Lídři na summitu G20 uctili památku Gándhího, účastnili se Biden i Lavrov

Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí v neděli lídři států a vlád společně uctili památku indického politika a bojovníka za nezávislost Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn. Následně indický premiér Naréndra Módí předal Brazílii předsednictví skupiny G20 a prohlásil dvoudenní summit za ukončený. Rovněž navrhl, aby státníci jednali na virtuálním zasedání ještě letos v listopadu.

Lídři G20 dostali od indického premiéra při pietě na krk šály z domácí ručně tkané látky, která byla jedním z Gándhího symbolů boje za nezávislost Indie na Británii. Představitelé pak drželi u památníku minutu ticha, uvedla agentura DPA.

Při příchodu k památníku, jemuž vévodil čtverec vyskládaný ze žlutých a oranžových květin, šli v čele skupiny Módí a americký prezident Joe Biden. Ten krátce poté odcestoval prezidentským speciálem Air Force One na oficiální návštěvu Vietnamu, a vynechal tak poslední část summitového programu. 

Památník navštívil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na setkání G20 zastupoval šéfa Kremlu Vladimira Putina. To je změna proti loňskému setkání na Bali, které bylo již poznamenáno ruskou útočnou válkou na Ukrajině a odkud Lavrov odešel na konci prvního dne summitu, píše DPA.

Příští summit v Brazílii

Indie následně předala předsednictví ve skupině G20 Brazílii, která bude summit hostit příští rok a chce se zaměřit například na boj s chudobou či udržitelný rozvoj. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva podle agentury AFP na okraj summitu řekl, že pokud Putin „přijede na summit do Brazílie, tak není důvod, aby byl zatčen“. Jeho výrok je v rozporu s názorem západních zemí. Cesty ruského vůdce do zahraničí jsou značně omezené kvůli zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska.

Putinovu nepřítomnost na summitu kritizoval podle agentury Reuters i nejmenovaný účastník jednání za Evropskou unii. „Rusko se mělo účastnit, prezident Putin měl sedět u stolu a poslouchat kritiku ze strany evropských a světových lídrů. On se ale rozhodl nepřijet a neúčastnit se,“ konstatoval unijní činitel.

Během prvního dne jednání proběhla tvrdá diskuse o formulaci pasáže o válce na Ukrajině v závěrečné deklaraci. Shoda se nakonec našla, Západ ji považuje za úspěch, Kyjev za příliš slabou.

Lavrov kritizoval Západ

Francouzský prezident Emmanuel Macron si na závěrečné tiskové konferenci summitu podle AFP postěžoval, že se jednání dostatečně nevěnovalo klimatickým otázkám. Italská premiérka Giorgia Meloniová ocenila indické předsednictví a dodala, že summit nebyl lehký, uvedla agentura ANSA. Lavrov brífink využil ke kritice Západu. Země globálního Jihu podle něj zabránily, aby dění na Ukrajině zastínilo agendu ekonomického setkání.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po summitu řekl, že vyloučit Rusko z jednání o černomořské obilné dohodě by nebylo dlouhodobě udržitelné. Rusko, Ukrajina a Turecko budou o dohodě, od níž Moskva odstoupila v červenci, dál jednat, avizoval Erdogan. Její obnovení podle něj není beznadějné.

Erdogan podle Reuters navrhl, aby členství v Radě bezpečnosti OSN nebylo stálé, ale rotující. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou Velká Británie, Francie, USA, Rusko a Čína. Dalších deset členů je nestálých a jsou voleni na dva roky.

Jednání o F-16

Erdogan na tiskové konferenci po summitu také řekl, že se sešel s Bidenem a že spolu jednali o prodeji stíhacích letounů F-16 Turecku. Šéf Bílého domu podle něj dal do souvislosti dodávky těchto letounů s postupem Turecka při ratifikaci vstupu Švédska do NATO. „Takový přístup nás vážně znepokojuje,“ uvedl Erdogan.

Švédsko a Finsko přihlášku do NATO podaly loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem Aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko a Maďarsko. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan řekl, že Ankara a Budapešť v této věci úzce spolupracují. Ankara o prodej stíhaček F-16 a vybavení pro modernizaci letounů, které už ve výzbroji má, požádala v říjnu 2021. Hodnota obchodu je dvacet miliard dolarů (456 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...