Lídři na summitu G20 uctili památku Gándhího, účastnili se Biden i Lavrov

Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí v neděli lídři států a vlád společně uctili památku indického politika a bojovníka za nezávislost Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn. Následně indický premiér Naréndra Módí předal Brazílii předsednictví skupiny G20 a prohlásil dvoudenní summit za ukončený. Rovněž navrhl, aby státníci jednali na virtuálním zasedání ještě letos v listopadu.

Lídři G20 dostali od indického premiéra při pietě na krk šály z domácí ručně tkané látky, která byla jedním z Gándhího symbolů boje za nezávislost Indie na Británii. Představitelé pak drželi u památníku minutu ticha, uvedla agentura DPA.

Při příchodu k památníku, jemuž vévodil čtverec vyskládaný ze žlutých a oranžových květin, šli v čele skupiny Módí a americký prezident Joe Biden. Ten krátce poté odcestoval prezidentským speciálem Air Force One na oficiální návštěvu Vietnamu, a vynechal tak poslední část summitového programu. 

Památník navštívil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na setkání G20 zastupoval šéfa Kremlu Vladimira Putina. To je změna proti loňskému setkání na Bali, které bylo již poznamenáno ruskou útočnou válkou na Ukrajině a odkud Lavrov odešel na konci prvního dne summitu, píše DPA.

Příští summit v Brazílii

Indie následně předala předsednictví ve skupině G20 Brazílii, která bude summit hostit příští rok a chce se zaměřit například na boj s chudobou či udržitelný rozvoj. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva podle agentury AFP na okraj summitu řekl, že pokud Putin „přijede na summit do Brazílie, tak není důvod, aby byl zatčen“. Jeho výrok je v rozporu s názorem západních zemí. Cesty ruského vůdce do zahraničí jsou značně omezené kvůli zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska.

Putinovu nepřítomnost na summitu kritizoval podle agentury Reuters i nejmenovaný účastník jednání za Evropskou unii. „Rusko se mělo účastnit, prezident Putin měl sedět u stolu a poslouchat kritiku ze strany evropských a světových lídrů. On se ale rozhodl nepřijet a neúčastnit se,“ konstatoval unijní činitel.

Během prvního dne jednání proběhla tvrdá diskuse o formulaci pasáže o válce na Ukrajině v závěrečné deklaraci. Shoda se nakonec našla, Západ ji považuje za úspěch, Kyjev za příliš slabou.

Lavrov kritizoval Západ

Francouzský prezident Emmanuel Macron si na závěrečné tiskové konferenci summitu podle AFP postěžoval, že se jednání dostatečně nevěnovalo klimatickým otázkám. Italská premiérka Giorgia Meloniová ocenila indické předsednictví a dodala, že summit nebyl lehký, uvedla agentura ANSA. Lavrov brífink využil ke kritice Západu. Země globálního Jihu podle něj zabránily, aby dění na Ukrajině zastínilo agendu ekonomického setkání.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po summitu řekl, že vyloučit Rusko z jednání o černomořské obilné dohodě by nebylo dlouhodobě udržitelné. Rusko, Ukrajina a Turecko budou o dohodě, od níž Moskva odstoupila v červenci, dál jednat, avizoval Erdogan. Její obnovení podle něj není beznadějné.

Erdogan podle Reuters navrhl, aby členství v Radě bezpečnosti OSN nebylo stálé, ale rotující. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou Velká Británie, Francie, USA, Rusko a Čína. Dalších deset členů je nestálých a jsou voleni na dva roky.

Jednání o F-16

Erdogan na tiskové konferenci po summitu také řekl, že se sešel s Bidenem a že spolu jednali o prodeji stíhacích letounů F-16 Turecku. Šéf Bílého domu podle něj dal do souvislosti dodávky těchto letounů s postupem Turecka při ratifikaci vstupu Švédska do NATO. „Takový přístup nás vážně znepokojuje,“ uvedl Erdogan.

Švédsko a Finsko přihlášku do NATO podaly loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem Aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko a Maďarsko. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan řekl, že Ankara a Budapešť v této věci úzce spolupracují. Ankara o prodej stíhaček F-16 a vybavení pro modernizaci letounů, které už ve výzbroji má, požádala v říjnu 2021. Hodnota obchodu je dvacet miliard dolarů (456 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 17 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...