Lidé v evropských městech vyjadřovali podporu Palestincům a požadovali příměří

Lidé v Německu, Francii či Británii v sobotu znovu vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy a volali po zastavení izraelské ofenzivy proti teroristickému hnutí Hamás. Na demonstrace v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou. Protestovalo se také v USA.

Tisíce lidí odpoledne dorazily na pochod centrem Paříže, který místní policie nakonec povolila poté, co podobné akce v uplynulých týdnech zakazovala. Podle úřadů se do něj zapojilo bezmála 20 tisíc lidí, organizátoři uváděli trojnásobný údaj. Podle zpravodajského webu Franceinfo byl na manifestaci i levicový opoziční lídr Jean-Luc Mélenchon, který dění v Gaze označil za „strašlivý masakr“. Menší protesty se konaly v několika dalších francouzských městech.

Dav s palestinskými vlajkami se shromáždil také na náměstí Alexanderplatz v Berlíně, kde zaznívala hesla jako „osvoboďte Palestinu“, informovala agentura AFP. Na transparentech byly k vidění slogany „příměří“ nebo „zastavte genocidu“. Podle AFP byl začátek protestu poklidný.

Do ulic vyšli také lidé v britských městech od Londýna po Glasgow, píše zpravodajská společnost BBC. V hlavním městě skupiny demonstrantů nakrátko zablokovaly dopravu na Oxford Circus a Piccadilly Circus, následně lidé volali po přerušení bojů při hlavním shromáždění na Trafalgarském náměstí. Podle policie bylo v centru Londýna na 30 tisíc protestujících.

Policie několik lidí zatkla, mimo jiné za transparent, který podle ní mohl podněcovat nenávist. Podobné případy se objevily už při dřívějších protestech, které nejen v Británii provází projevy antisemitismu či podpory islamistického hnutí Hamás.

Vlna demonstrací pokračuje v době, kdy izraelská armáda stupňuje vojenské operace v Gaze s cílem zničit Hamás, který 7. října podnikl nejkrvavější útok na Izrael za poslední desetiletí a povraždil stovky civilistů. Židovský stát zareagoval mimo jiné masivním bombardováním Pásma Gazy. 

Izraelská vláda myšlenku příměří odmítá, neboť takový postup by podle ní pomohl Hamásu. Americká vláda prosazuje „humanitární přestávky“ v bojích za účelem distribuce pomoci a propuštění rukojmí Hamásu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že dokud nebudou propuštěna rukojmí zajatá Hamásem, tak nepovolí ani „humanitární přestávky“.

Protesty v USA

Tisíce lidí vyšly podle amerických médií v sobotu také do ulic hlavního města Spojených států vyjádřit nesouhlas s izraelským obléháním Pásma Gazy zahájeným po říjnovém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás. Manifestace volající po příměří se konají rovněž v několika dalších městech USA, očekávala se účast desetitisíců protestujících.

Dav se podle listu The New York Times (NYT) soustředil především u prostranství Freedom Plaza mezi Bílým domem a sídlem Kongresu. Demonstranti přinesli transparenty s nápisy „nechte Gazu žít“ nebo „bombardování dětí není sebeobrana“, objevovaly se také vzkazy adresované americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi jako „zastavte americkou vojenskou pomoc Izraeli“ či „ztratil jste můj hlas“.

Protesty se konají také v New Yorku, Cincinnati nebo San Francisku. Podle NYT většina Američanů dává najevo podporu Izraele v jeho boji proti Hamásu, s eskalací jeho tažení v Gaze však narůstá solidarita s palestinskými civilisty. V čerstvém průzkumu vypracovaném pracovníky vysoké školy Quinnipiac University vyjádřilo 51 procent respondentů souhlas s pokračováním vojenské pomoci Izraeli, 71 procent dotázaných zároveň podpořilo dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...