„Lidé v Luhansku, Doněcku, Chersonu a Záporoží se stávají našimi občany. Navždy,“ prohlásil Putin

Nahrávám video
Události: Ruská anexe čtyř ukrajinských oblastí
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rusko v pátek v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci, která anexi čtyř ukrajinských regionů odsuzuje jako porušení mezinárodního práva. Návrh rezoluce předložily Spojené státy a Albánie. Text, který vyzýval Rusko k okamžitému stažení z Ukrajiny, podpořilo deset z patnácti členů RB OSN. Čtyři země se zdržely: Čína, Indie, Brazílie a Gabon.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja hlasování o návrhu rezoluce označil za provokaci a otevřeně nepřátelský akt. Agentura DPA píše, že se očekává, že text v této nebo podobné formě bude v příštích dnech předložen k hlasování Valnému shromáždění OSN.

Putinův projev

Putin odpoledne vystoupil před oběma komorami ruského parlamentu při ceremonii, kterou završil připojení okupovaných ukrajinských území. Ruská federace tím oficiálně anektovala přibližně patnáct procent z celkové rozlohy nezávislé Ukrajiny. 

„Lidé si jednoznačně si vybrali,“ prohlásil Putin v narážce na výsledky údajných hlasování ve zmíněných regionech, které Kyjev i mnoho dalších států považují za zmanipulované a neplatné. „Je to vůle milionů lidí,“ zdůraznil ruský vůdce, který se odvolával na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN. Plebiscity ale opakovaně provázely zprávy o nucené účasti voličů a dalších volebních podvodech.

Putin také v projevu vyzval Kyjev k jednáním. Anektovaných území se ale prý Moskva nevzdá a bude je hájit všemi dostupnými prostředky. Již předtím mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva bude považovat útok na anektované ukrajinské území za agresi vůči Rusku samotnému. Čtyři ukrajinské územní celky jsou podle něj neoddělitelnou součástí Ruska.

Putin již ve čtvrtek podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Ve výnosech nařídil, aby byla uznána „státní svrchovanost a nezávislost“ dvojice oblastí na jihu Ukrajiny, uvedla ruská státní agentura TASS.

Rozhodnutí bylo údajně přijato s „přihlédnutím k vůli obyvatel regionu“ (ruská armáda je napadla na konci února a vojenskou silou jim vnutila okupační správu). Dekrety se dále zaštiťují zásadami mezinárodního práva a argumentují také právem národů právo na sebeurčení, mezinárodní právo ale ve skutečnosti pošlapávají.  

Diktátor, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, také obvinil „kolektivní Západ“, že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. „Nikdy jsme nepřijali a nepřijmeme takový politický rasismus, nenávist proti Rusku,“ řekl.

Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války i to, že podle jeho slov „fakticky dodnes okupují“ Německo a Japonsko. 

Po pátečním ceremoniálu prezident předá podepsané dokumenty ruskému ústavnímu soudu; pokud ten nevznese námitky, bude se smlouvami zabývat ruský parlament, který se tak chystá učinit příští týden. Není pochyb, že ratifikace ve Státní dumě a Radě federace bude čistě formální, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Poslední fází procedury je podpis příslušného zákona Putinem.

Ukrajina zareaguje tvrdě, varoval Zelenskyj

Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že plebiscity narychlo zorganizované Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje „velmi tvrdě“ na pokus Ruska anektovat další části jejího území, a svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. 

Ve společném prohlášení odtržení rozhodně odsoudila také Evropská rada. Tento krok podle unijních představitelů porušuje právo Ukrajiny na nezávislost a suverenitu a Rusko jím ohrožuje globální bezpečnost.

Velká Británie si na protest proti anexi předvolala ruského velvyslance v Londýně, uvedla agentura Reuters. Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron budou o nejnovějším dění na Ukrajině osobně jednat v pondělí, oznámil Elysejský palác.

Němečtí představitelé také prohlásili, že považují anexi ukrajinských oblastí Ruskem za protiprávní krok, a slíbili, že ji Německo nikdy neuzná. Prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval k posílení obranyschopnosti demokracie.

