Ruská diplomacie ve středu spustila kampaň na podporu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve stejný den spolu v Moskvě jednali ministři zahraničí obou zemí, do Minsku by měl ve čtvrtek dorazit ruský premiér Michail Mišustin a setkat se s Lukašenkem. Mezitím se v Bělorusku znovu demonstrovalo – tentokrát na podporu studentů a novinářů, kteří byli zadrženi v úterý.
Podle televize Belsat kolegové šesti zadržených novinářů protestovali před policejní budovou, kde byli drženi. Žurnalisté v celách přitom skončili spolu s asi 130 dalšími lidmi. Jedná se většinou o studenty z běloruských škol.
Za to, že 1. září místo do lavic vyrazili demonstrovat proti Lukašenkově režimu, jim hrozí vysoké pokuty a až patnáct dní ve vězení. V mnoha běloruských školách se ve středu učilo pod policejním dohledem. Ani to ale mnohé studenty neodradilo, aby na znamení solidarity se zadrženými demonstrovali znovu.
Ve středu rovněž jednal šéf běloruské diplomacie Uladzimir Makej v Moskvě se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ten běloruské vládě opět vyjádřil podporu. Ruský ministr zahraničí v úvodu jednání potvrdil, že ve čtvrtek navštíví Minsk premiér Mišustin.
Běloruský ministr obrany bude jednat v Moskvě
Půjde o první návštěvu tak vysoce postaveného ruského představitele v Minsku od vypuknutí politické krize, poznamenala agentura AFP. V pátek naopak bude v Moskvě jednat běloruský ministr obrany Viktar Chrenin. V Bělorusku čtvrtým týdnem pokračují protesty proti Lukašenkovi. Lavrov ve středu rovněž odmítl jednání s běloruskou opozicí.
„Doslova zítra se uskuteční návštěva předsedy ruské vlády Michaila Mišustina v Minsku,“ řekl Lavrov a připomněl, že v nejbližší době má běloruský prezident Alexandr Lukašenko navštívit Moskvu. Makej poděkoval, že pozice Ruska pomáhá zabránit „otevřenému vměšování cizích sil do vnitřních záležitostí Běloruska“.
Úřadům se podle ministra podařilo ustát „první nápor“ a odvrátit zopakování „ukrajinského scénáře“ a „scénáře barevné revoluce“, tedy podle něj státního převratu „zorganizovaného z ciziny“. Makej také tvrdil, že úroveň napětí v zemi mezitím poklesla a situace se stabilizuje.
Lavrov: Odsuzujeme nátlak kladený na běloruskou vládu
„Odsuzujeme nátlak, které se v současnosti snaží vyvíjet na legitimní vládu Běloruska řada zahraničních států, které současně poskytují podporu opozici, nespokojené s výsledkem prezidentských voleb,“ prohlásil Lavrov před novináři podle agentury TASS, v zjevné narážce na sankce přijaté pobaltskými státy a připravované sankce Evropské unie.
Tvrdil, že v Bělorusku se snaží vyvolat nepokoje „dvě stě extrémistů, vycvičených na Ukrajině“, a prohlásil, že Rusko nemá důvod, aby jednalo s koordinační radou, vytvořenou běloruskou opozicí. Prezidentské volby z 9. srpna byly podle Makeje zneužity „vnějšími a vnitřními silami k pokusu o destabilizaci“ Běloruska a následující „násilné demonstrace“ vrhly vztahy s evropskými partnery „o mnoho let zpět“.
Moskva a Minsk jsou blízkými spojenci i přes sváry mezi vůdci obou zemí v nedávné době. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden oznámil, že na Lukašenkovu žádost vytvořil „zálohu“ bezpečnostních sil, která by měla zasáhnout v Bělorusku, pokud by se tamní situace vymkla kontrole.
Lukašenko, který ještě nedávno vyčítal Moskvě údajné ekonomické křivdy, na oplátku na veřejnosti podle listu Kommersant hovořil o rusko-běloruském bratrství a o „společné vlasti dvou národů, sahající od Brestu po Vladivostok“.
Bělorusko zavádí odvetné sankce vůči činitelům pobaltských zemí
Bělorusko se ve středu večer rozhodlo zavést sankce na některé představitele Litvy, Lotyšska a Estonska. Podle agentury Reuters o tom informoval běloruský ministr zahraničí. Jde o odvetný krok za sankce, které uvedené tři pobaltské státy uvalily na skupinu běloruských činitelů, včetně prezidenta Alexandra Lukašenka.
Litva, Lotyšsko a Estonsko v pondělí zakázaly Lukašenkovi a 29 dalším běloruským představitelům vstup do Pobaltí. Jde o osoby, které byly podle pobaltských zemí zapojené do zfalšování prezidentských voleb konaných 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům demonstrací.
