Lidé se bouří od Alžírska po Súdán. Sílící neklid na severu Afriky může pocítit i Evropa

Nahrávám video

Naděje na klidné řešení súdánské krize slábne. Opozice vyhlásila generální stávku ve snaze donutit armádu k předání moci civilistům. Požaduje také vyšetření násilného zásahu proti demonstrantům. Problémy sužují i politicky roztříštěnou Libyi či Alžírsko, kde davy požadují kromě odchodu starých elit také reformy. Dopady nestability v regionu přitom může pocítit i Evropa.

Súdánská metropole Chartúm kvůli generální stávce v těchto dnech zeje prázdnotou. „Lidé jsou vystrašení, bojí se. Všichni žijeme v nejistotě,“ uvedl Súdánec Idris Mohame. Pasivní rezistence je prevencí před násilím. Minulý týden bezpečnostní složky rozehnaly v Chartúmu demonstraci brutálním způsobem, který si vyžádal desítky lidských životů.

Podle Světové zdravotnické organizace další zranění přibyli při zátazích v nemocnicích. „Znovu vyzýváme úřady, aby zajistily okamžité a nezávislé vyšetřování použití nepřiměřené síly proti táboru demonstrantů,“ konstatoval mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville.

Duben byl ve znamení odchodů

Za násilnostmi mají stát státní ozbrojené složky, které vznikly z bývalých arabských milic Džandžauí. Ty nechvalně prosluly krvavým potlačením konfliktu v Dárfúru na začátku tisíciletí. Prezident Umar Bašír, který kvůli tomu čelí podezření z genocidy, byl v dubnu pod tlakem protestů po třiceti letech donucen odejít.

Moc následně převzala armáda. Šance na klidné přechodné období a přípravu voleb, na kterých se původně dohodla s opozicí, se ale stále snižuje.

Demonstranti už měsíce požadují změnu také v Alžírsku. V dubnu donutili k odchodu dlouholetého prezidenta – Azíze Butefliku. Protestující ale chtějí hlubší reformy a odchod všech starých politických struktur.

„Musejí odejít, už toho máme plné zuby,“ konstatovala obyvatelka Alžíru Hassiba. Ústavní rada ale místo toho prezidentské volby plánované na začátek července odložila na neurčito.

V rozdělené Libyi pro změnu pokračují střety s armádou polního maršála Chalífy Haftara, která v dubnu zahájila tažení na Tripolis, sídlo mezinárodně uznávané vlády. Evropa má z nestability v regionu obavy zejména kvůli možnému posílení migrační krize ve Středomoří.

OSN nyní varuje před enormním rizikem. Přístup Itálie a Malty totiž vytlačuje lodě neziskových organizací, které představují pro lidi na přetížených člunech často jedinou šanci na přežití. Mrtvých a pohřešovaných je od začátku roku už přes pět set.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 27 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 30 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...