Litoval oběti z Buče. Ruští vyšetřovatelé ho obvinili ze lži o armádě, hrozí mu až sedm let vězení

Nahrávám video
Horizont ČT24: Obžalovaný bojovník za lidská práva Grigorij Winter
Zdroj: ČT24

Lidskoprávního aktivistu Grigorije Wintera stíhá ruská prokuratura za to, že údajně šířil lži a pomlouval ruskou armádu. Na internetu zveřejnil několik textů o Buče a Mariupolu. Winterovy profily na sociálních sítích jsou teď blokovány. Rodák z Čerepovce, jehož praděda žil za první republiky v Československu, se momentálně nachází v domácím vězení. Na cestě z jednoho soudního stání odpověděl na otázky České televize. Žena, která pro ČT rozhovor natočila, požádala o zachování anonymity. I to ukazuje, jaká v Rusku aktuálně panuje atmosféra.

Winter je podle svých slov ve velmi složité situaci. „Orgány činné v trestním řízení proti mně vznesly obvinění, přidaly navíc jedno nové. A to není dobré. Je opravdu mnoho lidí, kteří byli na jeho základě odsouzeni,“ říká třiadvacetiletý Rus. Vyšetřovatelé ho obvinili z toho, že podle nich šířil nepravdivou informaci o ruských vojácích. Šlo o informace o dění v Buče u Kyjeva, vybombardované divadlo i porodnici v Mariupolu.

„Vyšetřovatelé tvrdí, že toto vše neměli na svědomí ruské ozbrojené síly, ale Ukrajinci. Ti měli útočit sami na sebe. A já podle nich matu společnost, když píšu o tom, že to udělali Rusové,“ komentuje Winter své obvinění. Druhý čin, ze kterého ho vyšetřovatelé viní, je publikace textu o Buče. „Zveřejnil jsem ho jako soustrast s těmi, co zemřeli. Jsem proto překvapen, že kvůli tomu někdo začal trestní řízení,“ dodává. Lidé v Buče podle něj zemřeli mučednickou smrtí. „Ten text začíná slovy 'horké slzy' a právě za tato slova mě obvinili,“ vysvětluje Winter.

„Za obyčejný komentář mě poslali do vazby“

Winter si ve vazbě stěžuje hlavně na přístup úřadů, vadí mu i fakt, že trest čeká zrovna jeho, ačkoliv podobné články publikují i další Rusové, kteří trestně stíháni nebyli. „Mě za obyčejný komentář a pár zmínek na sociálních sítích poslali do vazby. Strávil jsem tam dva měsíce ve strašlivých podmínkách bez léků. Jsem diabetik a po dvou měsících za mřížemi jsem měl obrovské množství cukru v krvi,“ podotýká aktivista s tím, že s lékařem stabilizovali hladinu cukru v krvi až po čtyřech měsících.

„A to mě chtějí znovu zavřít. Jestli se to stane, tak já tam umřu. Ruský režim mi vlastně chce dát trest smrti,“ dodává. „Já už v Ruské federaci nic nečekám, zpřísňují se represe a vláda se chová naprosto nepřiměřeně. Režim vůbec nechápe, co dělá,“ zdůrazňuje s tím, že válka, kterou ruský režim spustil, stála už spoustu životů a Putin neví, co s tím dělat dál.

Podle Wintera by konec války na Ukrajině měl dohru i na tamní politické scéně. „I když skončí válka s Ukrajinou, nejspíš začne občanská válka tady v Rusku. Oběťmi se stanou lidé odlišných názorů. Ty zavřou do vězení, jako byly gulagy. Myslím, že Rusko v následujících minimálně deseti letech nic dobrého nečeká,“ myslí si.

Winterův možný trest je zatím nejasný

„Předpokládám, že žalobce bude žádat o souhrnný trest ve výši šesti až sedmi let. Reálně možná dostanu tři až čtyři roky vězení,“ odhaduje potenciální verdikt soudu Winter. Na otázku, zda si myslí, že může dostat i podmíněný trest, odpověděl, že to možné je.

„Pokud soudce vezme v úvahu mé značné zdravotní problémy. Kvůli cukrovce trpím i dalšími nemocemi. Už je to bohužel větší problém než samotná cukrovka,“ říká. Podle doporučení ruského ministerstva zdravotnictví by totiž lidé jako on neměli být posíláni za mříže, soudí. „Mám špatná játra a cévy.“

Ruský aktivista se trestu obává. Na svobodě má prý rozsáhlou paleontologickou sbírku, kterou budoval celý život. „Mám v ní mnoho unikátních kousků, které nikdo neznal. A kromě toho mám doma zvířecí útulek pro kočky, když půjdu do vězení, zůstanou samy,“ zdůrazňuje. Krmení by prý bylo drahé, proto by úřady nejspíše sáhly k utracení, míní. „Já jsem je přitom zachránil od těch, co je týrali. Našel jsem je také na ulicích nebo ve sklepích. Vím, že když mě zavřou, tak umřu. Tady není o čem mluvit, byl by to trest smrti,“ opakuje Winter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...