Makaj řekl, že stejný zákaz bude platit vůči činitelům všech tří států. Odmítl upřesnit jména na sankčním seznamu, má jít ale o lidi, kteří se podle něj snažili zasahovat do vnitřních záležitostí Běloruska.
Sankce proti konkrétním představitelům režimu v Minsku chystá také Evropská unie. V této souvislosti Makaj poznamenal, že odvetná opatření Minsk podnikne vůči všem zemím, které se k sankcím proti Bělorusku připojí.
- 30. srpna 1954 – Narodil se v obci Kopys ve východním Bělorusku.
- 1975 – Vystudoval historii a ekonomii na Mogilevské univerzitě. Týž rok se oženil; s manželkou Galinou má dva syny, nyní žijí odděleně. Lukašenko má údajně též nemanželského syna.
- Od roku 1975 – Působil v Komsomolu, mládežnické organizaci komunistické strany, pracoval jako politruk (politický instruktor) pohraničních vojenských jednotek a zapojil se do činnosti několika zemědělských podniků.
- 1985 – Dokončil Běloruskou zemědělskou akademii.
- 1987–1994 – Předseda sovchozu (státního zemědělského družstva) Goroděc ve Šklovské oblasti.
- 1990 – Zvolen do parlamentu.
- 1993 – Stal se předsedou parlamentní komise pro vyšetřování korupce.
- 10. července 1994 – V druhém kole voleb byl poprvé, s velkou převahou (84,95 procenta hlasů), zvolen prezidentem. Popularitu si získal osobním přístupem k voličům a protikorupční rétorikou.
- Listopad 1996 – V referendu byl schválen Lukašenkův návrh nové ústavy, podle níž začalo funkční období prezidenta od okamžiku jejího přijetí, čímž si prodloužil působení v prezidentském křesle o dva roky do roku 2001. Díky této ústavě získal rozsáhlé pravomoci a hned rozpustil parlament.
- 9. září 2001 – Lukašenko opět zvítězil v prezidentských volbách; již v prvním kole získal 75,6 procenta hlasů a jeho hlavní soupeř, odborový předák Uladzimer Hančaryk 15,4 procenta.
- Říjen 2004 – Další referendum zrušilo ústavní zákaz vykonávat funkci prezidenta země po více než dvě funkční období.
- 20. března 2006 – Lukašenko opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb (83 procent), hlavní opoziční kandidát Aljaksandr Milinkevič dostal jen 6,1 procenta. Po údajně zfalšovaných volbách následovaly protesty, které skončily policejní brutalitou, zatýkáním a soudy. Za zmanipulování voleb uvalily USA a EU na Lukašenka a jeho režim sankce.
- Říjen 2008 – EU pozastavila uplatňování sankcí vůči Bělorusku kvůli náznakům zlepšení na poli lidských práv a zahraniční politiky; v březnu a listopadu 2009 pozastavení prodloužila.
- Duben 2009 – Lukašenko navštívil Itálii, což byla jeho první návštěva v západní Evropě od roku 1996, kdy byl ve Francii.
- 19. prosince 2010 – Lukašenko byl znovu zvolen hlavou státu (79,67 procenta), druhý skončil kandidát opozice Andrej Sannikav se 2,6 procenta hlasů. Volby opět vyhnaly do ulic tisíce, podle některých zdrojů desetitisíce lidí, které policie rozehnala; řada lidí byla zraněna, stovky demonstrantů byly zatčeny a odsouzeny. Za mřížemi se ocitlo i několik prezidentských kandidátů.
- 31. ledna 2011 – EU rozhodla uvalit sankce na Lukašenka a dalších více než 150 představitelů tamního režimu kvůli represím po prezidentských volbách v roce 2010.
- 11. října 2015 – Lukašenko opět vyhrál prezidentské volby, získal 83,49 procenta odevzdaných hlasů. Opozice vyzvala mezinárodní společenství, aby volby neuznalo. Na druhém místě s 4,42 procenta hlasů skončila občanská aktivistka a první běloruská kandidátka na prezidenta Taccjana Karatkevičová. Volební účast činila 86,75 procenta.
- 28. července 2020 – Lukašenko prohlásil, že bez příznaků „přechodil“ nemoc covid-19. Lukašenko pandemii od začátku zlehčoval a doporučoval krajanům mimo jiné léčit se vodkou a saunou.
- 9. srpna 2020 – Prezidentské volby podle odhadů vyhrál opět Lukašenko. Podle oficiálního státního průzkumu mezi voliči získal 79,7 procenta hlasů. Z takzvaných exit pollů rovněž vyplynulo, že opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská dostala jen 6,8 procenta hlasů. Následně vypukly několikatisícové protesty po celém Bělorusku.