Americký prezident Joe Biden odsoudil „podvodný pokus o anexi suverénního ukrajinského území“ a slíbil, že Washington sjednotí mezinárodní komunitu a požene Rusko k odpovědnosti. Ve stejném projevu šéf Bílého domu ohlásil rozšíření protiruských sankcí o dalších téměř tisíc osob a firem spojených s kremelským režimem.

Na sankčním seznamu jsou i vysoce postavení představitelé státních institucí včetně dvou šéfů ruské centrální banky a lidí blízkých národní bezpečnostní radě. Figuruje na nich i žena a děti ruského premiéra Michaila Mišustina. Americké sankce se týkají také zatím blíže nespecifikovaných 278 ruských zákonodárců, kteří „umožnili organizaci ruského hlasování“.

Uchvácení ukrajinské půdy je podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nezákonné. „Vyzýváme všechny státy, aby odmítly tento akt,“ řekl. „Doněck je Ukrajina. Luhansk je Ukrajina. Cherson je Ukrajina. Záporoží je Ukrajina. Stejně jako Krym je Ukrajina,“ zdůraznil Stoltenberg.

„Pokud přestane bojovat Rusko, bude mír. Pokud přestane bojovat Ukrajina, přestane existovat jako nezávislý stát v Evropě,“ prohlásil také generální tajemník. Aliance podporuje ukrajinskou suverenitu a teritoriální integritu, dodal. Dodávky zbraní podle něj budou pokračovat tak dlouho, jak bude potřeba.

Nahrávám video
NATO podporuje teritoriální integritu Ukrajiny, prohlásil Stoltenberg
Zdroj: ČT24

Proti anexi se vyslovily i některé státy, které mají s Moskvou vřelé vztahy, jako je třeba Kazachstán nebo Srbsko. „Srbsko referenda neuzná, protože se řídí mezinárodním právem, Chartou OSN a rezolucemi OSN,“ řekl srbský prezident Aleksandar Vučić ve středu. Podobně se vyjádřil i mluvčí kazachstánské diplomacie, podle kterého „Kazachstán vychází z principů územní celistvosti států“.

I Čína, strategický partner Ruska, ve středu v souvislosti s referendy na okupovaných územích Ukrajiny zopakovala svoji výzvu k respektování národní suverenity. „Čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že suverenita a integrita všech zemí musí být respektována a principy Charty OSN musí být důkladně střeženy,“ uvedl čínský ministr zahraničí Wang.

Fiala: Česko nadále území považuje za ukrajinská

Anexi odsoudil také premiér Petr Fiala (ODS), který ji na Twitteru označil za nepřijatelnou a nelegitimní. Česko tak prý nadále tato území považuje za ukrajinská.

Řekl také, že je potřeba pokračovat v jednotném postupu EU a NATO, v jasné podpoře Ukrajiny a v nesouhlasu s ruskou politikou. „Není možné se smířit s agresivní politikou. Zkušenosti s anexí Krymu a slabou reakcí Západu ukázaly, že jakákoli slabá reakce nevede ani k míru, ani k rozumnému řešení pro mezinárodní společenství,“ dodal předseda vlády.

Ruskou agresi a „krádež ukrajinského území“ odsoudil také prezident Miloš Zeman. „Společně s dalšími ústavními činiteli prohlašuje, že anexe ukrajinského území nesmí být a nebude uznána. Rusko se dopouští zločinů proti míru,“ poznamenal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru.

K události se vyjádřil i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Putin může mít proslovů kolik chce, sprostou krádež území Ukrajiny mu neuznáme. Ruská potápějící se loď chce stáhnout ke dnu i nevinné lidi a území suverénního státu. To nedovolíme. Budeme se zasazovat o zřízení mezinárodního tribunálu a potrestání zločinných představitelů Ruska,“ napsal Lipavský.

Jeho resort poznamenal, že ruské vedení nesmí ujít své odpovědnosti. „Ve statečném boji proti ruské agresi, která ohrožuje i nás, budeme Ukrajincům dál pomáhat,“ napsalo ministerstvo zahraničí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...