na 1676 osob, z nichž 1057 přišlo v červenci, vyplývá z informací litevské pohraniční stráže. Přibližně polovina příchozích uvedla, že pochází z Iráku.

Hlavní detenční zařízení ve městě Pabrade je podle Reuters plné a další příchozí úřady přechodně ubytovávají na různých místech podél hranic.

Domácí běloruská opozice je rozbitá

Analytik a projektový koordinátor Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška považuje za evidentní, že za migrací stojí někdo shora. Považuje to za naschvál běloruského režimu, který může Evropě způsobit lokální problémy, byť se to co do množství nedá srovnávat s migrační krizi v roce 2015. Nevyloučil, že v některých dílčích případech za migračními toky může stát i korupce běloruských pohraničníků, tedy jejich snaha si přivydělat.

V pořadu Horizont ČT24 připomněl, že právě z Litvy pochází největší podpora běloruské opozice, mnozí opozičníci se tam i uchýlili. Samotná běloruská domácí opozice je podle něj nyní de facto rozbitá. Vůdci hnutí jsou buď mimo zemi nebo ve vězení, opozice se tak nedokáže zorganizovat. Přičítá to rovněž tomu, že policie zůstala věrná režimu a zaměřuje se na cílenější represe vůči aktivnějším lidem, na „lokální šikanu.“ Domácí opoziční hnutí tak prakticky vyhaslo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 54 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...